Děti se nudí, sledují tupá videa a čas tak nějak plyne, říká šéfka center pro mládež

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
17. 12. 2022 15:14
Nezisková organizace Jahoda se již více než 25 let věnuje sociálním službám pro děti a dospívající. Provozuje nízkoprahové kluby, mateřské školy nebo dětské skupiny. Jak se za čtvrtstoletí jejího fungování změnily potřeby českých dětí? A jak Jahodě pomáhají v jejích aktivitách fondy Evropské unie? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz ředitelka organizace Magda Juráňová.
Magdaléna Juráňová (vpravo), ředitelka neziskové organizace Jahoda.
Magdaléna Juráňová (vpravo), ředitelka neziskové organizace Jahoda. | Foto: Lukáš Bíba
Foto: EU

Svými aktivitami provází Jahoda děti, mladistvé a jejich rodiny od útlého věku až do dospělosti. "Vždycky říkám, že Jahoda má tři stonky. Tím základním jsou sociální služby pro děti a mladistvé, kdy máme dva nízkoprahové kluby a jeden terénní program. Poté máme mateřskou školu a čtyři dětské skupiny. A třetím stonkem je komunitní rodinné centrum na Praze 2," popisuje v podcastu Juráňová.

V poslední době musí v rámci svých programů řešit především to, že české děti neumějí aktivně trávit volný čas, velkou část dne tráví na sociálních sítích a jsou vystaveny kyberšikaně. "Děti často sledují bezduše tupá videa. Myslí si, že když jsou na sítích, tak jsou v anonymitě, což samozřejmě není pravda," podotýká Juráňová. "My se tak snažíme k tomu preventivně přistupovat, děláme workshopy a vytváříme informativní nástěnky u nás na klubu," dodává.

Dalším současným problémem je podle zkušeností Juráňové to, že se v Česku snižuje věková hranice pro spáchání drobných trestných činů a pro experimentování s alkoholem a lehkými drogami. "Doba pocovidová také přináší psychické problémy u dětí. Neumí se začlenit mezi vrstevníky a být celkově ve společnosti. Hodně se flákají, jsou na hřišti a tak nějak plynou," popisuje ředitelka své zkušenosti.

Více volnosti u projektů

Nezbytný přínos mají pro fungování Jahody jak národní dotační programy a podpora od soukromých dárců, tak i projekty dotované z fondů Evropské unie. Těch nyní běží v organizaci hned několik. Zaměřují se například na sociální začleňování dětí, provoz dětské skupiny či podporu inkluze v mateřské škole.

Za slabinu dotačních projektů EU Juráňová považuje jejich přísné finanční stropy na jednotlivé aktivity. "Řídící orgán mi třeba stanoví, jakou mzdu můžu dát animátorovi, a to na tři roky fixně. Já se pak ale dostávám do problému, že tomu člověku to nestačí. Pak přijde taková inflace, jako tu je, a všechny výdaje se zvyšují. A co já mám dělat? Kde mám peníze vzít?" podotýká ředitelka.

Uvítala by proto více volnosti, kdy by mohla sama rozhodovat, jak finance v rámci daného projektu rozdělí. Zároveň by jí nevadilo, kdyby kvůli tomu do organizace přicházelo více kontrol od úřadů. "Kdyby mi řekli: Tady máš osm milionů a jen jejich základní rozdělení. A pak si to, Jahodo, řiď a já přijdu na kontrolu klidně dvakrát za ty tři roky. Tak bych řekla: Jen přijď, úředníku," uvádí Juráňová.

Poslechněte si na platformě SoundCloud podcast, kde ředitelka neziskové organizace také uvádí, jak se vypořádala s administrativní náročností evropských projektů nebo co považuje za jejich další slabinu.

 

Právě se děje

Další zprávy