Petr Městecký je předsedou spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy, který chce navrátit Airbnb k jeho původnímu účelu, tedy pronajímání volného pokoje, nikoliv celého bytu. Byty plné turistů v centru totiž znamenají pro sousedy rušení nočního klidu či ničení společného majetku.
Ačkoliv se ze strany pražských politiků objevují snahy o řešení problému a připravují se nové zákony ohledně regulace Airbnb, spolek tvrdí, že současné fungování byznysu s krátkodobým ubytováním porušuje už i v současnosti platné normy. Úřady to však soustavně ignorují.
Městský soud v Praze v nepravomocném rozhodnutí přiznal společenství vlastníků jednotek (SVJ) právo zakázat v domě pronajímání skrze platformy jako Airbnb. Je to podle vás průlom, který může inspirovat i další majitele k podobnému kroku?
Podle mě je to cesta do pekel, a to především kvůli těm konkrétním osobám, co se na soud obrátily. Některé z nich znám osobně. Nejdřív se tři roky soudí a teď mají nepravomocný rozsudek, který čeká u odvolacího soudu. Kdy bude nařízeno další jednání, se neví, může to být klidně za rok. Tito lidé vynaložili desítky tisíc korun za právní služby a výsledek je relativně nejistý.
A co když to nakonec společenství v celém justičním kolečku uspěje?
A co budou dělat, až to začne vlastník porušovat? Vynaloží další desítky tisíc za další soudní spor, který zabere další roky. A to se má každé SVJ soudit? Nehledě na to, že se to do stanov společenství mnohdy ani nedostane, protože majitelů Airbnb bytů může být v daném domě většina.
Proč nemá mít majitel bytu právo dělat si se svým majetkem, co chce?
Nikdo z našeho spolku si nic takového nemyslí. My nemluvíme nikomu do toho, co má se svým majetkem dělat. Ale výkon vlastnického práva spočívá v možnosti pronájmu pro bydlení, nikoli v poskytování ubytovacích služeb. V rozsudku se také píše, co říkáme už dlouho, tedy že ve stavbě pro bydlení nemá provozovna ubytovacích služeb co dělat. Ta se má dle zákonů nacházet pouze ve stavbě ubytovacího zařízení.
Myslíte tedy, že i kdyby si SVJ odhlasovalo, že tam nechtějí provozovnu ubytovacích služeb, tak by to majitel bytu nerespektoval?
Jsem přesvědčen, že je to nevymahatelné a že do věcí, které jsou předepsané zákonem, nemá společenství co mluvit. Společenství vlastníků se má starat o dům, společné prostory a podobně a vše ostatní je v Česku upravováno jinými zákony, stavebním, živnostenským atd. Nechceme nikomu kádrovat nájemníky, pronajímat můžete cokoli komukoli. Ale nemůžete říct, že tento zákon platí v tomto společenství více než jinde, nebo že někde neplatí.
Ale do této doby vlastníkům právní výklady omezit krátkodobé nájmy nepřiznávaly, a to právě pro jejich předpokládanou kolizi s ústavou zaručenými právy vlastníků bytů nakládat se svým majetkem. Proč vlastně rozhodnutí nevítáte jako zlomové?
Zlomový okamžik to bude, až bude rozhodnutí soudu pravomocné, což se obáváme, že se nestane. Jak už jsem říkal: nás především těší, že soud uznal skutečnost, že ve stavbě pro bydlení nemá dle platných zákonů provozovna ubytovacích služeb co dělat.
Pokud ale přece jen bude rozhodnutí nakonec právoplatné, jak často podle vás budou SVJ zákazu využívat?
Z našich empirických zjištění vyplývá, že na ty osoby, které si stěžují na provoz Airbnb bytů, je v mnoha případech vyvíjen nátlak. Někdo zavolá policii kvůli porušení nočního klidu a policie přijede a vyřeší to. Druhý den za ním přijede svalnatý člověk s výrazným ruským přízvukem a řekne "Hele, zítra už tu policii nezavoláš".
To se vám stalo?
Ano, to se členům spolku stalo opakovaně. Poté se na schůzi vlastníků stane, že majitelé Airbnb budou mít většinu a tím pádem udělají z domu nelegální hotel. A ti, kteří s tím nebudou souhlasit, budou upláceni nebo na ně bude vyvíjen tlak, aby se z bytu vystěhovali.
"Marvanová řeší Airbnb jen naoko"
Podle vaší tiskové zprávy živnostenské a stavební úřady selhávají v kontrolách bytů Airbnb. Jak?
Živnostenský zákon například jasně mluví například o tom, jak má být označena jakákoli provozovna. Ta má být zvenčí viditelně označena cedulkou s obecnými a kontaktními údaji a má obsahovat kategorii a třídu ubytovacího zařízení. Živnostenské úřady provedly kontrolu domů a nenašly žádnou vadu, ačkoliv v nich není jediná provozovna se správně označenou kategorií a třídou.
Potřebuje česká legislativa nové zákony zaměřené na Airbnb, když máme stavební zákon, který povoluje v rámci kolaudace užívání stavby k určenému účelu, a byt tedy nemůže být provozovnou ubytovacích služeb?
Nepotřebujeme žádné nové zákony, pouze dodržování těch platných. Navíc, pokud se prosadí nové zákony o Airbnb, tak je opět nebude nikdo vymáhat. Magistrátní radní Hana Kordová Marvanová prosazuje nové zákony. První prošel v dubnu a týká se povinnosti platforem poskytovat data o ubytovaných. Airbnb tato data nikde neposkytuje. Marvanová mi v březnu přiznala, že připouští variantu, že Airbnb data nedodá, ale že musíme něco udělat, aby to bylo vidět.
Takže si myslíte, že nové zákony jsou spíše pro utěšení kritiků Airbnb?
Ano, je to vše jen hra politiků a odškrtnutí ze seznamu povinností. Přitom ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se na jaře v průběhu koronavirové krize honosila, že toto poskytování dat od Airbnb pomůže v rámci chytré karantény skrze trasování. Jenže majitelé těch bytů ta data stejně neposkytnou. Především by je ale měli podat do 30 dnů od požádání, kdy to už vůbec v souvislosti s trasováním nemá smysl.
Podle pražských zastupitelů je problematika Airbnb bytů prioritou. Odpovídají tomu jejich činy?
S panem primátorem a jeho poradci jsem opakovaně jednal. Souhlasím s jeho názorem, že by se Airbnb mělo vrátit k pronajímání pokojů vlastníků bytu. Co se týče radní Marvanové, považujeme její komisi za málo průbojnou. Radní naprosto opustila vymahatelnost platných zákonů a vydala se cestou nových zákonů po vzoru zahraničních metropolí. Ty mají ale naprosto jiné právní rámce, a tato cesta tedy není šťastná.
V čem byla původní myšlenka Airbnb, kdy majitel pronajímal ve svém bytě jen volný pokoj, lepší?
Když se o návštěvníky majitel nepostaral, mohl ho kdokoliv seřvat. Současní vlastníci Airbnb bytů, o kterých se bavíme, mnohdy v těch domech nikdy nebyli, a tak ani nemohou řešit problémy, které se tam dějí.
Právě, řada lidí si z krátkodobého pronajímání udělala byznys a vlastní za tím účelem v Praze třeba i desítky bytů. Je podle vás navrácení původní podoby Airbnb vůbec reálné?
Pokud by stát stál o vymáhání platných zákonů, tak by to reálné bylo. Majitelé těchto bytů je přece mohou pronajímat i k bydlení.
Stát přichází kvůli Airbnb o daně a obyvatelé těchto domů podle vás o právo na soukromí. Proč by to ale vlastně měla řešit Praha jako město?
Město by se mělo snažit, aby spravované území bylo místem pro život, což se už dlouhou dobu v centru Prahy nedaří. Podle oficiálních údajů Prahy 1 v ní bylo ke konci února trvale hlášeno asi 24 000 osob, podle našich odhadů jich tu ale žije pouze 10 000. Když to porovnáme se stovkami tisíců turistů, co tu byly ještě před krizí, tak je to obrovský nepoměr. Aby se tu dalo žít, tak by tu měl být jeden turista na pět bydlících, teď je to asi desetkrát více.
Z Prahy se staly kulisy, aby se před nimi mohli vyfotit turisté se selfie tyčemi. To pak ale výrazně ovlivňuje to, jak město funguje. Co se týče služeb v centru Prahy, je téměř nemožné tu sehnat obyčejné věci pro každodenní život. Ve večerkách koupíte alkohol, před nimi drogy a erotické služby, ale žárovku či baterii byste tu hledala těžko. Také se od toho odvíjí cenové kategorie stravovacích zařízení a podobně .
Proč podle vás politici tak dlouho neměli nebo stále nemají zájem řešit problematiku Airbnb?
Protože mnoho z politiků na tom je osobně zainteresováno. Náměstek primátora Petr Hlubuček vlastní byty, ve kterých poskytuje ubytovací služby (psal o tom Deník N). A on rozhodně není jediný. My nevíme, jestli při hlasování o střetu zájmů chodí za dveře, a pokud ano, tak s kolika kolegy.
"Bojíme se otevřít dveře na chodbu"
Zkuste čtenářům popsat, jaké jsou největší problémy, které konkrétně řeší obyvatelé domů s Airbnb byty?
Největším problémem je, že přicházíte o domov. Z místa, kde chceme být odstřiženi od okolního světa, se stává prostor, kde je nemožné žít. Na chodbách je hluk a bordel a cizinci vám běžně ucpou dveře, protože se pokoušejí dostat do budovy klíčem, který mají na otevření bytu a přístup do domu je na čip. Často k nám do domu přijde dvacet turistů, kteří pak zjistí, že bydlí v jiné ulici.
Pořád někdo chodí po chodbách a kufry odírá stěny. Já musím v domě pořád řešit, že turista ulomil světlo, rozbil mramorový obklad nebo prokopl dveře výtahu či sklo ve vstupních dveřích. Nakonec se už bojíte otevřít dveře na chodbu.
Není jednodušší se přestěhovat?
Já jsem asi moc principiálně založený člověk. Já budu dělat vždy vše pro to, aby zákony platily pro všechny. Mně možná víc než to, že se nevyspím, vadí to, že je to těm druhým tolerováno. Hlavním důvodem pokračování tedy je, že se nechci vzdávat, když vím, že jsem v právu.
Co je tedy vaším dlouhodobým cílem?
Zajistit vymahatelnost práva pro všechny. Je to hodně složitý cíl, který se skládá z tisíce malých krůčků. První věc byla, že jsme se pokoušeli dostat toto téma do médií. Se vším souvisí to, aby byl brán ohled na naše práva a aby bylo město pro lidi, ne pro cizince.
Snažíme se třeba upozornit na to, že nové stavění bytů nepomůže, protože ty nové byty budou opět investiční. Před koronavirovou krizí nám říkali, že Airbnb nemůže za vysoké ceny bytů v Praze a teď je přitom majitelé pronajímají na delší dobu a za daleko nižší ceny. To je důkaz, že Airbnb ceny bytů zvyšuje.
Soudní rozhodnutí tedy jako úspěch nepovažujete. Jak se vašemu spolku daří prosazovat na komunální úrovni?
Díky médiím se už ne vždy bere Airbnb jako fenomén a jako něco úžasného, na čem si jde vydělat, ale je to považováno za problém. Na Praze 1 vznikl počátkem roku Výbor proti vylidňování centra a podporu komunitního života, a já se stal jeho členem. Tento výbor nemá moc pravomocí, ale je to poradní orgán zastupitelstva. Místopředseda spolku Pavel Snop se stal stálým hostem Komise pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb, ta se od té doby zatím nesešla. Přes přímý nátlak na paní ministryni Dostálovou se mi podařilo získat místo v její pracovní skupině na ministerstvu.
"Při delším pobytu se turisté o byty starají"
Je nějaké zahraniční město, ze kterého by se mohla v něčem Praha inspirovat?
V kanadském Vancouveru platí, že se může turista ve městě ubytovat minimálně na osm dní. Jakmile stanovíte minimální dobu pobytu na osm a více dnů, tak se tím automaticky vylučují turisté, co jezdí jen za rozlučkovým večírkem, sexem a drogami. Možná sem začnou jezdit i lidé, co nechtějí vidět jen Pražský hrad nebo Karlův most, ale podívají se i do širšího okolí. Souvisí to i s tím, jak je Praha prezentována v zahraničí. Lidi sem jezdí pařit a páchat přestupky, protože vědí, že za to nedostanou pokutu.
Takže doba pobytu turistů podle vás ovlivňuje jejich chování v bytech?
Ano. Nám vadí, že se lidé chovají k těm bytům jako ke spotřebnímu zboží a ničí tu majetek, bloudí a podobně. Zajímavé je, že pokud je tu turista více než průměrných 2,9 dne, tak se o ten byt začne starat. U nás v domě byli lidé ubytovaní na dva měsíce a po týdnu se přestali ztrácet, strkat klíče do cizích bytů, pozdravili nás na chodbě a obecně začali ten prostor užívat k bydlení a ne k ubytování.
Tedy určení minimální doby pobytu turistů je možné řešení?
Je to jedno z možných řešení, ale hlavní je, aby město mělo možnost regulovat počet lůžek.
Jak ale může město určit, kolik mohou majitelé bytů Airbnb v Praze obsadit lůžek?
Současné zákony řeší regulaci ubytovací kapacity pouze v oficiálních ubytovacích kapacitách, jako je hotel, penzion a podobně povolením či nepovolením výstavby. Airbnb pokoje nejsou za takové kapacity považovány, protože se nepředpokládalo, že si někdo bude k sobě do bytu zvát takové množství lidí, aby byla regulace nutná.
V zahraničí vydává například Barcelona licence, kterými registruje po splnění stanovených podmínek Airbnb byt či pokoj jako další oficiální ubytovací kapacitu, u které zná její vlastnosti, jako je počet lůžek, třída nebo kategorie. Využití takových lůžek pak dále město reguluje. V českém prostředí by to v první řadě znamenalo rekolaudaci bytu na nebytový prostor, tedy provozovnu. Návrhy legislativních změn magistrátu ale tímto směrem nejdou.
Když se však ubytovávání takto omezí, neprodělá na tom nakonec Praha?
V konečném důsledku Praha prodělává spíše na krátkodobých pronájmech. Město přichází o finance už jen nedodržováním platných zákonů. Ale hlavní je, že se jinak staráte o funkční živé město, kde lidé bydlí, a jinak o jeho kulisy. Do centra musí obyvatelé jezdit, takže generují provoz a zatěžují ovzduší. Kdyby totiž lidé bydleli v centru, nemuseli by do něj jezdit. Navíc se také podřizujete zájmům turistů a udržovat kulisy města pak stojí daleko více peněz, než kdybyste udržovala živý celek.
Petr Městecký
Předseda sdružení vlastníků jednotek ve dvou domech na Starém městě dlouhodobě upozorňuje na chování turistů v budovách s Airbnb byty, kteří do Prahy jezdí často za nočním životem. Před rokem založil spolek Snesitelné bydlení v centru Prahy, jehož členové sdílí podobné problémy. Spolek je mimo jiné členem pracovní skupiny ministryně Dostálové či členem Výboru proti vylidňování centra a podporu komunitního života Prahy 1.
