Praha - Tuzemské firmy nestíhají držet tempo s oživením ekonomiky. Varují vládu, že pokud budou muset dál odmítat zakázky kvůli dlouhodobému nedostatku vhodných zaměstnanců, přesunou výrobu do zahraničí a už se nevrátí. Podle podnikatelů totiž ministři odmítají s tímto problémem něco dělat.
Nedostatek zaměstnanců chtějí zástupci firem řešit přijímáním cizinců z takzvaných třetích zemí, tedy ze států mimo Evropskou unii. O snazší nábor cizinců má podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR zájem zhruba 300 firem, jimž chybí nejméně 120 tisíc zaměstnanců.
Největší potenciál podle nich mají uchazeči z Ukrajiny. "Pracovníků je tam dostatek, jsou přizpůsobiví, většinou komunikativní, takže je to nejrychlejší," vysvětluje prezident konfederace Jan Wiesner.
Nabrat tyto lidi je ale podle něj komplikované a zdlouhavé. Zjednodušit systém přitom podle politiků potrvá zhruba půl roku a firmy ani pak nezískají takové zaměstnance, které potřebují v první řadě.
Proces na měsíce
"Mám 35 konkrétních jmen Ukrajinců, které bych chtěl přijmout," tvrdí Miloslav Čermák, ředitel společnosti Sněžka Náchod, která šije například potahy na auta. Tento seznam ale podle něj leží "na stole ministra zahraničí" a zaměstnanci dál chybí.
"Na Ukrajině mám několik let montážní firmu na nábytek. Chci odtud kvalifikované lidi přenést k sobě a je to velký problém, oficiálně to nejde," souhlasí Zdeněk Blažek, ředitel svitavského Dřevojasu, který vyrábí koupelnový nábytek.
Co musí Ukrajinci splnit, pokud chtějí v ČR pracovat
Základní pravidlo zní, že občané "třetích zemí" mohou obsadit jen místo, které je v nabídce Úřadu práce ČR a o které po 30 dnů neměl zájem žádný občan ČR ani EU.
Sezónní zaměstnanci musí požádat o pracovní povolení. Obvyklejší je práce na tzv. zaměstnaneckou kartu, které spravuje ministerstvo vnitra. Tato karta může buď zahrnovat jak povolení k práci i k pobytu, nebo je neduální a umožňuje pouze pobyt. O kartu žádá cizinec až ve chvíli, kdy má se svým budoucím zaměstnavatelem uzavřený pracovní kontrakt.
"Přijmout zaměstnance z Ukrajiny teď trvá někdy tři měsíce, někdy rok, my ale mnohdy ani nevíme, jak dlouho," popisuje Pavel Zezula, předseda představenstva společnosti Nová Mosilana. "Dnes často ani nejsme informováni o tom, jestli český stát uchazeče zamítne, nebo ne," dodává.
Pomoct mají noví úředníci
Firmy se proto snaží prosadit, aby přijímání cizinců trvalo kratší dobu. "Zjednodušení a zajištění, aby byl systém prostupnější, ale podle vlády potrvá nejméně půl roku. My potřebujeme reagovat okamžitě," říká Jan Zikeš, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Usnadnit přijímání Ukrajinců chce ministerstvo zahraničních věcí tím, že přijme pět nových konzulárních úředníků ve Lvově. "Termínů na vyřízení víz bude tedy více než dosud," slibuje Irena Valentová z tiskového oddělení ministerstva.
Počet Ukrajinců, kteří by mohli získat oprávnění k pobytu, by tak podle očekávání ministerstva měl vzrůst na 5 tisíc ročně. To je ale stále 24krát méně, než požadují firmy. "Pořád budeme mít omezenou kapacitu, ti lidé budou schopni fyzicky zpracovat jen omezený počet víz," vysvětluje Valentová. Jak moc by přijímání nových zaměstnanců z Ukrajiny mohlo díky novým úředníkům zrychlit, podle ní nelze odhadnout.
Zároveň si zástupci firem stěžují, že ministerstvo zahraničních věcí odmítlo jejich požadavek, aby snazší přístup na český trh práce měli primárně zaměstnanci z nedostatkových profesí - hlavně řemeslníci, kovodělníci, svářeči, montéři, nástrojáři, elektrotechnici, švadleny, šičky nebo řidiči. "Místo toho to budou dál brát bez ohledu na zaměření pracovníků," stěžuje si Wiesner.
Odejdeme do Asie
"Situace došla už ke své mezi. Pokud hranici překročíme, budeme situaci řešit úplně jinak, například přesunem výroby do Číny," říká Jiří Grund, spoluvlastník krkonošské společnosti Grund.
Od začátku roku vzrostl jeho firmě počet zakázek o 40 procent, chybí ale zaměstnanci. "Takže naši lidé dělají přesčasy, abychom zakázky naplnili, ale to nejde nastálo," popisuje Grund. "Když slyším, že vláda potřebuje šest měsíců na zjednodušení, není mi z toho dobře. Už mě to nebaví," dodává.
"Vložili jsme velké peníze do modernizace, vyvinuli jsme nové modely, ale nemáme nikoho, kdo by nám to vyrobil," souhlasí Blažek. "Budeme uvažovat o přenesení některých zakázek do zahraničí, například do Vietnamu. A následovně se to těžko bude vracet zpátky," zdůrazňuje. Čermák ze společnosti Sněžka Náchod zase zvažuje, že svoji výrobu kvůli nedostatku šiček, přesune na Slovensko.
"Je neuvěřitelné, že vláda nedokáže flexibilně reagovat. Zvykli jsme si, že se tu dálnice staví šestnáct let. Ale nám to normální nepřijde a máme toho plné zuby," kritizují zástupci konfederace.
Nezaměstnaní Češi nepomohou
Za nedostatek lidí nemůže jen klesající počet absolventů technických škol, ale i generační obměna - kdy zkušení odborníci postupně odcházejí do důchodu. "Během dvaceti let počítáme s tím, že polovina pracovníků zemědělství odejde. Velký problém sehnat kvalifikované lidi, máme přitom už teď," popisuje například ředitel Asociace textilního oděvního a kožedělného průmyslu Jiří Česal.
Zhruba 415 tisíc nezaměstnaných Čechů, kteří jsou nyní registrovaní na Úřadu práce ČR, přitom problém podle zástupců firem nevyřeší. "Málokdo je uplatnitelný na pozicích, které potřebujeme," myslí si Wiesner. Kromě Ukrajinců shánějí podniky zaměstnance i ve Vietnamu nebo třeba v Mongolsku.
Pokud jde o vysoce kvalifikované zaměstnance, jednodušší přístup na český trh by mělo mít maximálně 500 cizinců ročně. Počet míst se může pohybovat maximálně v řádech desítek měsíčně po plném náběhu projektu, předpokládá konfederace. Specialisté musí mít většinou vysokoškolské vzdělání, případně v některých profesích stačí maturita.
Aby se firma mohla do projektu "zrychleného přijímání cizinců" zapojit, musí splnit několik podmínek - například to, že v Česku podniká nejméně dva roky a v posledních dvou letech zaměstnala alespoň pět lidí. Kromě toho nesmí mít žádné nedoplatky na daních nebo sociálním pojištění a musí ji doporučit některá z organizací, které v ČR zastupují podnikatele - typicky Svaz průmyslu a dopravy nebo Hospodářská komora.
