Bukurešť - Dalším členem eurozóny se po letošním vstupu Lotyšska sice nejspíše stane sousední Litva, o vstupu do měnové unie už ale uvažuje další, pro mnohé překvapivý zájemce - Rumunsko.
Na rozdíl třeba od České republiky nebo Polska totiž plní podmínky pro přijetí eura.
Rumunská vláda zatím počítá s rokem 2019. "V první polovině tohoto roku bude Rumunsko Unii zároveň předsedat, tak si myslím, že by vstup byl z tohoto pohledu symbolický," prohlásil tamní premiér Victor Ponta.
Dluh i schodek v limitu
"Rumunsko dodržuje všechna nezbytná kritéria, míru inflace a úrokových sazeb, stabilitu měnového kurzu, velikost rozpočtového schodku i vládní dluh. Takže bychom mohli vstoupit do eurozóny už klidně zítra," řekl v únoru Ponta.
Ve skutečnosti by přechod na euro okamžitě možný nebyl. Kurz rumunského leu vůči euru je sice bez výkyvů, před přijetím evropské měny je ale potřeba strávit oficiálně dva roky v Evropském mechanismu směnných kurzů (ERM II). Během této doby nesmí měna znehodnotit a odchýlit se od kurzu eura o více než 15 procent.
U ostatních ukazatelů měl ale premiér podle lednových hodnot pravdu. Vládní dluh se letos bude podle odhadů pohybovat na 39,3 procenta HDP, hranice přitom činí 60 procent HDP.
Deficit vládního rozpočtu by měl v letošním roce činit 2,2 procenta tamního HDP, pro rok 2015 vláda počítá se schodkem 1,4 procenta. Podle takzvaných maastrichtských kritérií nesmí deficit přesáhnout tři procenta HDP země. Rumunsko kritérium podle Evropské komise plnilo i v předchozích dvou letech.
Inflace zůstává rizikem
Míra inflace Rumunska činila v lednu 1,06 procenta, uvádí Ponta. Podle pravidel EU se přitom nesměla odchýlit o více než 1,5 procentního bodu od hodnoty 0,1 procenta, což byl průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací.
Žádost o euro může být zamítnuta
Evropská komise zatím odmítla pouze jednu zemi, a to Litvu. O vstup do eurozóny se pokoušela již v roce 2006, tehdy ale nezvládla plnit inflační kritérium - o pouhého 0,1 procentního bodu. Na inflaci by si podle Kozuba mělo dát pozor i Rumunsko. Do "povoleného pásma" se dostala teprve nedávno, ale hrozí, že v dalších měsících ceny opět začnou růst.
V předchozích letech to ale byla právě inflace, která pokusům o vstup do eurozóny bránila. Ještě za celý rok 2013 činila podle Eurostatu 3,2 procenta, zatímco povolený strop byl 2,3 procenta. Rozdíl mezi maximální požadovanou hodnotou a rumunskou inflací se však v posledních letech snižoval.
Podle analytika Home Credit Michala Kozuba bude inflace pro Rumunsko největším oříškem. "V posledních měsících klesla skokově, ale tyto změny byly jen jednorázové. Proto si myslím, že půjde opět vzhůru," říká.
"Je potřeba mít na paměti to, co se stalo Litvě v roce 2006. Ta nesplnila inflační cíl o jednu desetinu procentního bodu a zavedení eura bylo odloženo," připomíná Kozub. Litva se tehdy stala historicky jedinou zemí, jejíž žádost Evropská komise odmítla.
HDP na hlavu stále hluboko pod průměrem
Kromě ukazatelů, které rozhodují o vstupu do eurozóny, má Rumunsko i poměrně nízkou míru nezaměstnanosti. V lednu činila 7,3 procenta, což bylo podle Eurostatu deváté nejnižší číslo v EU.
Jak ale zdůrazňuje Ponta, jen během ekonomické recese v letech 2010 až 2011 ztratilo práci přes 500 tisíc osob. Vláda v posledních letech přijala řadu opatření na zvyšování zaměstnanosti - firmám, které vytvoří více než dvacet nových pracovních míst, například snížila náklady na pracovníky na polovinu. V uplynulých dvou letech se tak podařilo vytvořit 80 tisíc nových pozic.
Hrubý domácí produkt Rumunska loni rostl o přibližně 3,5 procenta, nejvíce jej táhla průmyslová a zemědělská produkce a růst vývozu. Přesto HDP na hlavu ve srovnání s Evropou stále zaostává - oproti průměru EU je tento ukazatel poloviční, nižší jej má pouze Bulharsko.
Láká levná práce i menší ochrana přírody
"Porovnávat ekonomiky Rumunska a České republiky je jako srovnávat naši a německou ekonomiku. Ačkoliv dochází k zajímavému ekonomickému růstu, dosažení ekonomického průměru EU je zatím v nedohlednu," říká Milan Damborský, specialista na ekonomickou geografii Balkánu vyučující na pražské Vysoké škole ekonomické.
"Možný útlum investic představuje riziko a hrozbu, že ekonomický růst vystřídá stagnace," upozorňuje Milan Damborský z Vysoké školy ekonomické.
Za problém považuje hlavně nedokončenou restrukturalizaci, tedy že má země stále ještě vysoký podíl těžkého průmyslu, a dále například nízkou produktivitu práce. "Rumunsko trápí špatná infrastruktura a rozsáhlá korupce ve státní správě. Nemyslím si, že je země v nějaké oblasti rozvinutější než Česko," uvádí Damborský.
Ekonomicky atraktivnější může být Rumunsko podle něj díky levnější pracovní síle nebo tím, že klade menší důraz na ochranu životního prostředí. Stejně tak balkánské ekonomice pomohlo, že v posledních letech přilákala celou řadu zahraničních peněz.
"Tento investiční boom ale v poslední době dostává určité trhliny. Investoři svá rozhodnutí přehodnocují a vrací se k sice dražší, ale kvalifikovanější pracovní síle například v České republice," varuje Damborský. Pro Rumunsko možný útlum investic představuje riziko a hrozbu, že ekonomický růst vystřídá stagnace.
Nejde o závod a odměnu pro vítěze
"Přijetí eura není soutěž o to, kdo první doběhne a za odměnu bude moct přijmout euro," říká analytik Home Credit Michal Kozub.
Ani to, že je Rumunsko druhou nejchudší zemí EU, ale nemusí být podle odborníků překážkou pro vstup do eurozóny.
"Teoreticky to reálné je," říká Kozub. Přijetí eura totiž není jen ekonomickou záležitostí, hodně záleží na vůli mít tuto měnu. Pokud by se nyní rozhodlo Česko, že je přechod na euro prioritou, také by nemuselo řešit mnoho překážek.
"Přijetí eura není soutěž o to, kdo první doběhne a za odměnu jej bude moct přijmout," doplňuje Kozub. Rychlost přechodu na euro tak podle něj nelze brát jako odraz vyspělosti dané země.
"V době, kdy se stalo členem eurozóny Řecko, nebyl jeho odstup v ekonomické výkonnosti za průměrem bloku o mnoho větší než je dnes odstup Rumunska," připomíná hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Ten za větší problém považuje skutečnost, že Rumunsko zatím ještě – na rozdíl od Litvy či Bulharska - nezafixovalo svoji měnu vůči euru. Podle Sobíška není jisté, jak by rumunská vláda zvládla řešit případné ekonomické zpomalení, pokud by na změny nebylo možné už reagovat například oslabením měny.
