Praha – Výrazné omezení daňových úniků, ale také další zatížení zejména menších podnikatelů. To má přinést elektronická evidence tržeb, s jejímž zavedením dnes podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) souhlasila vláda. Jde o klíčový projekt ministerstva financí pod vedením Andreje Babiše (ANO). Nová povinnost má pro zhruba 250 tisíc podnikatelů začít platit už v první polovině roku 2016.
Jako první se má elektronická evidence tržeb vztahovat na stravovací a ubytovací služby, v nichž podle Českého statistického úřadu působí zhruba 50 tisíc subjektů Původně to mělo být už od ledna 2016, nyní je ale reálný nejdříve únorový start. O čtvrt roku později by se měla přidat i oblast maloobchodu a velkoobchodu, v níž působí 255 tisíc podnikatelů a firem. Ministerstvo odhaduje, že tržby podléhající nové evidenci má 95 procent subjektů v první skupině a 75 procent ve druhé.
Daňová sleva 5000 korun
Podle původních plánů ministerstva financí se měla povinná evidence týkat až 600 tisíc podnikatelů a společností. Babiš ale na jaře přislíbil, že na další činnosti, tedy zejména na řemeslníky, se případně rozšíří až na základě „rizikové analýzy“ Finanční správy. Také současná verze návrhu zákona zatím počítá jen se stravovacími a ubytovacími službami, maloobchodem a velkoobchodem. Právě v oblasti stravovacích služeb dochází k výrazným daňovým únikům.
Povinnost se nemá vztahovat ani na podnikatele, jejichž tržby z činností, které by byly předmětem evidence, nepřekročily v předchozím zdaňovacím období dva miliony korun a zároveň netvořily více než pětinu celkových tržeb.
Elektronická evidence se týká jen podnikatelů, kteří inkasují v hotovosti, platební kartou, šeky či stravenkami. Výjimku mají ti, kteří inkasují přímým převodem z účtu na účet.
Jako kompenzaci vyšších nákladů navrhuje ministerstvo jednorázovou daňovou slevu ve výši 5000 korun. Mohly by ji využít jen podnikající fyzické osoby v prvním roce, kdy jim nová povinnost vznikne. Další kompenzací má být snížení daně z přidané hodnoty (DPH) pro stravovací služby z 21 na 15 procent.
Návrh nyní projednají poslanci. Vládní koalice má sice ve Sněmovně většinu, pravicová opozice už ale pohrozila, že schvalování zákona bude blokovat. Pokud elektronická evidence přesto projde, chce jej ODS po případném návratu do vlády hned zrušit, uvedl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Získáme miliardy navíc, slibuje Babiš
Od zavedení elektronické evidence tržeb si vláda slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, hlavně daně z příjmů a DPH. Chce také narovnat tržní prostředí, aby poctiví podnikatelé mohli konkurovat těm, kteří neplatí daně.
Vzorem pro Babiše je chorvatský model. Po zavedení tohoto systému tam došlo k zásadnímu nárůstu vykazovaných tržeb, zdůrazňuje ministerstvo. Například v pohostinství náhle stouply tržby fyzických osob v průměru o 55 procent, v maloobchodě o 28 procent.
Úřad připomíná odhady Evropské unie, podle nichž se pouze úniky na dani z přidané hodnoty (ve všech oborech celkem) pohybují v Česku okolo 80 miliard korun ročně. Český statistický úřad pak spočítal příjmy, které teoreticky mohly být zdaněny (nejen DPH), na více než 160 miliard.
„Jen v odvětví stravovacích služeb – tedy restaurace, hostince, bary – by teoreticky měl výnos DPH činit 11 miliard korun, odvedeno přitom bylo jen 1,6 miliardy,“ uvádí ministerstvo financí. Celkově si od spuštění elektronické evidence tržeb (v první fázi by vedle stravování šlo také o maloobchod a velkoobchod) slibuje dodatečné daňové příjmy ve výši zhruba 12,5 miliardy korun.
Registrační pokladny po deseti letech
Přestože se tomuto přirovnání ministerstvo financí brání, je elektronická evidence tržeb modernější verzí registračních pokladen. Jejich zavedení schválila už v roce 2005 tehdejší vláda vedená ČSSD, pro podnikatele měly být povinné od roku 2007. Hned po volbách v roce 2006 ale tuto povinnost zrušila nová vládní koalice v čele s ODS.
Ministerstvo nyní zdůrazňuje, že pro elektronickou evidenci nejsou potřeba nová zařízení se speciální certifikací. Lze ji provozovat na běžných zařízeních, nicméně podnikatelé si musí upravit nebo pořídit software tak, aby uměl odeslat požadovaná data státu. Rozšíření technologií i internetového připojení je navíc výrazně vyšší než před deseti lety, takže až na výjimky odpadnou vysoké pořizovací náklady.
Úřad odhaduje, že drobného živnostníka přijde pokladna – pokud ji ještě nemá a vydává ručně psané doklady – na maximálně několik tisíc korun včetně připojení, u menšího počtu transakcí postačí třeba i chytrý telefon nebo tablet a tiskárna.
Základní pokladnu pro nejmenší prodejce kompletně připravenou pro elektronickou evidenci mohou podle ministerstva pořídit zhruba od 5700 korun, středně velcí podnikatelé pak od 9000 korun. Fyzickým osobám má tyto náklady zmírnit jednorázová daňová sleva ve výši 5000 korun. Řádově jednotky milionů by pak musely zaplatit největší společnosti, pokud mají kolem tisíce pokladních míst a zatím nedisponují potřebnou technologií.
Další kompenzací má být snížení daně z přidané hodnoty (DPH) v oblasti stravovacích služeb z 21 na 15 procent s výjimkou alkoholu, tabákových výrobků a doplňkového sortimentu.
Lidé si nemusí převzít účtenku
V původním návrhu počítalo ministerstvo s tím, že spotřebitelé si budou muset povinně převzít účtenku. Případnou sankci ale neřešilo. Z novější verze návrhu tuto povinnost odstranilo.
Přímo do zákona se naopak přece jen dostala úprava takzvané účtenkové loterie. Tu prosazovala – po slovenském vzoru – hlavně koaliční ČSSD. „Při její přípravě zohledníme dobré i špatné zkušenosti ze zahraničí tak, aby plnila roli motivačního nástroje. Zvažujeme spíše nepravidelné, tematické nebo regionálně zaměřené loterijní kampaně,“ dodává náměstkyně ministra pro oblast daní Simona Hornochová.
Krajní sankcí pro podnikatele, kteří nezačnou odesílat data finanční správě, může být – po případných pokutách – uzavření provozovny či pozastavení výkonu činnosti – do doby zjednání nápravy.
