Praha - Více než dvojnásobek peněz než v prvním kole bude k dispozici v nové fázi dotačního programu Dešťovka. Příjem žádostí zahájí Státní fond životního prostředí (SFŽP) 7. září v 10 hodin dopoledne. Druhé kolo programu dnes představil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Na projekty využívající odpadní a dešťovou vodu v domácnosti nebo na zahradě tak zamíří dalších 240 milionů korun. Polovina z toho je určena pro obyvatele obcí, které v posledních letech trápilo sucho. Podle odhadů ministerstva a fondu budou nyní peníze stačit pro asi pět tisíc domácností.
"Opět očekáváme velký zájem. Kdo nemá v době sucha čím zalévat a zároveň chce ušetřit, tak by neměl váhat," říká Brabec. Program podle něj motivuje lidi k udržitelnému hospodaření s vodou.
Letos v květnu, kdy odstartovalo první kolo dotací, se 110 milionů korun rozebralo už za 28 hodin. Přes tři tisíce žádostí za 74 milionů korun navíc zůstalo "viset" v systému. K těm se lidé budou moci vrátit a dopracovat je. Lidé mají na dokončení svých projektů a doložení nákladů jeden rok.
Aby byl systém podle ministra pohodlnější, v novém kole stát dovolí, aby na doložení jednoduchého odborného posudku a jeho příloh měli lidé místo pěti dnů měsíc.
V prvním kole, kdy dotaci získalo celkem 2279 zájemců, byl největší zájem o kombinovaný systém na zachytávání dešťové vody pro zalévání zahrady a splachování v domácnosti. O tuto možnost usilovaly dvě třetiny všech projektů. Například podle majitele rodinného domu v obci Pivín na Přerovsku mu dotace použitá na kombinaci akumulace dešťové vody na splachování i zálivku zahrady ušetřila 57 300 korun.
Peníze mohou získat majitelé rodinných a bytových domů, i ti, kdo teprve začínají stavět. Dešťovka se netýká majitelů chat, které se využívají pouze pro rekreaci.
Dotace až 105 tisíc korun
Jedna domácnost může na dotaci žádat maximálně 105 tisíc korun, z peněz půjde zaplatit maximálně polovina výdajů. Nejjednodušší systém, který využívá dešťovou vodu jen na zálivku zahrady, může být z programu Dešťovka dotován až 55 tisíci korun, podporuje se však jen u obcí výrazně postižených suchem.
Pokud hodlá majitel domu využívat dešťovou vodu také ke splachování toalety a je připojený na kanalizační síť, musí se dohodnout ještě s provozovatelem kanalizace na podmínkách placení stočného, a toto potvrzení doložit ještě před vyplacením podpory.
Ministerstvo slibuje, že do tří týdnů od podání žádosti se žadatel od úřadu dozví, zda je vše v pořádku, nebo jestli jsou v podaném projektu chyby, které musí odstranit. Po schválení smlouvy získají lidé peníze do tří týdnů na účet.
Polovina pro obce postižené suchem
Celkem 120 milionů korun ve druhém kole vyhradilo ministerstvo životního prostředí pro obyvatele suchem postižených obcí. Jde o obce, které musely od roku 2014 pro obyvatele zajišťovat pitnou vodu pomocí cisteren nebo zakazovaly její použití pro zalévání či napouštění bazénů. Podle pravidel to museli jejich starostové udělat opakovaně dva roky po sobě. Jiným kritériem je dlouhodobý nedostatek vody, který trval alespoň čtvrt roku.
Na seznam obcí ohrožených suchem řadí SFŽP nově i obce bez veřejného vodovodu, kde starostové rovněž vyzvali občany k šetření s vodou. Nebo obce, kde to starostové neudělali pomocí obecní vyhlášky, ale pouze to oznámili veřejným rozhlasem nebo emailem.
"Opětovně jsme oslovili starosty, aby nám hlásili, zda jejich obec splňuje kritéria pro suchou oblast," říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Podle něj se díky změně rozšíří možnost získat příspěvek až 55 tisíc korun na nejjednodušší systém pro zálivku zahrady.
Vláda začátkem roku schválila národní plán adaptace na změny klimatu. Do roku 2020 chce na opatření, která mají pomoci v boji se suchem a lépe chránit vodní zdroje vynaložit přes miliardu korun. Průměrná spotřeba vody byla v loňském roce 108 litrů na osobu a den.
Jen v Praze se podle Richarda Brabce každý den spláchne 33 000 metrů krychlových pitné vody, což je ročně 12 miliard litrů. Větší využívání dešťové a takzvané šedé vody z umyvadla, sprchy nebo vany, by už podle ministerstva do deseti let mohlo bát standardem.
