Česko se pyšní moderními vědeckými centry. Podívejte se, kde najdeme světovou špičku

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
31. 8. 2019 13:03
I v Česku existují špičková vědecká pracoviště evropské či dokonce světové úrovně, řada z nich vznikla teprve nedávno. Obřím objemem peněz na ně přispěla hlavně Evropská unie. Například v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v období 2007 až 2013 vznikla nebo prošla rozsáhlou modernizací velká česká výzkumná pracoviště zvaná jako Evropská centra excelence. Mají nejmodernější technologie a pracují v nich mezinárodní výzkumné týmy. Podívejte se, kde se v Česku dělá špičková věda.
Superpočítač Salomon v Ostravě.
Superpočítač Salomon v Ostravě. | Foto: IT4Innovations národní superpočítačové centrum

Superpočítačové centrum IT4Innovations v Ostravě

  • O co jde:

První superpočítač byl tehdy ještě do provizorních kontejnerů porubského areálu IT4Innovations národního superpočítačového centra nainstalován už v roce 2013, dnes tam sídlí celkem tři. Nejstarší Anselm, od roku 2015 také Salomon (který byl v době instalace 40. nejvýkonnějším superpočítačem na světě) a od letoška i nejnovější specializovaný systém pro výpočty umělé inteligence NVIDIA DGX-2. V příštím roce by mělo centrum uvést do provozu ještě čtvrtý systém, který by měl spadat mezi dvacet nejvýkonnějších superpočítačů v Evropě a do první padesátky na světě.

  • K čemu slouží:

Ostravské superpočítače slouží vědcům i komerční sféře. Řeší výzkumné úlohy z oblasti materiálového inženýrství, chemie a biověd, stejně jako vypočítávají složité datové analýzy ve virtuálním designu a prototypingu (např. při tvorbě virtuálních dvojčat). Vytvářejí modely pro vývoj léků a nových technik operací nebo paliv pro jaderné elektrárny. Dokážou nasimulovat vývoj klimatu, předpovědět postup povodňové vlny nebo chování v dopravě.

  • Peníze z EU:

Centrum za svůj vznik ve velkém vděčí fondům Evropské unie. Jen v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace získalo v letech 2010 až 2015 na své vybudování cca 1,3 miliardy korun. Dále čerpalo zhruba 100 milionů korun zejména z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Nově úspěšně předložilo několik projektů, největším z nich v hodnotě 503 milionů korun na obnovu a modernizaci výpočetní infrastruktury a výzkumu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 26 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

Izraelci prověřovali několik desítek plavidel, z nichž mohla ropa uniknout. Pátrali po lodi, která 11. února plula ve vzdálenosti asi 50 kilometrů od izraelských břehů ve Středozemním moři.

Ochránci životního prostředí hovoří o ekologické katastrofě, jejíž následky se budou likvidovat několik let. Na čistění pláží se podílí tisíce dobrovolníků, pro veřejnost jsou nyní pláže zavřené. Izraelské úřady také z obezřetnosti zakázaly prodej ryb a mořských plodů z izraelských vod.

Zdroj: ČTK
Další zprávy