Patří mezi ně i Hana. Ve vězení byla čtyři měsíce, pak dostala kvůli těhotenství odklad a následně ji podmíněně propustili. Když si po konci rodičovské začala hledat práci, narazila na překážky. "V životopise píšu, že za sebou mám trestní minulost, protože chci mít od začátku karty na stole," popisuje Hana v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Prošla jsem spoustu pohovorů. Na hodně z nich je spíš zajímalo, za jakou trestnou činnost jsem ve vězení byla, než aby se ptali na moje kvality a jestli něco umím. Psychicky mě to ničilo," vysvětluje.
Začala proto spolupracovat s neziskovou organizací Rubikon Centrum, která se již od roku 1994 zaměřuje na pomoc lidem s trestní minulostí. Pomáhá jim vypracovat plán, jak se po propuštění postavit na vlastní nohy, obejít úřady, vyřešit dluhy, zkontaktovat rodinu nebo najít zaměstnání. "Ve výkonu trestu je Rubikon známý jako vstupenka pomoci. Lidé se na něj hodně vážou," říká bývalá trestankyně.
Haně organizace nabídla jedno z tréninkových míst ve svých kancelářích, pracuje tu jako asistentka provozu. "Začátky byly těžké. Nejdřív výkon trestu a pak několik let mateřská. Hodně věcí jsem se musela učit znovu," popisuje. Přesto je tu spokojená. Protože jí ale za pár měsíců skončí doba, po kterou jí organizace práci nabízí, začíná se poohlížet po nové. "Jsem vděčná za jakékoliv pracovní místo, je mi jedno, jestli budu dělat rukama, nebo budu sedět za počítačem. Hlavně že budu mít práci a ta bude těšit okolí," líčí.
"Když jsem nastoupila do Rubikonu, tak ze mě byla roztřepaná troska. Bála jsem se a Rubikon mě postavil na nohy," říká Hana.
Příprava na zaměstnání
Organizace Rubikon Centrum ročně pomáhá několika stovkám lidí, v loňském roce tu pracovali s téměř 1200 klienty. Zájem o jejich služby je daleko vyšší, ale kapacita je dána financemi a příspěvky z evropských fondů. Například v rámci ukončeného projektu Z basy do práce, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem, mohli zpřístupnit možnost zaměstnání až 130 osobám. Dalším 450 lidem pomohli skrze projekt Jak na dluhy s řešením nepříznivé finanční situace.
"Největší překážkou po propuštění z výkonu trestu je, že musíte někde bydlet, mít nějaké peníze na živobytí. A pokud možno potřebujete co nejdříve nastoupit do zaměstnání," vysvětluje ředitelka centra Dagmar Doubravová.
Proto organizace spolupracuje se zaměstnavateli, kteří jsou lidem s trestní minulostí otevření. "Na začátku jsme zaměstnavatele skoro přemlouvali, protože jsme stáli o to, aby jim dali šanci a aby jim otevřeli výběrová řízení," popisuje. "Pak přišla doba obrovského nedostatku pracovní síly na trhu práce a to byla naše chvíle," dodává.
Zároveň organizace zřídila vlastní tréninková místa, kde mohou získat pracovní zkušenosti i ti, kteří dříve nepracovali nebo nemají pracovní návyky. Připravují se tu na budoucí zaměstnání jinde. "Je u nich velká nedůvěra v sebe a v to, že něco zvládnou. My jim umožňujeme, aby chodili do práce, a snažíme se minimalizovat strach z chyb," vysvětluje ředitelka služeb a garantka vězeňských programů Gabriela Hendlová.
Jak ukázal i evaluační projekt porovnávající zaměstnání u jejich klientů s těmi, kteří si hledali zaměstnání bez pomoci, jejich systém pomoci funguje. "Míra zaměstnání u skupiny klientů, se kterými jsme spolupracovali, byla dvojnásobná. S námi mají dvojnásobně vyšší šanci, že si najdou zaměstnání a udrží ho," říká Hendlová.
"Pomůže to nejen jim, ale i rodinám, poškozeným, protože mohou splácet, a celé společnosti," dodává Doubravová.
Odstraňování předsudků
Nalezením zaměstnání však práce Rubikon Centra nekončí. "Přijdou chvíle, kdy vám někdo vmete do obličeje, že jste byl ve vězení a za nic nestojíte, kdy vás odmítnou v práci," říká Hendlová. Proto se organizace snaží šířit také osvětu a překonávat předsudky, které společnost může mít. "Veřejnost a práce s ní je nesmírně důležitá, protože když mluvíme o integraci lidí, tak se vrací do společnosti a my potřebujeme nejenom zaměstnavatele, kteří dávají práci lidem ve vězení nebo po propuštění, ale potřebujeme také sousedy, kam se lidé s trestní minulostí vrací," popisuje Doubravová.
K tomu jim slouží i Komunitní centrum a zahrada Kotlaska, které pomohly vybudovat i peníze z Operačního programu Praha - Pól růstu. Lidé si tu mohou něco vypěstovat, zúčastnit se workshopů i zahradních slavností a zároveň se bavit s lidmi s trestní minulostí, kteří se o zahradu starají. "Na začátku jsme měli obavy, jestli to není šílený plán, zakládat komunitní centrum a nabízet to veřejnosti, protože je to náročné téma a kolem našich klientů panuje spousta předsudků," říká programová vedoucí Kotlasky Kateřina Jirová.
Jak ale dodává, setkali se s minimem negativních reakcí. "Pro klienty je velice důležitý pocit přijetí a že se na ně lidé dívají jako na někoho, kdo má trest za sebou a teď se snaží začlenit do života," doplňuje.
