K 29. září 2020 WHO evidovala 33 034 598 milionů potvrzených případů covidu-19, z toho více než 996 tisíc úmrtí. V Česku bylo ke stejnému datu potvrzeno 64 597 případů nákazy a 606 úmrtí.
WHO uvádí, že se v současnosti testuje na 169 možných vakcín, které by mohly pomoci v boji proti pandemii. Zhruba 26 se jich už zkouší přímo na lidech. Za nejnadějnější považuje organizace asi šest vzorků.
Na vývoji vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2 pracují vědci v Evropě, Rusku, USA i v Asii. Svojí troškou do mlýna přispívají i Češi. Česko se jednak snaží vyvíjet vlastní vakcínu, zapojilo se však také do celoevropského snažení o co nejrychlejší řešení koronavirové krize prostřednictvím očkování.
Původně však Česko v květnu trochu zmateně oznámilo snahu hledat vakcínu pouze po vlastní ose. Proti tomuto slavnostně oznámenému úsilí se ohradili představitelé Učené společnosti ČR, která sdružuje české vědce, v otevřeném dopise dnes už exministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (ANO). Varovali, že není možné "spoléhat na omezené lokální zkušenosti", a zároveň upozornili, že moderní pracoviště v Česku, která splňují požadavky pro moderní biotechnologický výzkum takové vakcíny, v posledních letech vyrostla právě s přispěním financí od Evropské unie.
Mezi nimi například Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV), Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) nebo Ústav molekulární a translační medicíny v Olomouci (ÚMTM). Dnes v nich mimo jiné probíhá i velkokapacitní testování vzorků na přítomnost koronaviru.
"Současně bychom zapojením těchto našich špičkových pracovišť splatili alespoň částečně závazky vůči Evropě a získali zpět potřebný kredit v oblasti vakcinologie," píše se v dopisu z května.
Jen v oblasti výzkumu portál Evropských strukturálních a investičních fondů v EU - DotaceEU.cz - eviduje od roku 2013 přes 3600 projektů spolufinancovaných Bruselem. Z toho u 1128 projektů činí výše dotace přes 10 milionů korun.
Exministr Vojtěch v září potvrdil, že Česko do evropského fondu, který pokrývá vývoj a výzkum vakcíny, vloží více než 305 milionů korun. To odpovídá zhruba podílu 1,5 procenta z celkové částky 750 milionů eur (20 miliard korun), kterými se společně zapojí členské státy EU.
Česká vakcína
Vraťme se však k české vakcíně. Tu začaly na jaře společně vyvíjet Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny. Jedná se o "neživou" očkovací látku připravenou z usmrcených virů.
Bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch samostatný český výzkum hájil potřebou soběstačnosti. "Pokud bude někde vakcína dřív, je otázka, jak bude k dispozici a jakým zemím. Vzhledem k tomu, jak je pandemie rozšířená, bude poptávka obrovská," řekl letos na začátku května během první pandemické vlny.
Jeho nástupce ve funkci Roman Prymula, tehdy ještě z pozice náměstka, celý projekt podle Prima CNN nejprve odsoudil se slovy, že "není životaschopný". Uvedl, že většina ostatních zahraničních výzkumníků při vývoji vakcíny volí mikroorganismy, které v těle vyvolávají imunitní odpověď.
Čeští vědci nicméně letos v létě úspěšně dokončili první fázi vývoje prototypu testovaného na hlodavcích. Vyvolal imunitní reakci a jeho použití se zatím ukazuje jako bezpečné. Výsledky první fáze testování nyní posuzují odborníci z České vakcinologické společnosti.
Společný evropský nákup
Evropská komise předběžně jednala o nákupu vakcín proti koronaviru už se šesti výrobci. Dosud Brusel počítá s nákupem více než miliardy dávek vakcín, pokud látky úspěšně projdou klinickými testy. Po několika stech dávek by mohla nakoupit od společností BioNTech-Pfizer, Sanofi-GSK, Johnson & Johnson, CureVac, Moderna a AstraZeneca.
Na trhu by se vakcína mohla podle odhadů objevit už na přelomu roku. Česká vláda by chtěla objednat a zaplatit očkovací látku asi pro 3,5 milionu lidí, z toho asi 200 tisíc zdravotníků, dva miliony seniorů a 1,3 milionu mladších lidí s chronickými onemocněními. Další by si vakcínu museli uhradit sami.
