Podíl nezaměstnaných 3,6 procent představuje historicky třetí nejnižší lednovou hodnotu. Nezaměstnanost přitom v lednu roste pravidelně. "Došlo k postupnému útlumu sezonních prací, hlavně ve stavebnictví a v zemědělství," uvedl ředitel úřadu práce Viktor Najmon. Do evidence přibývali i lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání.
"Lidé, kterých se tyto změny dotkli, nicméně nemusejí mít obavy. Poptávka ze strany firem je obrovská, takže najít si nové uplatnění je zpravidla možné ve velmi krátkém čase," říká Jacek Kowalak, generální ředitel personální agentury Randstad Česká republika.
Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se trh práce dostal do předpandemické kondice dřív než ekonomika sama, což nedává dobré perspektivy pro letošní rok podnikům, které se potýkají s nedostatkem pracovní síly.
"Zbylou nadějí pro ně většinou je jen zájem cizinců, který podporuje i nedávné posílení koruny vůči měnám zbytku regionu. Při akutním nedostatku pracovních sil se stává makroekonomickým tématem zvyšování produktivity, ať už automatizováním produkce, nebo efektivnějším využitím existujících pracovníků. Efektivita ovšem stále naráží na úzká hrdla v dodavatelských řetězcích, což je problém, který zřejmě vydrží po větší část letošního roku," komentuje Sobíšek.
Nezaměstnanost podle něj v dalším měsících začne klesat, jak velí sezónní vývoj. "Téměř jistě se během letošního roku podívá pod hranici tří procent a je pravděpodobné, že toto nastane už na jaře," dodává ekonom.
Hledají se i cizinci
Přibližně u tří čtvrtin volných pracovních míst nyní zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, více než 70 procent pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Přetrvává zájem o zaměstnance převážně ve výrobě, v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví. Poptávka po nových zaměstnaných je i v horských střediscích.
Průměrný věk uchazečů o zaměstnání je 43,7 roku. "Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám," uvedl úřad práce.
Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Pokud jde o profese, nejvíce je v evidenci úřadů práce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to zhruba 80 tisíc.
Nejméně lidí bez práce je v Pardubickém kraji
Nejnižší nezaměstnanost byla na konci ledna v Pardubickém kraji, kde činila 2,6 procenta. Následuje Praha s 2,7 procenta. V hlavním městě je zároveň nejvíce volných míst, zaměstnavatelé jich nabízejí více než 88 500. Naopak nejvyšší nezaměstnanost je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Bez práce tam bylo v lednu shodně 5,3 procenta lidí.
Mezi okresy je nejmenší podíl lidí bez práce v okrese Praha-východ, a to 1,2 procenta. Pod dvě procenta se vešly ještě okresy Praha-západ, Pelhřimov, Benešov a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci žebříčku je Karvinsko, kde nezaměstnanost činí 8,6 procenta. Na Bruntálsku je to 6,8 procenta, na Mostecku pak 6,5 procenta.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu celkem 90 021 osob, což představuje třetinu všech uchazečů o zaměstnání. V průměru to bylo 9273 korun měsíčně.
V meziročním srovnání je letos situace na trhu práce lepší. Loni v lednu byla v Česku míra nezaměstnanosti 4,3 procenta, bez práce bylo téměř 309 tisíc lidí. V lednu 2020, tedy ještě před začátkem epidemie koronaviru, byla nezaměstnanost 3,1 procenta a práci nemělo zhruba 230 tisíc lidí.
