reklama
 
 

Odkud je maso v obchodě? Ode dneška se dozvíte víc

1. 4. 2015
V celé Evropské unii začíná platit nové unijní nařízení. Povinné značení původu se dosud vztahovalo jen na hovězí maso.

Praha – Spotřebitelé získají věrohodnou informaci o původu vepřového, drůbežího, skopového nebo kozího masa na pultech tuzemských obchodů. Stejná povinnost dosud platila pouze pro hovězí maso.

V celé Evropské unii dnes začíná platit nové unijní nařízení, díky němuž lidé získají z etiket na obalu nebo cedulek u prodejních pultů údaje o tom, kde bylo zvíře chováno, v jaké zemi bylo poraženo a kde bylo maso zpracováno. Povinnost se týká čerstvého, chlazeného i mraženého masa.

„Pokud bylo maso chováno a poraženo v jedné zemi, stačí oba dva údaje shrnout pod jednu kolonku označenou jako původ,“ říká výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina.

Nová povinnost se nedotkne masa, které bylo dodáno na unijní trh před 1. dubnem 2015, a to až do spotřebování zásob.

Jasněji i u kuřat

S výjimkou hovězího, u něhož si sledování původu už dříve vyžádala „nemoc šílených krav“, je dosud značení ostatních nejvíce prodávaných druhů masa dobrovolné. Někteří tuzemští výrobci sice radí, aby se lidé orientovali podle kódů na obalech nebo u prodejních pultů, podle expertů ale bylo takové označení nejednotné a zavádějící.

Až dosud legislativa umožňovala, aby byl kód pro Českou republiku CZ uváděn například u kuřat, která byla do země dovezena z jiné země a u českého zpracovatele pouze naporcována a zabalena.

I nadále má existovat určitá výjimka. „Třeba Dánsko se specializuje na chov selat, která pak vyváží do ostatních zemí včetně České republiky. Hlavním kritériem původu je podle unijního nařízení to, kde bylo zvíře chováno po většinu svého života. Maso ze selete, narozeného v Dánsku, avšak chovaného a poraženého v České republice, bude mít zemi původu Česko,“ vysvětluje Katina.

Prováděcí předpis stanoví i další podrobnosti týkající se případů, kdy zvíře bylo chováno postupně ve více státech.

Správnost údajů u čerstvého i mraženého masa budou kontrolovat Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Za porušení povinnosti bude hrozit výrobci pokuta ve výši až deseti milionů korun.

Podle Českého statistického úřadu pocházelo dovezené vepřové maso loni hlavně z Německa, Španělska a Polska. Drůbeží maso pak z Polska, Brazílie a Maďarska, hovězí maso se nejčastěji dováželo z Polska, Nizozemska a Německa.

Podpora českých potravin

Pro výrobce masa je nová povinnost komplikací. „Dokládat původ masa extrémně zvyšuje nároky na administrativu, ale i na prostory,“ říká Jan Katina. „Každá změna ve značení obnáší náklady, které se musí investovat do technologie. V tomto případě to budou nemalé náklady na úpravu softwaru,“ dodává za Kostelecké uzeniny Jaroslav Janoušek.

O jak vysoké náklady půjde, se ale neodvážili odhadnout. Vliv na cenu masa pro konečné spotřebitele budou mít podle nich jen minimální. Výrobci masa si prý spíše sníží marže a zmrazí investice či inovace.

Analytik Petr Havel se domnívá, že dohledatelný původ masa v obchodech může naopak ještě více pomoci nastartovat poptávku po českých potravinách, což firmám ve výsledku přinese profit. „Zvýší-li se poptávka po národní produkci, mohou i naši producenti více vyrábět pro národní trh, což může zvýšit zaměstnanost a přispět k celkovému rozvoji takových podniků,“ říká.

Zmatek ve značení uzenin?

Havel ale varuje před dalším nařízením, které se chystá prosadit výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu. Jde o označování původu také u masných výrobků, které se skládají z mnoha složek. "V praxi by to znamenalo vytvářet nové a nové obaly, což by samozřejmě vedlo ke zdražení potravin a především k matení spotřebitele,“ upřesňuje.

„Složení vícesložkových potravin se z pohledu zemí původu neustále mění. Pokud by museli výrobci země původu jednotlivých složek potravin na obalech uvádět, hrozí riziko, že může mít každá šarže jinak úplně stejných výrobků zcela jinou skladbu zemí původu. To by v praxi znamenalo vytvářet nové a nové obaly, což by samozřejmě vedlo ke zdražení potravin a především k matení spotřebitele,“ obává se Havel.

Na nesmyslnost úpravy, jejíž návrh schválil zmíněný výbor v polovině ledna, upozorňuje také společnost Masozávod Krahulčí, výrobce masných výrobků Krahulík. "Z naší zkušenosti vyplývá, že o složení výrobků se zajímá třicet až čtyřicet procent zákazníků. V tomto případě by neustálé změny v popisu jinak standardního výrobku vedly jen ke zmatkům," říká marketingový manažer společnosti Martin Vacke.

autor: Ekonomika | 1. 4. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama