Praha – Po jedenatřiceti letech dnes v Evropské unii přestávají platit mléčné kvóty. Od dubna tak státy budou moci vyprodukovat tolik mléka, kolik se jim zachce. Doteď při překročení limitů platily sankce.
Mléčná revoluce, jak akci nazval magazín The Economist, může mít výrazný dopad i na celé odvětví v Česku. Scénářů, které nastanou po zrušení mléčných kvót, předpovídají lidé z oboru hned několik. Efekt bude podle lidí z oboru „hmatatelný“ do několika měsíců. Nejpravděpodobnější je pokles ceny.
„Vždy když má trh obavu, cena mléka neroste a spíš klesá. A to ať je obava oprávněná, nebo ne,“ řekl Mojmír Severin z GE Money Bank, která historicky patří mezi největší banky financující české zemědělce. „Neočekáváme výraznější skokový výkyv v cenách mléka,“ věří ale ministr zemědělství Marian Jurečka.
Cena mléka by ale měla mírně klesnout, protože této suroviny bude na trhu víc. Už teď je jí nadbytek kvůli loni uvaleným ruským sankcím, které zakazují vývoz mléčných výrobků z EU. Navíc největší evropští producenti mléka se na zrušení kvót roky systematicky připravovali a do rozšíření výroby investovali.
Počítá s tím, že své objemy vyprodukovaného mléka zvednou Nizozemsko, Dánsko nebo třeba Irsko. Jistě také Polsko a Německo. Polovina zemí Evropské unie navíc v poslední době kvóty cíleně překračovala. I když za to pak tamní úřady platily pokuty.
Evropské přebytky do Asie?
Na přelomu 70. a 80. let minulého století byla mléka v Evropě nadprodukce. Na půdě evropských organizací se mluvilo o "horách" másla a "jezerech" mléka. Zemědělská lobby proto navrhla regulaci trhu, aby byl zachován status quo mezi farmáři v jednotlivých zemích a aby dál dlouhodobě neklesala cena mléka. To totiž mohlo vést až k existenčním problémům zemědělců.
Proč teď regulace končí? Nyní růst střední třídy v Číně či arabském světě zvedá globální poptávku po mléku a státy Evropské unie věří, že mohou díru na trhu zaplnit. Pomáhá tomu i technologický vývoj zpracování mléka, jako například jeho sušení.
Možným východiskem z evropského přebytku mléka je jeho export do asijských zemí, kde o něj zájem roste. Typickým příkladem je Čína. Ta se potýká s velkými problémy – kvůli podvodům s jeho ředěním melamin tam byly před sedmi lety otráveny desetitisíce dětí. Proto Číňané domácímu mléku nevěří a chtějí například to evropské. A Číňané už dokonce vlastní několik mlékárenských podniků v Německu.
Rostoucí poptávka po mléku ve světě je příležitostí pro české mlékárny, jejichž vývoz každoročně roste. A to jak do počtu zemí, tak i objemu. Třeba Mlékárna Hlinsko patřící do koncernu Agrofert Andreje Babiše v druhé polovině loňského roku podepsala významný kontrakt na dodávku mléčných produktů do Číny. Mlékárně už nyní plyne polovina tržeb ze zahraničí.
V exportu vidí šanci i někteří farmáři. „Jsem rád, že kvóty padly. Rozšířili jsme před pár lety farmu. Dodáváme napřímo do Německa, do mlékárny Goldsteig v Chamu (jedna z největších v Německu – pozn. red.),“ říká například Stanislav Bůžek, majitel farmy v jihočeské obci Chlumeček. Podle něj nabízejí německé mlékárny lepší podmínky než ty české. Třeba kontrakty na více let dopředu a lepší ceny.
Supermarkety zatlačí na ceny
Na zrušení kvót se připravují i obchodní řetězce. Začínají tlačit na ceny, za které nakupují výrobky od mlékáren. „Budeme pozorně sledovat situaci na trhu a v případě snižovaní cen budeme iniciovat jednaní o nákupních cenách,“ říká Václav Koukolíček z komunikačního oddělení českého Tesca.
Mezi českými producenty panuje také obava z toho, že tuzemské řetězce, které mají německé nebo nizozemské vlastníky, budou upřednostňovat výrobky ze svých zemí. Díky zrušení kvót totiž bude moci v těchto zemích vzrůst produkce nejen mléka, ale i z něj vyrobeného zboží.
