Brno - Takzvaný product placement, tedy umísťování různých výrobků v televizním vysílání, se nesmí svou intenzitou blížit reklamě nebo teleshoppingu. V novém rozsudku se k mezím umísťování produktů vyjádřil Nejvyšší správní soud . Zároveň verdiktem potvrdil pokutu 50 000 korun pro Českou televizi za nepřiměřené zdůrazňování tabletu Lenovo v pořadu Sama doma.
Na product placement upozorňuje diváky pětivteřinové zobrazení zkratky PP. Podobné varování ale neumožňuje vysílateli propagovat zboží způsobem a intenzitou, která odpovídá přímočařejším formám marketingové komunikace. "Umístění produktu v pořadu totiž rozhodně není a nemá být 'umístěním reklamy uvnitř pořadu' či 'skrytou reklamou s výstražným označením'," rozhodl Nejvyšší správní soud.
Při reklamě a teleshoppingu je divák primárně v roli spotřebitele a čelí přiznané snaze o ovlivnění. Naopak při umístění produktu zůstává podle soudu primárně divákem daného pořadu a je pouze varován, že některé pasáže, letmé záběry či mimoděk učiněné zmínky by jej mohly ovlivnit i jako spotřebitele. "Ovlivnění jeho spotřebitelského chování však nemá představovat těžiště a smysl celého pořadu obsahujícího umístění produktu či jeho části," napsali soudci.
Nejvyšší správní soud připustil, že v případě České televize šlo o hraniční případ. Zdůrazňování tabletu Lenovo nebylo do očí bijící, čemuž podle soudců odpovídá i vyměřená sankce. Televize pořad vysílala v dubnu 2014. Jedním z témat byl výběr tabletu. Moderátorka obecně o tabletech hovořila s marketingovou manažerkou společnosti Lenovo, do pořadu se dostaly detailní záběry na výrobky firmy.
"Můžete se podívat vlastně na nejnovější kousek, což je tady ta champagne barva, která bude k dostání na přelomu května a června," uvedla například manažerka. Televize později uváděla, že do pořadu měla přijít ještě zástupkyně spotřebitelů, ale na poslední chvíli se omluvila.
Umístěný produkt může být zdůrazňován, ovšem nikoliv nepatřičně, což se podle ČT nestalo. V rozhovoru totiž převažovaly informace o tabletech v obecné poloze, nešlo o propagaci konkrétní značky.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, stejně jako později Městský soud v Praze, ale dospěla k závěru, že televize pochybila. Ospravedlnit to nelze ani tím, že pozvaná manažerka není televizní profesionál. Je prý odpovědností provozovatele vysílání, koho do živého pořadu zařadí a nakolik podrobně jej proškolí.
