1. Jak teď bude postupovat Polsko a Bulharsko?
Bulharsko a Polsko se budou snažit nahradit chybějící ruský plyn jinými zdroji.
Polsko se podle analytika ENA Jiřího Gavora pokusí urychleně vyjednat nouzové dodávky zkapalněného zemního plynu LNG do svého jediného terminálu na LNG ve Svinoústí, a to z Kataru nebo Spojených států. Podle tamní ministryně životního prostředí Anny Moskwové jsou nicméně polské zásobníky zemního plynu aktuálně naplněny ze 76 procent a není v současnosti nutné využívat rezervy.
Také Bulharsko uvedlo, že zastavení dodávek v současné době chod firem ani domácností neohrozí. Podle Gavora se nicméně ocitlo v mnohem horší situaci než Polsko. "Země nemá zatím hotové napojení přes Řecko na plyn z Ázerbájdžánu," uvedl Gavor. Jde o dlouhodobý projekt, od kterého si Bulharsko slibuje snížení závislosti na ruském plynu. Zatím se ale až do včerejška stoprocentně spoléhalo právě na Moskvu.
"I při poslední plynárenské krizi v roce 2009, kdy byly krátkodobě přerušeny dodávky ruského plynu přes Ukrajinu, a potažmo tedy i na Balkán, patřilo Bulharsko k nejpostiženějším zemím," zdůraznil Gavor.
Více čtěte zde:
2. Co Putin sleduje nařízením o platbách za plyn v rublech?
Plyn do Polska a Bulharska přestal téct kvůli tomu, že země odmítly za surovinu platit v rublech. Ruský prezident Vladimir Putin totiž na konci března uvedl, že země už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, ale pouze právě ruskou měnu. Systém plateb má fungovat tak, že si firmy otevřou účet u ruské banky Gazprombank, kam složí částku v eurech nebo dolarech. Tyto peníze pak budou převedeny na rubly.
Západ ale od začátku tvrdí, že by šlo o porušení smluv, a Putinův požadavek odmítá. Také podle analytiků oslovených Aktuálně.cz jde o nedodržení smluv. Putin se podle nich tímto krokem snaží zpevnit kurz rublu a zabránit dramatické inflaci.
"Jedná se primárně o snahu vyřešit problém Ruska s jeho devizovými rezervami. Ty byly v rámci západních sankcí zmrazeny, a nelze je tak používat pro podporu ruské měny - rublu," vysvětlil analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Agentura Bloomberg ve středu s odkazem na svůj zdroj napsala, že si účet v rublech otevřelo už deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich za něj zaplatili způsobem, který začal vyžadovat Kreml.
Více čtěte zde:
3. Jaký je postoj Evropské unie?
Evropská komise na začátku dubna uvedla, že evropské podniky by neměly přistoupit na platby v rublech. Tuto středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila krok Moskvy za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí, podle ní se momentálně řeší zajištění dostatečných dodávek pro celý unijní svazek.
Více čtěte zde:
4. Hrozí zastavení dodávek plynu do Česka?
Ruský plyn do Česka dál teče. V úterý pozdě večer to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), podle kterého jsou dodávky plynu do tuzemska stabilní a vláda nepozoruje žádné výpadky. V českých zásobnících jsou nyní zásoby plynu zhruba na měsíc, v závislosti na budoucím počasí, a tedy nutnosti topit.
Také premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že vláda v tuto chvíli nemá informace. že by hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska. Fiala také uvedl, že by Česko po určitou dobu bez ruského plynu situaci zvládlo, poté by ale potřebovalo pomoc Evropské unie.
Současné dodávky plynu do České republiky jsou stabilní, nepozorujeme žádné výpadky. V tuzemských zásobnících je k dnešku přibližně 900 milionů metrů krychlových zemního plynu, od 1. dubna tedy jeho množství narostlo o více než 90 procent.
— Jozef Síkela (@JozefSikela) April 26, 2022
Česko je navíc v jiné pozici než Polsko a Bulharsko, protože tuzemští obchodníci nemají přímý kontrakt s ruským plynárenským gigantem Gazpromem ani jeho dceřinými firmami. Plynárenství je navíc soukromé a nefunguje tu žádná obdoba státních polských a bulharských plynárenských společností PGNiG a Bulgargaz. Ruský plyn se do Česka z velké části dováží z Německa, kde ho obchodníci nakupují na burze na spotovém (krátkodobém) trhu.
Podle Gavora teď tedy bude spíš záležet na obchodních partnerech českých distribučních firem, jak se postaví k požadavku platit za plyn v rublech.
Více čtěte zde:
5. Jaká je závislost Česka na ruském plynu?
Česko patří k zemím Evropské unie, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé. Jde o sto procent tuzemské spotřeby, byť Česko část plynu nakupuje až na burzách v Evropě. Stále jde ale o plyn, který přitekl z Ruska.
Více čtěte zde:
6. Jak by Česko postupovalo v případě výpadku dodávek plynu?
Ministerstvo průmyslu a obchodu by případný náhlý nedostatek plynu řešilo vyhláškou o stavu nouze v plynárenství, jejž by vyhlásil provozovatel přepravní soustavy, tedy firma Net4Gas. Na řadu by přišla rezerva v podzemních zásobnících, která se bude rozdělovat podle schváleného scénáře.
Ministerská vyhláška dělí odběratele do osmi kategorií a dále rozlišuje deset odběrových stupňů, tedy míru omezení podle vážnosti situace. V prvním až pátém stupni musí zákazníci omezit odběr, na šesté až desáté úrovni mohou být od plynu odstřiženi.
Omezení se týká nejdříve velkých odběratelů, kteří mají možnost náhrady alternativním palivem. V krajním případě by se odpojili i odběratelé, kteří spadají do kritické infrastruktury, například zdravotnická zařízení nebo bezpečnostní složky.
Teprve při tom nejhorším možném scénáři - tedy při vyhlášení havarijního stupně - by se bez plynu ocitly i domácnosti.
Více čtěte zde:
7. Snaží se Česko vymanit ze závislosti na ruském plynu?
Mnoho alternativ k ruskému plynu není. Jednou z hlavních cest, jak by Česko i celá Evropa mohly snížit závislost na ruském plynu, je dovoz LNG. V Česku žádný terminál na LNG nefunguje, Síkela ale minulý měsíc uvedl, že jedná s Němci o využití jejich připravovaných terminálů na zkapalněný zemní plyn.
Obchod s plynem, včetně plynovodů a zásobníků, je v Česku zcela v soukromých rukou. Aktuálně.cz oslovilo ministerstvo průmyslu a obchodu s otázkou, zda se vláda nyní více neangažuje v možném centrálním nákupu zemního plynu. Mluvčí resortu Marek Vošahlík uvedl, že v jednání je spolupráce na dodávkách LNG z Kataru.
Hospodářské noviny ve středu napsaly, že se podle jejich informací vláda nyní snaží domluvit na odběru plynu z Norska. Ministerstvo průmyslu jednání s norským dodavatelem potvrdilo.
Bez koordinace s resortem jedná o dodávkách plynu z této severské země také společnost Pražská plynárenská. Polostátní firma ČEZ pak podle Hospodářských novin prověřuje možnosti dodávek LNG.
Více čtěte zde:
8. Jaké jsou další alternativy?
Kromě zkapalněného zemního plynu nebo odběru plynu z jiných zemí jsou ještě další cesty, jak může Evropa snížit závislost na ruském plynu. Zabývala se tím analýza bruselského think-tanku Bruegel, podle které by pomohlo zvýšení výroby uhelných elektráren, omezení spotřeby v průmyslu a snížení spotřeby obytných a komerčních objektů.
Analytici dále doporučují odložení plánovaného odstavení jaderných reaktorů, spalování ropy pro energetické účely, urychlené zavádění tepelných čerpadel a rychlý rozvoj fotovoltaiky.
Více čtěte zde:
