"Ceny nemovitostí dosahují rekordní výše a můžeme předpokládat, že zejména ve velkých městech se trend nebude dramaticky měnit. Zároveň s tím rostou i ceny nájmů, takže mladí se dostávají do bezvýchodné situace. Velkou část svého výdělku zaplatí za nájem a nemají už co odkládat stranou," upozorňuje místopředseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Chmelík.
Polovina z více než 500 dotázaných uvedla, že bydlení je pro ně hlavním finančním výdajem. Čtvrtina zvažuje, že se kvůli nedostupnému bydlení bude muset přestěhovat pryč ze svého aktuálního bydliště.
O vlastní bydlení přitom mladí lidé stojí - preferuje ho hned 93 procent z oslovených. Jen sedm procent preferuje bydlení v nájmu. "Z praxe mohu potvrdit, že dvacátníci a třicátníci by si rádi pořídili rovnou byt vhodný pro rodinné bydlení. Bohužel jim na to často nestačí prostředky, a tak začínají s nákupem garsonky nebo dvoupokojového bytu. Ale rovnou při nákupu se zajímají o to, za jakých podmínek ho později budou moci prodat a refinancovat hypotéku, aby si mohli pořídit větší bydlení," dodává realitní makléř firmy Re/Max Alfa Martin Březina.
Za ideál mladí Češi považují tři až čtyři pokoje, v případě bytu o výměře 70 až 90 metrů čtverečních. U domu pak o něco větší.
Na budoucí vlastní bydlení si šetří více než polovina z respondentů. Ve věkové skupině do 25 let dokonce dvě třetiny dotázaných. A začínají v průměru hned po maturitě - ve 20 letech. "Podle aktuálního doporučení České národní banky by měli mít v případě zájmu o hypotéku našetřeno 20 procent z pořizovací ceny nemovitosti. To může ve velkých městech představovat částku přesahující milion korun," doplňuje analýza průzkumu.
Podle hypoindexu, který sleduje nabídky většiny bank v Česku, se v červenci průměrné sazby dostaly na 2,68 procenta. Oproti lednu je to pokles o víc než tři desetiny procenta. Sjednáno bylo 6615 hypoték v objemu za 15,435 miliardy korun. Je to o 504 hypoték méně než předešlý měsíc. Prázdniny jsou totiž spolu se začátkem roku podle statistik nejslabším obdobím na hypotečním trhu.
Z výsledků průzkumu, které v úterý zveřejnila finančně poradenská společnost Partners, vyplývá, že lidé bydlící v nájmu vydávají na bydlení v průměru o 1800 korun měsíčně více než ti, kteří bydlí ve vlastním. V nájmech přitom žijí spíše lidé s nižšími příjmy.
Do nákladů na bydlení se podle finančního poradce Partners Vladimíra Weisse počítá nájemné nebo splátka hypotéky, dále ceny za vodu, energie a různé poplatky.
Tyto náklady podle průzkumu představují u vlastníků 27 procent příjmů domácnosti, zatímco v nájmu pak 37 procent (u soukromníka) nebo 31 procent ve státním či obecním bydlení. "Podle pravidel finanční gramotnosti by ideální podíl výdajů na bydlení měl činit 30 procent příjmu," připomíná Weiss.
