Výzkumníci pracovali se stamiliony záznamů z karet pacientů. Databáze obsahovala 55 symptomů (například zvýšená teplota či zarudnutí určitého místa na těle). Algoritmus pak na základě získaných informací sám stanovoval diagnózu u více než půl milionu dětí v průměrném věku dvou let.
Systém se při zjišťování diagnózy choval podobně jako zkušený lékař. Nejdříve na základě nejvýraznějších symptomů formuloval předpoklad o příčině nemoci. Ten poté podrobil testům a na základě jejich výsledků ji vyloučil nebo potvrdil.
Podle odborníka z Fakulty elektrotechnické na pražském ČVUT Jana Kybice takové systémy existovaly už dříve. "Novinkou je obrovský rozsah dat, který se autorům podařilo shromáždit a zpracovat. Z hlediska strojového učení je dosažená přesnost určení správné diagnózy velkým úspěchem," komentuje situaci pro Aktuálně.cz.
Místo k lékaři za počítačem?
Podle Kybice se ovšem nabízí otázka, zda je dosažená přesnost dostatečná pro praktické užití. Akutní zánět hrtanu například systém poznal v 86 procentech případů. U devíti z deseti nemocných dětí zase správně rozpoznal zánět mozkových blan.
"Studie ukazuje, že počítačový systém dosahoval lepších výsledků než skupina začínajících lékařů, ale mírně horších výsledků než lékaři zkušení. I ti ale samozřejmě chybují," nabízí svůj pohled na studii.
Za pravdu mu dává také proděkanka 3. lékařské fakulty UK Monika Arenbergerová. "Nemyslím si, že by umělá inteligence mohla suplovat lékaře. Diagnózu typu viróza nebo angína přístroj stanoví, ale složitá medicínská rozhodnutí se neobjedou bez zkušeností, intuice a kreativity lékaře," říká.
Oba odborníci si ale dovedou představit, že počítač bude hrát roli zkušenějšího partnera a bude radit začínajícím lékařům. Je však potřeba velké opatrnosti. "Hrozí totiž nebezpečí, že člověk bude počítači slepě věřit a nebude si vědom jeho omezení," dodává Kybic.
Kdo ponese odpovědnost za špatnou léčbu, není zřejmé
Stávající zdravotnické právní předpisy v Česku pojem umělá inteligence neznají. Z pohledu ministerstva je problém, kdo by byl za diagnostiku zodpovědný.
"Je to podobné jako s autonomními auty bez řidičů. Jejich provoz není v Evropě povolen, neboť mohou přehlédnout člověka," dodává tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová s tím, že role lékaře bude i do budoucna nezastupitelná.
Čeští vědci zejména na základě mezioborové spolupráce mezi univerzitami a lékařskými pracovišti na využití umělé inteligence v lékařství pracují. Příkladem většího zastřešujícího grantu je Výzkumné centrum pro informatiku při ČVUT.
"V dohledné době deseti let nebude mít umělá inteligence možnost dělat sama diagnostiku bez potvrzení lékaře," uvedl svou hypotézu vedoucí oddělení analýzy a interpretace biomedicínských dat na pražském ČVUT Daniel Novák.
