Mobilní aplikace Bez Andreje pomáhá při nákupech rychle odhalit, který výrobek je spojen s produkcí Agrofertu. Podle serveru Politico je nástrojem, který používají Češi nespokojení s tím, že premiér Babiš jako bývalý šéf a majitel zemědělsko-potravinářského gigantu řídí zemi, což mnozí považují za střet zájmů. Premiér trvá na tom, že žádné vazby na Agrofert, který přešel do správy svěřenských fondů, nemá. Evropská komise to zkoumá v auditu, který se týká oprávněnosti čerpání unijních dotací Agrofertem.
Pokud už nyní čeští nakupující někdy v obchodech obtížně hledají výrobky, které by nevzešly z firem sdružených v Agrofertu, už brzy možná bude jejich nakupování ještě obtížnější, napsal server. V českém parlamentu se totiž rozhoduje o pozměňovacím návrhu k novele zákona o potravinách, který by od příštího roku zavedl povinné kvóty na minimální podíl českých výrobků v supermarketech.
Návrh v původním znění, kde se mluvilo o podílu 55 procent českých výrobků a postupném nárůstu až na 85 procent, sice před prázdninami sněmovnou neprošel, ale výbor nyní jedná o změnách.
Premiér Babiš se od návrhu na povinný podíl českých potravin distancoval, ale jeho autorkou byla kromě Zdeňka Podala z SPD také poslankyně jeho strany ANO Margita Balaštíková. Kdyby návrh prošel, profitoval by z něj skrze Agrofert právě Babiš, konstatoval server Politico. Navíc by podle něj mohl Česku způsobit problémy kvůli očekávanému střetu s Evropskou komisí, podle níž by takové nařízení bylo porušením unijních pravidel o jednotném trhu.
Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton v této souvislosti varoval v dopise ministra zemědělství Miroslava Tomana.
"Zavedení povinného podílu domácích potravin v obchodech jednoznačně vytváří pro tyto výrobky přednostní postavení a diskriminuje podobné dovážené produkty. Navíc porušuje právo maloobchodníků rozhodovat o sortimentu a podobě prodejen," cituje server Politico z červencového dopisu eurokomisaře Bretona českému ministrovi Tomanovi. Breton v dopise, který má redakce zpravodajského serveru k dispozici, konstatuje, že kvóty by "vzbudily vážné pochybnosti o tom, zda jsou v souladu s požadavkem na volný pohyb zboží".
Obavy Bruselu lze podle Politica chápat i vzhledem k tomu, že protekcionistická politika a upřednostňování domácích výrobků zákonem se v poslední době týká i dalších zemí ze střední a východní Evropy. S Bulharskem letos EK zahájila proceduru pro porušení unijního práva kvůli zákonu, který supermarketům nařizuje prodávat regionální produkty. Kritice čelilo i Slovensko, které loni obchodním řetězcům nařídilo, aby ve svých akčních letácích alespoň polovinu propagovaných zemědělských produktů a potravin tvořily výrobky ze Slovenska.
