Podle Českého statistického úřadu míří do průmyslové výroby 28 procent domácí spotřeby zemního plynu. Právě omezení výroby či vytápění továren by bylo prvním krokem, ke kterému by se Česko v případě stavu nouze v plynárenství uchýlilo.
"Velké průmyslové podniky, které vyrábí zejména na export, by pocítily omezení dodávek plynu mezi prvními společnostmi," přikyvuje pro Aktuálně.cz analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Také podle analytika ENA Jiřího Gavora by úplný výpadek dodávek ruského plynu nevyhnutelně zastavil tuzemský průmysl. Mezi jednotlivými podniky by se však rozlišovalo.
Ministerstvo průmyslu a obchodu by případný náhlý nedostatek plynu totiž řešilo vyhláškou o stavu nouze v plynárenství, který by vyhlásil provozovatel přepravní soustavy, tedy firma Net4Gas. Mluvčí resortu průmyslu David Hluštík pro Aktuálně.cz doplnil, že v moderní historii Česka byl tento nouzový stav zatím vyhlášen pouze lokálně při povodních.
Ministerská vyhláška rozděluje odběratele do osmi kategorií a dále rozlišuje deset odběrových stupňů, tedy míru omezení podle vážnosti situace. V prvním až pátém stupni musí zákazníci omezit odběr, na šesté až desáté úrovni mohou být od plynu odstřiženi. "Zařazení zákazníků do jednotlivých odběrových stupňů mají na starosti jednotliví dodavatelé energií," upřesnil Tomčiak.
Analytik společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek zdůrazňuje, že účelem odběrových stupňů je právě to, aby odpojení podniků od plynu nemohlo nastat jen tak, jakmile se objeví první problémy se zásobováním.
"Podle vyhlášky se napřed připravuje na stav nouze, poté omezuje, přerušuje a nakonec vyhlašuje havarijní stav. Omezení se týká nejdříve velkých odběratelů, kteří mají možnost náhrady alternativním palivem, například topným olejem, uhlím nebo biomasou," vysvětlil Kocůrek.
V krajním případě by se odpojili i odběratelé, kteří spadají do kritické infrastruktury. "Sem patří třeba zdravotnická zařízení, bezpečnostní složky, zpracování potravin, provozy živočišné výroby, výrobny pohonných hmot, čerpací stanice, integrovaný záchranný systém nebo Česká národní banka," vyjmenoval Kocůrek.
A teprve při tom nejhorším možném scénáři - tedy při vyhlášení havarijního stupně - by se bez plynu ocitly i domácnosti. Ty podle Českého statistického úřadu tvoří čtvrtinu spotřeby plynu.
Jak vyplývá z grafu níže, dalších 23 procent spotřeby jde na výrobu elektřiny a tepla a přes 16 procent připadá na veřejný sektor, obchody, administrativu a služby. Průmysl spálí již zmíněných 28 procent dodávek plynu a zbytek spotřebuje podle statistiků doprava či zemědělství.
Data společnosti EGÚ Brno odhadují, že loni činila spotřeba zemního plynu v Česku kulatých 100 terawatthodin (TWh) a z toho 27 TWh připadlo na domácnosti. Údaje rozebírá tabulka níže.
Odhadovaná spotřeba zemního plynu v Česku v roce 2021: 100 TWh
| Spotřeba na energetické transformace a energetický sektor | 30 TWh |
| Výroba elektřiny | 13 TWh |
| Kombinovaná výroba tepla a elektřiny | 10 TWh |
| Výroba tepla | 7 TWh |
| Konečná spotřeba | 70 TWh |
| Chemie a petrochemie | 3,5 TWh |
| Strojírenství | 2,5 TWh |
| Potravinářství | 3,5 TWh |
| Ostatní výrobní sféra | 37 TWh |
| Domácnosti | 27 TWh |
Zdroj: EGÚ Brno
Krize zatím není aktuální
Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (STAN) ujistil, že dodávky z Ruska jsou zatím stabilní. V pátek také uvedl, že Česko má momentálně zásoby plynu zhruba na měsíc.
Mluvčí ekologické organizace Greenpeace Lukáš Hrábek pro Aktuálně.cz podotkl, že vzhledem k brzkému konci topné sezony, po níž spotřeba plynu spadne zhruba na třetinu, není plynová krize v následujících měsících pravděpodobná.
"Podle mě nejsme a v příštích měsících ani nebudeme v situaci, kdy by se musely odpojovat podniky, pokud to už samy ze své vůle neudělaly kvůli vysokým cenám plynu," míní Hrábek.
"Zároveň si myslím, že pokud se Evropská unie nebo Putin rozhodnou jednostranně ukončit dodávky, unijní svazek se k tomu postaví čelem - podobně jako ke společným nákupům plynu - a surovinu bude spravedlivě distribuovat mezi členské státy," věří Hrábek.
Analytik Tomčiak ale situaci nevidí tak optimisticky. Evropská unie podle něj nemá žádné záložní zdroje zemního plynu a ropy v dostatečném objemu, které by mohla okamžitě použít.
"Samozřejmě je možné mírně zvýšit dovoz ze Severního moře, severní Afriky, Spojených států, Perského zálivu nebo střední Asie, ale kompletní výpadek dodávek z Ruska nemůžeme aktuálně kvůli chybějící infrastruktuře pokrýt," popsal Tomčiak.
Zpočátku by podle něj zřejmě byly postupně vyhlášeny všechny odběrové stupně tak, jak je stanoví ministerstvo průmyslu, a po uklidnění paniky by se opatření zmírňovala. "Teď se ale těžko předpovídá vývoj, jelikož takhle velká energetická krize Česko ještě nikdy nepostihla," doplnil expert.
Podle analytika Gavora je otázka, jak by Evropa zvládla bez ruského plynu nejen letošek, ale i příští rok. Podle něj by se ho podařilo nahradit nejdříve v horizontu tří let.
