reklama
 
 

Zájem o těžbu na dně oceánů roste. Lidstvo ho může zničit dřív, než ho prozkoumá

4. 7. 2019 21:50
Těžba na dně oceánů zažívá rozmach přesto, že ještě ani nezačala. Podle zjištění neziskové organizace Greenpeace už bylo vydáno 29 licencí na průzkum mořského dna v oblastech Pacifiku, Atlantiku a Indického oceánu. Firmy pátrají po dosud neobjevených zásobách nerostných surovin. Jejich případná těžba by ale podle ekologů ohrozila už tak křehký mořský ekosystém.

Jde o poslední místo, na které zatím průmysl nedosáhl. Lidstvo prohledalo už většinu míst pod zemským povrchem v honbě za minerály a cennými kovy. Teď přicházejí na řadu mořské hlubiny.

Greenpeace uvádí, že některé oblasti, kde byl průzkum povolen, jsou ekologicky citlivé. Licence přitom rozdával orgán OSN. Zatím nikdo netěží, ale podle mezinárodní organizace zaměřené na ochranu životního prostředí se otevírá "nová průmyslová hranice v největším ekosystému na Zemi". 

Mořské hlubiny navíc zůstávají nejméně prozkoumaným místem na Zemi.

"Zdraví oceánů úzce souvisí s naším vlastním přežitím," upozorňuje na možné dopady hlubokomořské těžby Louisa Cassonová, vedoucí kampaně Greenpeace na ochranu oceánu. "Pokud nebudeme okamžitě jednat, abychom je ochránili, těžba může mít zničující dopady na život v mořích i život lidstva," cituje ji britský list The Guardian.

Soukromé firmy - některé podporované vládami - mohou prohledávat hlubokomořské dno v rozloze celkem 1,3 milionu kilometrů čtverečních. Pokud nakonec dostanou i povolení pro těžbu, zaplní mořské dno stroje na dobývání kobaltu a dalších vzácných kovů.

Ty by mohly zničit přirozené prostředí pro některé druhy rostlin a živočichů a znečistit oblast na celá tisíciletí. Ekologové varují, že stroje naruší zásoby uhlíku v sedimentech mořského dna, kde ho oceán skladuje.

Nutná investice

Některé společnosti, které mají zájem o těžbu na mořském dně, se hájí, že vytěžené suroviny jsou nutné k přechodu na takzvanou zelenou ekonomiku. Například cenný kobalt se využívá v moderních technologiích, jako jsou baterie do mobilů a počítačů.

Řada jich argumentuje, že těžba těchto surovin je pro životní prostředí šetrnější než například těžba ropy a uhlí. Nebo než jakákoliv těžba na pevnině. Zmíněný kobalt se těží hlavně v Demokratické republice Kongo, která má kolem 60 procent světových zásob tohoto kovu.

Dosud neprozkoumané mořské dno ale láká také na bohatství. Suroviny potřebné pro výrobu telefonů a drobné elektroniky jsou na trhu velmi žádané, a jejich cena je proto vysoká, píše britský deník Financial Times.

Před měsícem získal start-up DeepGreen na hlubokomořskou těžbu kovů používaných v bateriích 150 milionů dolarů (v přepočtu 3,4 miliardy korun) od společnosti Allseas, která vyrábí potřebnou techniku. Tak velká investice podle deníku ukazuje na to, že zájem o těžbu v hlubokém oceánu je po letech debat o dopadu na životní prostředí na vzestupu.

Mezinárodní úřad pro mořské dno (The Seabed Authority), což je organizace OSN, která uděluje licence na těžbu, se podle Financial Times chystá vydat nová pravidla a umožnit těžbu už od příštího roku.

Video: potápěč se ponořil do nejhlubšího místa v oceánu a našel tam odpadky

Bývalý námořník Victor Vescovo sestoupil v ponorce do hloubky 10 928 metrů, na dno prohlubně Challenger, která se nachází v Marianském přikopu. | Video: Reuters |  01:19

autor: Simona Fendrychová | 4. 7. 2019 21:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama