Krize prověří kondici bank. Při krachu ale lidé o peníze nepřijdou, říká šéfka rezerv

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
12. 6. 2020 7:05
Dva a půl milionu korun. To je částka, kterou se vyplatí mít uloženou v jedné bance. Vyšší úspory je bezpečnější rozložit do více bank. Proč? Vklady jsou totiž ze zákona pojištěné do výše až sto tisíc eur. "Pokud by banka zkrachovala, klient víc nedostane," říká Renáta Kadlecová, šéfka Garančního systému finančního trhu. Právě dnes je to 20 let od největšího pádu banky v Česku - nucené správy IPB.
Renáta Kadlecová, šéfka Garančního systému finančního trhu.
Renáta Kadlecová, šéfka Garančního systému finančního trhu. | Foto: GSFT

Vědět, že dostanu svoje úspory do určité částky, když moje banka zkrachuje, je určitě dobrá zpráva. Ale u nás banky zase tak moc nekrachují, ne? 

Naposledy zkrachovala v roce 2016 ERB Bank. Od roku 1994, tedy za celou dobu existence Garančního systému finančního trhu, který se dříve nazýval Fond pojištění vkladů, u nás zkrachovalo 13 bank a od roku 2006, kdy fond převzal i pojištění družstevních záložen, pět z nich.

Je to na náš trh celkem dost, ale odpovídá to vývoji, který tady byl. Na začátku 90. let vzniklo poměrně velké množství bank, které byly financovány domácím kapitálem, ale znalosti a zkušenosti s řízením banky nebyly až tak velké, jednalo se o nové podnikání a to mohlo být také důvodem, proč v řádu několika let postupně zkrachovaly či fúzovaly. 

Každá finanční krize zasáhne i bankovní systém. Dá se předpokládat, že i ta koronavirová způsobí bankám problémy? 

Platí v celoevropském měřítku, že v období po finanční krizi došlo ke krachu více bank než v období jiném. V současné době se těžko odhaduje, jak se bude krize dál vyvíjet, nevíme, do jaké hloubky to zasáhne jednotlivá odvětví. Banky to zasáhne v případě, že dojde k výraznějšímu poklesu ekonomiky. A bude záležet na tom, jak rychle se ekonomika vzpamatuje. Je ale pravda, že centrální banka přijala některá opatření, která by měla bankám pomoci. Snížila proticyklické rezervy, takže banky mají k dispozici určité množství kapitálu, proti kterému mohou tvořit opravné položky u nevýhodných úvěrů, a také rozšířila
strukturu instrumentů, proti kterým může bankám poskytovat likviditu. 

Víte o nějaké bance v problémech? 

Naše banky jsou i podle hodnocení ČNB v dobré kondici. Jak moc se jich koronavirová krize dotkne, se projeví až později, nejdříve na přelomu roku, možná i rok příští. Každopádně dohled nad bankami vykonává ČNB a informace o tom, zda je nějaká banka v problémech, nezveřejňuje před vydáním oficiálních rozhodnutí. 

Všechny banky se sídlem v Česku odvádějí jednou ročně peníze na účet Garančního systému finančního trhu. Tím tak vlastně přispívají do společného balíčku, ze kterého se případně vyplácejí vklady klientům bank, které zkrachují. Je to tak? 

Ano, Garanční systém finančního trhu je organizace, která podle zákona spravuje dva fondy - Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize. Pro klienty je důležitý Fond pojištění vkladů, z něj jsou totiž vypláceny náhrady v případě, že zkrachuje banka. Každý klient má nárok do sedmi pracovních dní dostat své peníze zpět, a to ve výši 100 procent vkladu, maximálně ale do výše 100 tisíc eur. Částka v korunách se vypočítává kurzem v den, kdy Česká národní banka oznámí, že určitá banka není schopna dostát závazkům vůči klientům, tedy nemá finanční prostředky k tomu, aby jim vrátila vklady. 

A k čemu slouží druhý z fondů, tedy Fond pro řešení krize?  

Peníze z něj se využijí v případě, kdy ČNB rozhodne, že krachující banka je natolik významná, že je důležité zachovat její základní funkce. V takovém případě nedochází k výplatám vkladů, ale problémy banky se řeší jiným způsobem. Banka se například rozdělí: zdravá část se prodá jiné instituci, druhá část jde do likvidace. Zachovají se základní platební funkce - banka spravuje, přijímá, vyplácí vklady, poskytuje úvěry, je činná na devizovém trhu nebo investuje. Vkladatel by v takovém případě neměl poznat, že dochází k nějakým problémům, a měl by mít dál přístup ke svým vkladům. 

Kolik banky do fondů ročně platí? 

Příspěvky předepisuje ČNB a vždy se při jejich výpočtu přihlíží k míře rizika, k
tomu, jakým způsobem by mohla být banka riziková k danému fondu. Základním parametrem pro výpočet příspěvku je objem pojištěných vkladů. Garanční systém pak tyto peníze od bank spravuje, investuje do státních dluhopisů a z jejich výnosů financuje vlastní provoz.

Výpočet je podobný i v dalších zemích EU, protože se vychází z jednotných evropských předpisů. Podle nich máme povinnost do roku 2024 mít rezervu ve Fondu pojištění vkladů ve výši 0,8 procenta všech vkladů, což činí momentálně zhruba 21 miliard korun.

Naše rezervy jsou v současnosti vyšší, činí 34 miliard korun. Ve Fondu pro řešení krize máme necelých 17 miliard korun a potřebujeme vyšší částku představující jedno procento všech pojištěných vkladů, tedy zhruba 26 miliard korun, takže rezervy postupně navyšujeme. Ročně banky odvádějí do obou fondů necelých pět miliard korun.

A kdo ještě do fondů kromě bank přispívá? 

Kromě bank ještě stavební spořitelny, družstevní záložny a do Fondu pro řešení krize i větší obchodníci s cennými papíry. 

Vklady se lidem u krachující banky vyplatí do výše maximálně sto tisíc eur. Proč zrovna tato částka?  

Částka 100 tisíc eur je dána evropskou směrnicí, je to částka, o které rozhodla Evropská komise, že je optimální. A platí pro všechny vklady u bank v EU. 

Pokud si chci uložit více peněz, je z bezpečnostního hlediska lepší částku rozdělit a dát ji do několika bank? 

Ano, aby klienti měli jistotu, že o své peníze nad tuto částku nepřijdou. Kromě toho od roku 2016 Evropská komise uvedla v platnost novinku a tou je možnost pojištění vkladů nad rámec této částky, ale jen dočasně. Jedná se o vklady, které plní nějaký určitý sociální účel. Tedy klient například obdržel pojistné plnění od pojišťovny nebo třeba odchodné od zaměstnavatele. Nebo třeba dostane peníze z prodeje nemovitosti určené k osobnímu bydlení.

Pojištěno je v takovém případě dalších sto tisíc eur, ale platí to pouze tři měsíce od chvíle připsání peněz na účet. Během této doby má klient možnost částku přeposlat do jiných bank. V případě, že by ale banka, kde má tyto peníze uloženy, zkrachovala, musí dotyčný požádat o výplatu Garanční systém a doložit dokumenty prokazující původ vkladu, tedy například potvrzení pojišťovny o vyplacení pojistného plnění nebo potvrzení zaměstnavatele o výplatě odchodného. U běžných vkladů se žádost o výplatu nepodává, k výplatě dojde automaticky. 

Jaké vklady jsou pojištěné? Tedy které mi případně vyplatíte? 

Jde o běžné účty, spořicí a termínované účty, stavební spoření, případně jiné typy vkladů. Banky nabízí i další produkty, ty však pojištěné nejsou. Například není pojištěn dluhopis banky nebo akcie, penzijní spoření ani investice v podílových fondech.

Co když mám peníze uložené u pobočky zahraniční banky?  

U nás má pobočky hodně zahraničních bank a funguje to tak, že v případě jejich krachu nám domovský systém pojištění vkladů předá finanční prostředky a data o klientech, které měla pobočka na území Česka, a my zařídíme jejich výplatu. Klienti mají výhodu v tom, že nemusí vyřizovat nic sami v zahraničí, ale komunikují pouze s námi. České banky mají pobočky pouze na Slovensku a jejich náhrady by se vyplácely obdobně. Výplata náhrad pobočky zahraniční banky se nevyplácí z našich peněz.

A jak to funguje u nás, aby se náhrady mohly vyplatit do sedmi pracovních dní? 

Abychom mohli vyplatit náhradu v tak krátkém čase, musí být dopředu připraven celý systém. Banka nám pravidelně předává veškerá data o klientech a jejich pojištěných vkladech pro testování systému výplaty náhrad. My provedeme kontrolu, zda bankou uváděné údaje splňují požadavky stanovené zákonem, tedy zda má banka například u jednotlivých vkladů uvedeno jméno klienta, jeho rodné číslo a bydliště.

Tím máme jistotu, že nám v případě problémů bude banka schopna do tří pracovních dnů, jak stanovuje zákon, předat všechny informace o pojištěných vkladech, aby mohlo dojít do sedmého pracovního dne k případnému vyplácení peněz klientům. Ti si náhradu pak vybírají v námi určené bance a mohou se rozhodnout, zda budou chtít výplatu v hotovosti, nebo si peníze převedou na jiný účet. Výplatu provádíme maximálně po dobu tří let.

Máte informace o vkladech a chování klientů u bank. Změnilo se něco v době koronaviru? 

Z dat zveřejněných ČNB vychází, že došlo k poměrně velkému nárůstu vkladů v bankách. Lidé více spoří oproti předchozím obdobím. Je také zřejmé, že klienti také více využívají bezhotovostní styk, který je bezpečnější. Koronavirus pomohl také častějšímu využívání internetového a mobilního bankovnictví. Doufáme, že současná krize změní uvažování klientů ve vytváření rezerv na horší časy. Řada lidí si uvědomila, že je třeba si část příjmu ukládat a šetřit si na dobu, kdy dojde k výpadku příjmů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Tortorella skončil po šesti letech jako trenér hokejistů Columbusu

Hokejové kluby Columbus a Arizona se po skončení základní části NHL a marné snaze dostat se do play off rozhodly ke změně trenéra. V Columbusu skončil po šestiletém angažmá John Tortorella, tým Coyotes už do nové sezony nepovede Rick Tocchet, který na střídačce Arizony strávil čtyři roky.

Vedení Blue Jackets den po zápase s Detroitem oznámilo, že po vzájemné dohodě s Tortorellou neprodlouží smlouvu. Dvaašedesátiletý kouč dovedl po svém příchodu Columbus čtyřikrát za sebou do play off, v prvních 15 sezonách od vzniku klubu přitom tým do vyřazovacích bojů prošel jen dvakrát.

Letos se mužstvu nedařilo a od posledního místa v Centrální divizi ho nemohla zachránit ani závěrečná výhra 5:4 v prodloužení nad Detroitem. Do bojů o Stanleyův pohár nepostoupil Columbus poprvé od roku 2016.

Tortorella nasbíral během 20 sezon v NHL 673 vítězství, což z něj dělá nejúspěšnějšího amerického trenéra ligy. V roce 2004 dovedl Tampu Bay k zisku titulu, působil i v New York Rangers a ve Vancouveru.

O pět let mladší Tocchet dovedl Arizonu v Západní divizi na 5. místo. "Po setkání s Rickem jsme se dohodli, že změna kouče je v nejlepším zájmu klubu," uvedl generální manažer Bill Armstrong. Za čtyři roky pod Tocchetovým vedením prošli "Kojoti" do bojů o Stanley Cup jen loni.

před 49 minutami

V areálu slévárny v Týnci nad Sázavou hořelo, škoda je 4 miliony

V areálu slévárny v Týnci nad Sázavou na Benešovsku v neděli hořelo, škoda činí čtyři miliony korun. Příčinou vzniku požáru byla technická závada na transformátoru, uvedl v tiskové zprávě mluvčí středočeských hasičů Jaroslav Gabriel. Hasiči doporučili lidem v okolí, aby omezili větrání. Únik oleje z transformátoru do okolí hasiči nezaznamenali.

K požáru olejového transformátoru hasiči vyjížděli před 12.00, "Po příjezdu rozhodl velitel zásahu o vyhlášení druhého stupně poplachu a zároveň požádal o vyslání dalších hasičských jednotek, neboť plameny ohrožovaly sousední transformátor a střechu elektrorozvodny," popsal situaci mluvčí.

Na místo byli přivoláni i specialisté z chemické laboratoře hasičů. "Únik transformátorového oleje však nebyl zaznamenán. Toto by měl následně potvrdit rozbor vzorků odebraných nejen přímo v místě požáru, ale také z nádrží v čistírně i z řeky Sázavy," sdělil mluvčí.

"Po ochlazení objektu byla rozvodna odvětrána přetlakovým ventilátorem a zkontrolována opakovaným měřením termokamerou," oznámil Gabriel. Po 14.00 už na místě zůstali kvůli dohledu jen místní dobrovolní hasiči, o šest hodin později si po závěrečném průzkumu objekt převzal zástupce firmy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy