Její byznys se točí okolo elektronických plateb a digitální identity. V první oblasti vyvíjí jak potřebný software pro jejich zpracování na platebních terminálech, tak fyzicky vyrábí kreditní, čipové či věrnostní karty. V té druhé zase vícefaktorové ověřování uživatelů. Mezi zákazníky moravské společnosti patří banky, velké firmy i veřejný sektor. Například pro benzinky MOL zajišťuje Monet+ platby přes terminál a pojišťovně Kooperativa zase přihlašování do interních počítačových systémů.
"Děláme toho strašně moc. Není možné, aby se Čech nesetkal s našimi technologiemi," usmívá se výkonný ředitel Jan Vavrys a přidává statistiku, která dokazuje široký záběr společnosti: "Každá druhá platba kartou v Česku jde přes náš software. Obsloužíme tak přes 1,5 miliardy plateb ročně."
To, co se zvenčí zdá jako jednoduchá akce, která zabere dvě tři vteřiny, je ve skutečnosti docela složitá operace, jež se na pozadí dotkne nejrůznějších subjektů a jejich systémů. Software Monet+ je páteří, která je propojuje a přes kterou klíčové informace běží: Byl správně zadaný PIN kód? Není karta zablokovaná? Je na účtu dost peněz? To všechno se musí vyřešit ve zlomku vteřiny, než platba projde.
Monet+ je prostředím českých finančních služeb prorostlý skrznaskrz - od zpracování transakcí přes vydávání platebních karet až po ověřování identity uživatelů mobilního bankovnictví. Potvrzení platby v aplikaci George od České spořitelny dělali oni, stejně jako podobnou službu u Air Bank, mBank či ČSOB.
Stejně tak je firma všudypřítomná i v dalších oblastech digitální identity. Pokud ve svém zaměstnání potřebujete ke vstupu do kanceláře nebo k aktivaci tiskárny čip, je velká pravděpodobnost, že ho dodal právě Monet+. "Nemocnice, krajské úřady, vysoké školy, banky, energetické firmy, operátoři…" vyjmenovává Vavrys své zákazníky.
První velká zakázka: Slovnaft
Příběh firmy Monet+ sahá do poloviny 90. let, kdy Evropa začínala objevovat bezhotovostní platby. Společnost založil Břetislav Endrys. Vystudovaný programátor sálových počítačů na to šel přes využití čipových karet - nejprve spolupracoval s francouzskou společností Gemplus, poté rozjel návrh a vývoj celého řešení sám. S využitím aplikované kryptografie na čipových kartách mu pomáhali vědci z Vysokého učení technického v Brně.
Těžký rozjezd, kdy Monet+ trápilo neustále haprující cash flow, se rozjasnil s první velkou zakázkou na palivové karty pro čerpačky Slovnaft. Ty jako zákazník, byť už pod značkou MOL, vydržely dodnes.
Byznys s kartami se postupně rozrůstal do dvou směrů: identifikační a platební karty. Ty putovaly například ke společnostem Benzina, Shell, Tipsport, Fortuna, Synot či Komerční banka. "Nic moc jsem o podnikání nevěděl, ale byla to dobrá doba, po všem byl hlad. Byla v tom obrovská naivita, ovšem pořád jsem si říkal, že to nějak zvládneme," podotýká Endrys, jenž dnes působí jako předseda představenstva a majoritní vlastník. Minoritní podíl drží ředitel Vavrys.
Právě jeho příchod v roce 2013 byl podle Endryse pro Monet+ zásadním milníkem. Vavrys totiž i díky zkušenostem z Googlu, EY a managementu v americké korporaci Visteon, vyrábějící elektroniku do aut, dal firmě řád ve finančním řízení.
Monet+ se také výrazně rozkročil na zahraniční trhy. Před čtyřmi pěti lety měl čistě česko-slovenské příjmy, dnes třetina tržeb plyne z ciziny. "Do dvou tří let by mělo být zahraničí, zejména USA a západní Evropa, větší než domácí trh," věří Vavrys s tím, že na vyspělých trzích samozřejmě čeká velká konkurence: od platebního gigantu Global Payments po silné americké firmy jako ForgeRock či Okta, které dodávají identifikační technologie.
S některými poskytovateli platebních služeb se naopak Monet+ vhodně doplňuje. Platí to například o hradecké společnosti Comgate, poskytující platební brány a terminály pro e-shopy i kamenné prodejny. "Monet+ je ve svém oboru jedna z nejúspěšnějších firem. Tvoří neviditelnou infrastrukturu platebních systémů, my prostředí nad ní, se kterým přijdou do styku obchodník a zákazník," popisuje Jakub Ouhrabka, ředitel firmy Comgate.
Tajemství suterénu
Centrála firmy Monet+ ve Štípě má důsledně střežený suterén. Do místnosti pod úrovní ulice se nedostane jen tak někdo, panuje tam přísný bezpečnostní režim a zboží se odtud expeduje zabezpečeným vjezdem. Proč taková starost? Je tam totiž stroj na výrobu personalizovaných karet. Díky partnerství s Visou i Mastercard tu vznikají karty pro zákazníky UniCredit Bank, ale také ty pro stravenkové společnosti Pluxee (bývalé Sodexo) a Up, která je známá značkou Le Chèque Déjeuner. "Stejnou linku používá Státní tiskárna cenin na občanky či řidičáky," popisuje Vavrys s tím, že i s touto linkou má Monet+ něco společného: dodává software, který ji řídí.
Vedle kartového byznysu, digitálních identit a platebních systémů má Monet+ silné zastoupení i v dopravě. Řeší například platby za parkování či nabíjení pro elektromobily. V tomhle směru hraje firmě do karet nová evropská směrnice, která předepisuje, aby nabíječky nabízely možnost platit klasickou platební kartou. "To otevřelo nový byznys pro nás," libuje si Vavrys.
Dopravním podnikům v Budapešti, Lvově, Katovicích, Lisabonu, a dokonce i několika chilských či guatemalských městech Monet+ dodal platební řešení, které obsluhuje miliony cestujících. Samozřejmě na něj narazíte i u nás. Třeba v Ostravě, kde už před lety nasadili metodu "pípni a jeď" - stačí v tramvaji či autobusu přiložit platební kartu k terminálu a systém si sám jízdné odečte bez nutnosti vyřizovat lístek.
Před téměř 15 lety Monet+ dodával i pražskému dopravnímu podniku a krátce se kvůli tomu dostal do zpráv o kauze Opencard. Byl totiž jedním z mála, kdo byl ochotný desítky tisíc plastových karet s čipem městu dodat. Šlo o jednu z mála zmínek, které se o firmě objevily v médiích.
Mimo to byla prakticky neviditelná - až letos se o ní ve startupovém prostředí lehce mluvilo v souvislosti s projektem Talsec. Tento spin-off, který předchází podvodům v mobilních aplikacích, vznikl vyčleněním právě ze skupiny Monet+. Původně tam vznikl jako interní nástroj pomáhající odstranit rutinní práci při zabezpečování mobilních aplikací. Letos na jaře dostal Talsec v prvním investičním kole od fondů Dig Ventures a Depo Ventures kapitálovou injekci ve výši jednoho milionu eur.
Vstup investora se možná blíží i v případě samotného Monet+. Endrys nepopírá, že je to téma. "Přes dvacet let fungujeme bez vnějšího kapitálu, rosteme organicky. Ale nebráníme se tomu. Pro náš rychlejší růst na zahraničních trzích to zřejmě bude potřeba," říká Endrys.
