Německé hospodářství se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
ING: End of a golden decade for Germany
— Job Advisor (@jobadvisorlink) August 14, 2019
Today’s GDP report marks “the end of a golden decade for the German economy”, says Carsten Brzeski, chief economist for Germany at Dutch bank ING. pic.twitter.com/9SMCZ64WEm
Mezičtvrtletní pokles německého HDP byl v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta.
Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.
V poslední době sílí tlak na to, aby Německo ustoupilo od politiky vyrovnaného rozpočtu a použilo nové půjčky k dodatečné fiskální stimulaci ekonomické aktivity. Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně tento týden uvedla, že takovýto postup zatím není zapotřebí. Německá vláda podle poslední oficiální prognózy předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.
"Dnešní zpráva o HDP definitivně značí konec zlatého desetiletí německé ekonomiky," uvedl analytik Carsten Brzeski z firmy ING. "Bylo to desetiletí silného růstu, za kterým stály strukturální reformy, rozpočtové stimuly i steroidy od Evropské centrální banky v podobě nízkých úrokových sazeb a slabého eura," dodal.
I český růst zpomaluje
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka, takže jakékoliv problémy tamního hospodářství se rychle přelévají do okolních zemí. Z předběžného odhadu hrubého domácího produktu Česka zatím vyplývá, že česká ekonomika stále roste.
Ve druhém čtvrtletí však zpomalila meziroční růst na 2,7 procenta z 2,8 procenta v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,6 procenta.
Růst ovlivnila především spotřeba českých domácností, výrazně k němu přispěla ale i zahraniční poptávka.
"Lze předpokládat, že část exportní výkonnosti ve druhém kvartálu táhlo předzásobení mezinárodních dodavatelských řetězců v obavě před dopady brexitu. Vyšší stavy zásob v současnosti přitom znamenají jejich nižší poptávku v budoucnu," vysvětluje si český růst hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
S ohledem na mezičtvrtletní pokles německé ekonomiky si tak česká ekonomika podle analytiků vedla velmi dobře. Pomáhá jí v tom především domácí poptávka, která tlumí negativní vývoj v zahraničí. Ten ovšem českou ekonomiku do jisté míry negativně ovlivní ve druhém pololetí. Za celý letošní rok by tak podle ekonomů měla ekonomika stoupnout o zhruba 2,5 procenta proti loňským třem procentům, odhadují ekonomové.
"Právě potíže německé ekonomiky, riziko další eskalace obchodních válek a nedořešený brexit jsou hlavními riziky dalšího vývoje českého hospodářství. V některých odvětvích je již obrat ekonomické situace viditelný," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Poslední údaje z ekonomiky podle něj naznačují, že za celý letošní rok poroste ekonomika o o 2,5 procenta.
"Ve druhém pololetí hrozí, že naše hospodářství bude postupně přicházet o imunitu a nakazí se německou chřipkou, která bude umocňována brexitem," uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Zatím české ekonomice podle něj pomáhá vysoká míra zaměstnanosti a s tím spojené výdaje na spotřebu, které jsou hlavním faktorem ekonomického růstu.
