Bankovní trh značně znejistil nedávný pád amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank. Teď čelí komplikacím také americká středně velká banka First Republic Bank a švýcarská Credit Suisse. Jak celou situaci vnímáte? Může se tato bankovní krize, jak již situaci někteří odborníci nazývají, nějakým způsobem dostat až k nám?
Současnou situaci na finančním trhu pozorně monitorujeme a vnímáme nervozitu investorů, která se projevuje ve velkých výkyvech při obchodování s bankovními tituly na burzách i v Evropě.
Je nezbytné zdůraznit, že domácí banky nejsou prakticky vůbec finančně propojeny s americkými bankami. Jejich činnost podléhá přísné regulaci a dohledu České národní banky (ČNB). V tuto chvíli nevidíme žádný důvod domnívat se, že by se měla tato situace jakkoliv dotknout schopnosti českých bank stabilně a bezproblémově fungovat a poskytovat služby svým klientům.
Jak si stojí český bankovní systém v porovnání s tím zahraničním?
České banky se primárně zaměřují na domácí trh, domácí vkladatele a poskytování úvěrů subjektům působícím na českém trhu. Fungují jako banky univerzální, a nemají tedy tak úzké sektorové zaměření jako některé americké banky. Právě SVB byla zaměřená na sektor startupových firem. Hlavním zdrojem financování domácích bank jsou primárně vklady, tedy vklady jak fyzických, tak právnických osob, přičemž převážná část vkladů uložená v těchto bankách je pojištěna.
Řada českých bank ale spadá do zahraničních skupin - ty může případná krize ohrozit?
Regulace, která byla v Evropě zavedena po finanční krizi v roce 2008, současně s politikou uplatňovanou ČNB omezuje přenos rizika z mateřské společnosti. To znamená, že české banky víceméně fungují jako samostatné instituce, a to jak z pohledu financování, tak i kapitálu.
Největší hrozbou pro banky je takzvaný run. Jde o rychlý výběr vkladů klienty. V Česku jsme to loni viděli u ruské Sberbank, Američané podobnou situaci teď zažívají u Silicon Valley Bank. Banka může být zdravá, stačí ale vlna kritiky, ztráta důvěry a může během pár dnů padnout. Je tedy těžké zaručit, že se to nestane.
Run na banku je situace, která vzniká obvykle jako reakce na nějakou nepředvídatelnou událost či souhru událostí, které se vzájemně ovlivňují. U Sberbank to byla ruská invaze na Ukrajinu a vlastnické propojení této banky se státní ruskou bankou. Klienti vyslovili bance nedůvěru tím, že začali hromadně vybírat své vklady, což zapříčinilo likviditní krizi banky.
U americké Silicon Valley Bank byla likviditní krize vyvolána také rychlým výběrem vkladů, ale z toho důvodu, že klienti této banky, tedy sektor start-upů, začali mít obtíže se získáváním dalšího financování a potřebovali uvolnit zdroje, které u banky uložili. Současně banka neměla dostatečně diverzifikovaná aktiva. Většinu měla uloženu do dlouhodobých státních dluhopisů, jejichž ceny z důvodu růstu úrokových sazeb výrazně poklesly a jejichž prodejem tak realizovala významnou ztrátu a nebyla schopna uvolnit klientům jejich vklady.
Aktuálně není důvod, proč by se něco takového mělo odehrát na českém trhu. Banky jsou povinny dodržovat přísná regulatorní pravidla včetně pravidel upravujících řízení likvidity a ČNB pravidelně dohlíží nad jejich dodržováním.
Když banka krachne, lidé o své úspory do určité výše nepřijdou. Jsou totiž ze zákona pojištěné. Je možné připomenout, jaké vklady jsou pojištěné a do jaké výše?
Důležité je říci, že ne u každé banky počítáme, v případě jejího krachu, s výplatou náhrady pojištěných vkladů. Pokud se jedná takzvaně o systémově významné instituce, tedy velké bankovní domy, které poskytují služby velkému počtu klientů, byla by jejich případná krize řešena s využitím jiných nástrojů, které má ČNB k dispozici.
Cílem jejich použití je zajistit pokračování zásadních činností banky, minimalizovat dopady selhání instituce na hospodářství a finanční systém. I v tomto případě platí, že k vkladům do výše limitu pojištění má klient zachován přístup.
Jak je to s penězi, které posílám do některého z investičních fondů? Třeba i prostřednictvím banky.
Na investice do investičních či podílových fondů se pojištění vkladů nevztahuje. V případě, že si klient tyto produkty nakupuje přes banku či jiného obchodníka s cennými papíry, jsou jeho investice evidovány na zákaznickém účtu a v případě, že banka či obchodník nejsou schopni plnit své závazky, má klient nárok na náhradu z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.
Výše této náhrady však může činit 90 procent nevydaného zákaznického majetku, maximálně však protihodnotu 20 tisíc eur (nyní zhruba 480 tisíc korun).
Co byste tedy vzkázala lidem, kteří jsou ze současné situace nervózní a o své peníze se obávají?
Je pochopitelné, že jsou lidé citliví na informace ohledně finančního sektoru, což někdy bezpochyby umocňuje i složitost dění na finančních trzích, která může být pro běžného občana méně srozumitelná.
O to více je ale třeba, aby lidé jako podklady pro svá rozhodnutí ohledně nakládání s finančními prostředky čerpali relevantní informace z důvěryhodných zdrojů, jakými jsou například ČNB, náš Garanční systém finančních trhů, Česká bankovní asociace, banky spadající pod bankovní dohled ČNB, veřejnoprávní média a dlouhodobě etablovaná seriózní média.
Garanční systém finančního trhu
- Garanční systém finančního trhu (GSFT) je zákonem zřízená instituce pro zajištění, správu a použití finančních prostředků k zabezpečení a udržení stability finančního trhu v České republice.
- Vede ho pětičlenná správní rada, kterou jmenuje a odvolává ministr financí a tříčlenná výkonná rada, která je statutárním orgánem.
- Spravuje dva fondy. Prvním je fond pojištění vkladů, do kterého povinně přispívají všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny se sídlem v České republice a pobočky bank z jiných než členských zemí EU, a je používán při krachu finanční instituce.
- Druhým je fond pro řešení krize, který slouží ke shromažďování finančních prostředků, které mohou být použity v případě ohrožení stability některé z finančních institucí - tak aby nebylo nutné ukončit její existenci a zahájit výplatu náhrad vkladů jejím klientům.
- Garanční systém finančního trhu vznikl 1. ledna 2016 přeměnou z Fondu pojištění vkladů.
