Odkud je maso v obchodě? Ode dneška se dozvíte víc

Ekonomika Ekonomika
1. 4. 2015 13:59
V celé Evropské unii začíná platit nové unijní nařízení. Povinné značení původu se dosud vztahovalo jen na hovězí maso.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha – Spotřebitelé získají věrohodnou informaci o původu vepřového, drůbežího, skopového nebo kozího masa na pultech tuzemských obchodů. Stejná povinnost dosud platila pouze pro hovězí maso.

V celé Evropské unii dnes začíná platit nové unijní nařízení, díky němuž lidé získají z etiket na obalu nebo cedulek u prodejních pultů údaje o tom, kde bylo zvíře chováno, v jaké zemi bylo poraženo a kde bylo maso zpracováno. Povinnost se týká čerstvého, chlazeného i mraženého masa.

„Pokud bylo maso chováno a poraženo v jedné zemi, stačí oba dva údaje shrnout pod jednu kolonku označenou jako původ,“ říká výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina.

Nová povinnost se nedotkne masa, které bylo dodáno na unijní trh před 1. dubnem 2015, a to až do spotřebování zásob.

Jasněji i u kuřat

S výjimkou hovězího, u něhož si sledování původu už dříve vyžádala „nemoc šílených krav“, je dosud značení ostatních nejvíce prodávaných druhů masa dobrovolné. Někteří tuzemští výrobci sice radí, aby se lidé orientovali podle kódů na obalech nebo u prodejních pultů, podle expertů ale bylo takové označení nejednotné a zavádějící.

Až dosud legislativa umožňovala, aby byl kód pro Českou republiku CZ uváděn například u kuřat, která byla do země dovezena z jiné země a u českého zpracovatele pouze naporcována a zabalena.

I nadále má existovat určitá výjimka. „Třeba Dánsko se specializuje na chov selat, která pak vyváží do ostatních zemí včetně České republiky. Hlavním kritériem původu je podle unijního nařízení to, kde bylo zvíře chováno po většinu svého života. Maso ze selete, narozeného v Dánsku, avšak chovaného a poraženého v České republice, bude mít zemi původu Česko,“ vysvětluje Katina.

Prováděcí předpis stanoví i další podrobnosti týkající se případů, kdy zvíře bylo chováno postupně ve více státech.

Správnost údajů u čerstvého i mraženého masa budou kontrolovat Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Za porušení povinnosti bude hrozit výrobci pokuta ve výši až deseti milionů korun.

Podle Českého statistického úřadu pocházelo dovezené vepřové maso loni hlavně z Německa, Španělska a Polska. Drůbeží maso pak z Polska, Brazílie a Maďarska, hovězí maso se nejčastěji dováželo z Polska, Nizozemska a Německa.

Podpora českých potravin

Pro výrobce masa je nová povinnost komplikací. „Dokládat původ masa extrémně zvyšuje nároky na administrativu, ale i na prostory,“ říká Jan Katina. „Každá změna ve značení obnáší náklady, které se musí investovat do technologie. V tomto případě to budou nemalé náklady na úpravu softwaru,“ dodává za Kostelecké uzeniny Jaroslav Janoušek.

O jak vysoké náklady půjde, se ale neodvážili odhadnout. Vliv na cenu masa pro konečné spotřebitele budou mít podle nich jen minimální. Výrobci masa si prý spíše sníží marže a zmrazí investice či inovace.

Analytik Petr Havel se domnívá, že dohledatelný původ masa v obchodech může naopak ještě více pomoci nastartovat poptávku po českých potravinách, což firmám ve výsledku přinese profit. „Zvýší-li se poptávka po národní produkci, mohou i naši producenti více vyrábět pro národní trh, což může zvýšit zaměstnanost a přispět k celkovému rozvoji takových podniků,“ říká.

Zmatek ve značení uzenin?

Havel ale varuje před dalším nařízením, které se chystá prosadit výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu. Jde o označování původu také u masných výrobků, které se skládají z mnoha složek. "V praxi by to znamenalo vytvářet nové a nové obaly, což by samozřejmě vedlo ke zdražení potravin a především k matení spotřebitele,“ upřesňuje.

„Složení vícesložkových potravin se z pohledu zemí původu neustále mění. Pokud by museli výrobci země původu jednotlivých složek potravin na obalech uvádět, hrozí riziko, že může mít každá šarže jinak úplně stejných výrobků zcela jinou skladbu zemí původu. To by v praxi znamenalo vytvářet nové a nové obaly, což by samozřejmě vedlo ke zdražení potravin a především k matení spotřebitele,“ obává se Havel.

Na nesmyslnost úpravy, jejíž návrh schválil zmíněný výbor v polovině ledna, upozorňuje také společnost Masozávod Krahulčí, výrobce masných výrobků Krahulík. "Z naší zkušenosti vyplývá, že o složení výrobků se zajímá třicet až čtyřicet procent zákazníků. V tomto případě by neustálé změny v popisu jinak standardního výrobku vedly jen ke zmatkům," říká marketingový manažer společnosti Martin Vacke.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 19 minutami

V úterý začne vybíjení drůbeže ve Slepoticích kvůli ptačí chřipce

Vybíjení drůbeže kvůli ptačí chřipce v chovu společnosti Moras Moravany začne v úterý. Informoval o tom předseda představenstva Zdeněk Barták. Na farmě ve Slepoticích firma chová zhruba 7000 krůt a asi 130 000 brojlerů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád v pondělí oznámí výsledky testů uhynulé drůbeže.

Podle starostky Slepotic Jany Bořkové už obec připravuje podmínky pro veterináře, hasiče a vojáky, kteří by tam zasahovali, pokud se nemoc potvrdí.  Chovatel oznámil úhyn drůbeže vyšší než tři procenta. Hynout začali krocani v halách ve Slepoticích, kde má firma také zázemí. Dalších 120 000 kusů drůbeže firma chová ve velkochovu v Moravanech.

 

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Vláda schválila zvýšení životního minima, od dubna vzroste na 3860 korun

Životní minimum v České republice se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Nově tak dosáhne 3860 Kč měsíčně. Existenční minimum se zvedne na 2490 Kč. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podle něj reaguje na růst cen.

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012, a to o devět procent. Od té doby se ceny zvedly o 13,2 procenta, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro rozhodování vlády. Po růstu minima by mohlo přibýt 500 až 600 příjemců příspěvku na živobytí, u přídavku na dítě asi 11 000 a u porodného asi 2000. Letošní výdaje by se tak zvedly o 390 milionů korun, resort práce a sociálních věcí na to peníze v rozpočtu má.

Zdroj: ČTK
Další zprávy