Česká pošta má v současnosti zhruba 3200 poboček. "Abychom splnili evropská pravidla o dostupnosti služby pro občany, stačily by nám dva tisíce poboček," řekl k plánovaným úsporám Hospodářským novinám (HN) generální ředitel České pošty Roman Knap.
Část poboček by podle něj mohly postupně v rámci programu Pošta Partner začít spravovat franšízanti. Místo České pošty by tak lidé zejména v malých obcích mohli pro své zásilky vyrážet na obecní úřady, ale i do hospod nebo obchodů.
Za provozování poštovních služeb v obci, kde žije alespoň tisíc lidí, dává Česká pošta partnerům v průměru 18 tisíc korun měsíčně. Provozovna ovšem musí být otevřená minimálně 25 hodin týdně a nesmí být týden v kuse zavřená.
Právě poslední pravidlo zatím podle Knapa stojí v rozvoji franšízingu, jelikož se provozovatelé obchodů a hospod na vesnici bojí, že pokud onemocní, nebudou schopni toto pravidlo dodržet.
Na obecních úřadech by zase do budoucna mohly vyrůst samoobslužné kiosky, kde by se se zákazníkem zaměstnanec pošty spojil přes kameru.
Pošta shání peníze i prodejem svého majetku. Státnímu podniku se například před měsícem podařilo v opakované aukci prodat areál bývalého kláštera sv. Gabriela na pražském Smíchově. Kupní cena byla 353 milionů korun, což odpovídá znaleckému posudku.
Jeden z největších tuzemských zaměstnavatelů hodlá ušetřit peníze propouštěním. V dubnu letošního roku stoupaly zaměstnancům České pošty tarifní mzdy o desetinu a na tiskové konferenci tehdy zástupci pošty slibovali, že se letošní výpovědi dotknou především managementu a administrativních pracovníků. Podle Knapa má do roku 2025 firmu opustit celkem zhruba sedm tisíc zaměstnanců.
Podle HN plán restrukturalizace pošty, který v létě schválila vláda, bude stát v příštích pěti letech 7,5 miliardy korun. Pošta letos skončí v provozní ztrátě okolo miliardy korun, příští rok pak ztráta ještě naroste. Zlepšení podle Knapa přijde až v roce 2021.
