Nastala doba vědců, hledají cestu z pandemie. Podívejte se do českých laboratoří

Nastala doba vědců, hledají cestu z pandemie. Podívejte se do českých laboratoří
Tým vědců z centra BIOCEV ve spolupráci s dalšími institucemi rychle zavedl metody umožňující spolehlivou detekci viru SARS-CoV-2.
Ověřují tu také postupy detekce, které nebudou závislé na dodávkách komerčních diagnostik a které vyvíjí Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR spolu s dalšími týmy.
"Zjišťování přítomnosti viru zahrnuje dvě fáze. Z pacientských vzorků nejprve získáváme genetickou informaci viru, nukleovou kyselinu – RNA. Dalším krokem je hledání a namnožení určitých sekvencí genomu viru, které jsou specifické pouze pro SARS-CoV-2 a nenachází se v jiných virech či v lidském organismu. Pomocí této metody jsme schopni tyto sekvence zachytit," vysvětluje Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testování v BIOCEV.
Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK - přední česká viroložka, která v posledních týdnech velmi obětavě a bez finanční podpory vyvíjí nové metody pro testování SARS-CoV-2. Zobrazit 52 fotografií
Foto: BIOCEV
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
14. 4. 2020 19:37
Ještě před pár týdny laická veřejnost nesledovala, co vědci v laboratořích vyvíjejí, mnozí jejich snažení považovali za nepodstatné a nezajímavé. Nyní se svádí boj s koronavirovou pandemií a na badatele se upírají zraky veřejnosti, novinářů, politiků či byznysmenů.

Monika Vondráková je předsedkyní správní rady Nadačního fondu Neuron, jenž podporuje mladé české vědce. Fond před deseti lety spoluzakládala, protože považuje za klíčové udržet špičkové vědce v Česku. Hrají podle ní zásadní roli v rozvoji české společnosti.

Vedle úspěšného vedení Neuronu se také podílela na založení Nadačního fondu proti korupci. V souvislosti s aktuální pandemií koronaviru říká, že nyní nastala "doba vědců". Pozornost lidí se totiž víc než kdy jindy upírá k vědcům napříč obory, kteří by mohli jako jediní přijít s řešením současné situace. Ruku v ruce s byznysovým sektorem.

"Když jsme před deseti lety začali v Neuronu oceňovat vědce, chtěli jsme poukázat právě na podceňování jejich významu. Za těch deset let se situace posunula a bezprecedentní charakter současné krize jen utvrzuje veřejnost na celém světě, že bez podpory vědy a vědců míříme do slepé uličky," říká Monika Vondráková.

Řada lidí si podle ní uvědomila důležitost vědců, naslouchá jim a z vědy se stává důležitý hráč ve veřejném sektoru. "Na druhou stranu také roste jejich odpovědnost, protože celý svět od nich očekává řešení. Je důležité si ale uvědomit, že nebudou samospásná. Vědci samotní nezmůžou nic, pokud se k nim nepřidáme my všichni, celá společnost včetně byznysového sektoru," upozorňuje.

Vláda sice svými úvodními opatřeními nastavila mantinely, ale jejich prostor vyplnila podle Vondrákové aktivita občanské společnosti včetně vědeckého sektoru. "Vědecká pracoviště se zapojila do boje s novým koronavirem dříve, než k tomu byla vyzvána. Díky jejich spontánní koordinaci a spolupráci se pracuje na vývoji nových testovacích sad, vývoji levnějších plicních ventilátorů, sami vědci se konečně stávají součástí poradních výborů na vládní úrovni," líčí.

Současná situace podle ní ukazuje, že v Česku jsou vědecké špičky s mezinárodním renomé. S tím rozdílem, že jim konečně naslouchá veřejnost i politická scéna. "Všichni si totiž uvědomují, že pokud má někdo přijít s řešením současné situace, budou to právě vědci, a to napříč obory," dodává.

Monika Vondráková věří, že ani po odeznění pandemie nezapomeneme na to, že právě věda představuje nástroj, jak čelit novým výzvám - současným i těm budoucím.

 

Právě se děje

Další zprávy