"Pandemie covidu-19 pravděpodobně zvyšuje nerovnost žen na trhu práce, protože jsou touto krizí nejvíce postižené obory, kde je vyšší zastoupení žen - gastronomie, hotelnictví a občanské služby," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz specialistka náboru v ManpowerGroup Lenka Vokáčová.
Podobný efekt podle ní má i rostoucí míra digitalizace a automatizace, která zvyšuje poptávku po lidech s technickým vzděláním, kde jsou převážně zastoupeni muži. "V těchto oborech také rostou platy nejrychleji," dodává Vokáčová.
Takzvaný "gender pay gap", tedy nerovnost mužů a žen při odměňování, se přitom řeší již dlouhodobě. A hlavně v Česku. Průměrná Češka má totiž hrubou hodinovou mzdu o pětinu nižší než průměrný Čech. Tuzemský rozdíl mzdy na základě pohlaví je třetí nejhorší v celé EU, vyplývá z březnových statistik Eurostatu.
Příchod koronavirové pandemie však tyto mzdové rozdíly ještě podtrhl. "Vývoj nahrával tomu, že v roce 2050 dosáhneme asi poloviční míry nerovnosti oproti aktuálním statistikám. Krize ale otázku v očích zaměstnavatelů pravděpodobně odsune ještě o kolej dál," myslí si Andrea Palánová, konzultantka pro oblast řízení lidských zdrojů ze společnosti PwC.
Současně podle ní zaměstnanci sami v době krizí preferují jistotu pracovního místa a téma rovného odměňování se zaměstnavatelem otevírají jen neradi.
Vedoucí oddělení Gender a sociologie ze Sociologického ústavu Akademie věd Alena Křížková má zato, že přesnější je sledovat platovou nerovnost v rámci konkrétních oborů, nikoli obecně. "Jestliže zaměstnanost poklesne, což už se děje a můžeme tento trend ještě do budoucna očekávat, může GPG (gender pay gap, pozn. redakce) klesnout. Ale neznamená to, že by se snižovaly nerovnosti - pouze určité skupiny ze srovnání vypadávají," tvrdí Křížková.
Nedoceněné ženy v první linii
Kvůli pandemii se zvýšila poptávka po pozicích zejména ve zdravotnictví, pečovatelských službách nebo prodejnách potravin. To všechno jsou zaměstnání typicky zastoupená ženami. Podle Světové banky ženy globálně tvoří až 70 procent zdravotnického personálu.
Vokáčová z ManpowerGroup přitom poukazuje na to, že v těchto oblastech se pohybují podprůměrné příjmy. "Očekáváme, že v delším horizontu, jak společnost bohatne a nakupuje více služeb, začne v ČR vznikat více pozic ve zdravotnictví, sociální péči, službách spojených s rekreací a volným časem nebo osobních službách, kde ženy rády hledají uplatnění. Jsou to ale zároveň oblasti, kde jsou platy podprůměrné, takže ve statistikách se může rozdíl v odměňování nadále prohlubovat," uvádí specialistka náboru.
Ať se zapojí stát
Na nerovnost ve mzdách mezi ženami a muži upozorňuje také Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE). Ten v rámci EU apeluje na politické aktéry, aby u důležitých pozic zastoupených ženami stanovili lepší mzdové ohodnocení.
Také socioložka Křížková souhlasí s tím, že mzdovou diskriminaci by měl řešit stát. "Zdá se, že stát zatím volí pouze dočasné úpravy, například jednorázové odměny. Nedojde tak k dlouhodobé změně a zdravotní sestry, učitelky a prodavačky budou nadále mzdově podhodnoceny. Stát může také nastavovat opatření tak, aby se zvýšila transparence odměňování, a to je jeden z prokázaných způsobů účinného snižování GPG," říká pro Aktuálně.cz
Určitým řešením, se kterým by pak mohly pomoci i samotné podniky, může být odtajnění výše mzdy, které odbourá případné nespravedlnosti v odměnách a zvýší loajalitu a angažovanost zaměstnanců.
Firmy se tomu proto již postupně přizpůsobují. "Již u 80 procent pozic na pracovních portálech firmy zadávají alespoň do systému před vystavením inzerátu i rozmezí výše mzdy. Na portálu Jobs.cz jsou pak konkrétní částky přímo viditelné u třetiny pozic, na Práce.cz je lze zobrazit dokonce u poloviny ze všech obsazovaných míst," říká Tomáš E. Dombrovský ze společnosti LMC, která se věnuje pracovnímu trhu. Nicméně dodává, že kvůli krizi lidé spíše řeší stabilitu práce nežli mzdové ohodnocení.
Rána pro samoživitelky
Většina žen se navíc během nouzového stavu starala o domácnost - v 68 procent případů pomáhaly dětem s přípravou do školy, 76 procent z nich vykonávalo úklid a podobné procento žen obstarávalo vaření, vyplývá z průzkumu od Sociologického ústavu Akademie věd.
Právě na matky samoživitelky přitom pandemie dopadla nejvýrazněji. "Nejvíce byly penalizovány systémem ošetřovného. Kombinovaly se u nich nízké a nestabilní vstupní příjmy, z kterých je ošetřovné počítáno, a fakt, že ošetřovné se počítá z hrubé mzdy," komentuje pro on-line deník Aktuálně.cz sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. "Samoživitelky přitom uplatňují slevu na děti a čistou mzdu mají na rozdíl od žen s více vydělávajícím manželem podobnou té hrubé, takže u nich došlo k vyššímu poklesu příjmů. Ty chudší dostávaly zpočátku 250 až 350 korun denně," vysvětluje.
Samoživitelky navíc častěji pracují na nestabilních pozicích - například na dohody. "Tito lidé podle našeho výzkumu Život během pandemie výrazně častěji ztráceli příjmy. Pro zaměstnavatele je jednodušší je osekat," dodává sociolog.
Chudoba a deprese
Prokop připomíná, že tyto ženy během distančního vzdělání se musí kromě ekonomických problémů učit s dětmi a na vše jsou samy. "Není divu, že ženám s dětmi podle analýzy IDEA z našeho výzkumu nejvíce narostly stavy depresí a úzkostí. Symptomy těchto stavů deklarovala více než třetina z nich," říká.
Také socioložka Křížková poukazuje na špatnou situaci samoživitelek. "Ve statistikách a jejich zkušenostech se to bude teprve postupně projevovat, protože proběhla některá opatření jako bylo (mimořádné) ošetřovné a kompenzace příjmů OSVČ, podpora zaměstnanosti. Ale dlouhodobě, pokud nedojde k nějaké systematičtější změně, jsou jejich domácnosti ohroženy chudobou více než jiné domácnosti, protože jsou závislé pouze na jednom příjmu," uvádí Křížková.
Dlouhodobě nižší příjmy žen než mužů mají rovněž negativní dopad také na jejich důchody. Platforma Byznys pro společnost loni upozornila, že rozdíl mezi průměrnými starobními důchody obou pohlaví činí 18 procent. Ženy v důchodovém věku jsou tak ohroženy chudobou více.
