Místo vlaků se krajům vyplatí autobusy, říká šéf Leo Express

Tereza Holanová Tereza Holanová
29. 1. 2015 6:14
Rozhovor s Leošem Novotným: Na trasách, kde není dost cestujících, se místo vlaků vyplatí provozovat autobusy. Jsou levnější, rychlejší a dostupnější.
Leoš Novotný
Leoš Novotný | Foto: Vojtěch Marek

Praha – Kraj nebo stát může ušetřit miliardy korun, pokud místo vlaků s malým počtem cestujících nasadí autobusy. S konkrétní nabídkou přišel Leoš Novotný, zakladatel a šéf společnosti Leo Express provozující černé vlaky hlavně mezi Prahou a Ostravou.

V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz hovoří nejen o podrobnostech tohoto návrhu, ale například také o speciální ochrance ve vlacích do Košic, o výhodách čínské ekonomiky nebo hospodářském výsledku za loňský rok.

Aktuálně.cz: Svezou se letos Češi vaším černým vlakem na nějaké nové trase?

Leoš Novotný: Svezou se třeba do Tater, do Košic nebo do polského Krakova. Tyto linky provozujeme nově od prosince loňského roku (v případě Krakova jde jen o autobus navazující na vlak z Bohumína – pozn. red.). Také jsme přidali druhý spoj do Starého Města u Uherského Hradiště. Co přinese letošní rok, si zatím necháme pro sebe.

A.cz: Tak alespoň obecně... Máte v plánu spíše dál prodlužovat současné linky, nebo zavádět něco úplně nového?

Obojí. Jsme ambiciózní firma a stále přicházíme s něčím novým.

A.cz: Jihočeský kraj loni vyhlásil tendr na provoz tří pošumavských tratí. Místo přihlášky jste poslal hejtmanovi dokument, v němž navrhujete, že část vlakových spojů nahradíte autobusy. Proč je podle vás nejlepší právě toto řešení?

Kraj nebo stát tím může ušetřit i miliardy – například ta naše nabídka byla zhruba o třicet procent levnější než jakákoliv konvenční, které zahrnovaly pouze vlaky. Navíc by se tak na mnoha místech zlepšila obslužnost, autobus nezastavuje někde na zastávce v poli, ale na návsi nebo u fabriky. Stejně tak jsou tu kratší jízdní doby, na půl hodině byste našim řešením ušetřila deset minut. Takže si, v nadsázce řečeno, myslím, že budoucnost železnice jsou autobusy. Tam, kde je trh dostatečně velký, samozřejmě můžeme dát vlak, který je zase třeba pohodlnější. Ale dokud někde máte lidí míň, tak tam musí z ekonomických racionálních důvodů jezdit autobusy.

A.cz: Dostal jste už od kraje nějakou oficiální reakci?

V pondělí jsem se setkal s hejtmanem Jiřím Zimolou. Shodli jsme se, že se neshodneme. Vím, že hluboko v srdci mi věří, že naše alternativa by byla pro jeho kraj lepší, a že jemu osobně se líbí. Pan hejtman mi říkal, že podle zákona o veřejných zakázkách nemůže jinak než pokračovat v tendru, který je v běhu. Zapomíná ale na to, že by tendr mohl zrušit a vypsat nový. Taky jsem mu řekl, že kdybychom uspěli v tendru, na rozdíl od konkurence, která se ho účastní, bychom ihned spouštěli návazný provoz komerčními, nedotovanými vlaky z Českých Budějovic do Prahy.

A.cz: Myslíte si, že bude podobný nápad v Česku v nejbližších letech průchozí?

Minimálně my to budeme dělat, když to nepochopí.

A.cz: To znamená, že pokud nedostanete od kraje dotace, tak budete provozovat dopravu v krajích na vlastní náklady?

Ano, tam, kde to pro nás bude mít smysl. Zatím říkáme: "Dáme vám toho víc a za nižší cenu."

A.cz: Takže byste aktuálně zvládli provozovat v Jihočeském kraji dopravu na vlastní náklady?

Jezdíme na všech našich trasách bez dotací už teď, takže ano, jsou trasy, kde to jde. 

A.cz: A sami byste provozovali spíše vlaky, nebo autobusy?

Hledáme vždy to nejefektivnější řešení, takže možná vlaky, možná autobusy, možná kombinace obojího. Záleží na konkrétním místě a potřebách jeho obyvatel.

A:cz: Bylo by to reálné už letos?

Bylo.

A.cz: Setkal jste se s podobným nahrazováním vlaků autobusy i na Západě?

Například v Německu vzniklo od roku 2013, kdy se liberalizoval trh autobusové dopravy, deset různých dopravců, kteří jsou obdobou české Student Agency. A ohromně rychle rozvinuli celoněmeckou síť autobusů, která bez dotazování státních německých drah začala navazovat na vlaky a dneska už jim konkuruje, hlavně cenou. Zatímco vlak stojí třeba sto eur, tak autobus patnáct.

A.cz: Radim Jančura z RegioJetu říká, že by hned začal jezdit vlaky na trase Praha – Brno, pokud by tam stát přestal dotovat České dráhy. Šel byste do toho i vy?

Ano, stát by neměl zbytečně dotovat dráhy na trasách, kde to umíme udělat bez dotací.

Ochranka má zabránit krádežím ve vlacích

A.cz: Začátkem prosince jste zahájil provoz na lince Praha–Košice, kde si konkurujete s RegioJetem i Českými drahami. Daří se vám naplnit vlaky?

Za tu dobu jsme vezli v průměru sto osmdesát na vlak, kapacitu přitom máme 230, což znamená pětasedmdesátiprocentní obsazenost.

A.cz: Dotklo se vás nějak opatření slovenské vlády, která zavedla jízdné zdarma ve státních vlacích pro studenty či důchodce?

Nám jako soukromému dopravci tento krok naopak paradoxně ohromně prospívá. Politici tak ve skutečnosti absolutně znehodnotili službu státního dopravce. Pro zákazníky firmy, jako jsme my, kterým třeba záleží na tom, co si ráno oblíkají – jestli to je čistý, nebo špinavý, v jakém bytě bydlí, jestli je uklizený, nebo ne, jakými produkty a designem se obklopují, jsme pak jediná relevantní alternativa na této trase. Lidé, kteří si chtějí sednout a jet bezpečně, těch pět set korun, co měli před tím, rádi zaplatí i dál. Státní dopravce dnes těm, kterým záleží na tom, jak cestují, podobné služby vůbec nemůže garantovat.

A.cz: Jako první český dopravce také v nočních spojích na Slovensko nabízíte ve vlaku ochranku. Bylo to podle vás potřeba?

Naši zákazníci jsou lidé, kteří donedávna jezdili nočními autobusy. Tam si ale ani neotevřete počítač, vlak je pro ně navíc rychlejší, více než o hodinu. Co naopak ty autobusy měly a vlaky ne, je právě bezpečnost. Cestující zatím využívali v takové míře autobusy, protože se báli jet nočními vlaky, které jsou vyhlášené tím, že v různých zastávkách nastoupí party, projdou, koukají se, kdo spí, případně mu seberou věci a pak vystoupí v další zastávce. Takže na to reagujeme.

A.cz: Loni jste prohlásil, že z dalších zahraničních trhů byste měl zájem o Rumunsko nebo Pobaltí. Proč právě tyto regiony?

Splňují kritérium, že tam je státní železnice v hrozném stavu a že tam žijí lidi. My se obecně díváme nejvíce na střední a východní Evropu, protože tam je ten kontrast největší, zatímco na Západě už je poměrně vysoká kvalita.

A.cz: A jak reálné je, že začnete provozovat vlaky v Rumunsku nebo Pobaltí během třeba tří let?

Reálné to je. V tuto chvíli k tomu ale nechceme nic konkrétnějšího říkat.

A.cz: Zmiňoval jste také, že byste na těchto trzích mohl působit formou franšíz, že byste vlastně místním podnikatelům prodával své know-how. Funguje už v Evropě něco podobného?

Toto je náš nápad. Diskutujeme s různými místními firmami, je to ale velký byznys. Když si kupujete franšízu nejmenovaných hamburgráren, tak to stojí jednotky milionů korun. Ale u nás to není třeba deset milionů, ale sto. Což omezuje počet potenciálních zájemců.

Proměnlivé ceny zůstanou

A.cz: V loňském roce jste snížili ztrátu o čtvrtinu, na 120 milionů korun. Jste s tímto číslem spokojeni?

Myslím si, že navzdory prostředí, které není úplně férové, se nám podařilo najít cestu ke světlu. Za rok se nám povedlo obsloužit o devadesát tisíc víc lidí, daří se nám snížit ztrátu o čtyřicet milionů korun.

A.cz: Jakou jste měli zhruba obsazenost?

Ekonomická třída je na úrovni zhruba šedesáti až sedmdesáti procent a ty vyšší na úrovni osmdesáti procent. Takže nám fungují líp, což potvrzuje, že si nás našli i lidi, kteří by do té doby třeba do vlaku nesedli.

A.cz: Plánujete zachovat systém pohyblivých cen jízdenek, nebo jej chystáte nějak inovovat?

Jednoznačně ano. S tím systémem pracujeme pořád, samozřejmě že čím více máme dat, tím snáze se nám dopočítává třeba očekávaná obsazenost.

A.cz: Předloni jste na každé jízdence prodělávali zhruba dvě stě korun. Kolik to bylo v roce 2014?

Letos by to mělo být zhruba 56 korun, takže je to už jen zhruba čtvrtina loňské ztráty. Ale zde je důležitý ten rozdíl třeba oproti pendolinu, které prodělává zhruba 900 korun na jízdence. Oni by to vůbec neměli dělat. Kdo jim to dovoluje, že pálí hotovost, kterou pak berou z jiných dotovaných linek? Využívají peníze, které dostanou na jiné trasy, a porušují tím zákony.

Otázkou není, zda vyhrajeme, ale kdy

A.cz: Kvůli takzvanému křížovému financování Českých drah jste se obrátil i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pohnula se tato stížnost někam?

My se na ÚOHS ptáme a nevíme. Máme tam žalobu, která každý měsíc narůstá o milion eur, a pořád statutárním zástupcům připomínáme, že jednou to prohrají. Není to otázka, "zda prohrají", ale "až prohrají". A pak budou platit stomiliony, možná miliardy, záleží, kolik času zatím uplyne. A právě zřejmě proto, že mají jasno, že budou v nejvyšších sférách rok dva, protože se tam neudrží, tak nechtějí řešit něco, co teprve bude aktuální. Když budou úředníci strkat hlavu do písku, tak se jenom každý měsíc potěším tím, že si řeknu: "Tak dostaneme o milion eur víc." Budeme tu dál jezdit, dál budeme přetahovat lidi od státních drah na různých trasách, až jednou ten soud rozhodne nebo se objeví v drahách rozumný management.

A.cz: Co je teď pro Leo Express hlavní problém? Je to právě konkurenční boj se státním podnikem?

Jako největší problém vidíme stále alibismus českých politiků, kteří se na jednu stranu tváří, jak občanům chtějí sloužit a vytvářet skvělé prostředí pro jejich život. A když děláme přesně to samé - že chceme zlepšovat dopravu, tak nám hážou klacky pod nohy. Je to o politické zbabělosti našich politických představitelů, kteří v podstatě nacházejí různé výmluvy, proč jsou ochotni tolerovat, že se škoda pro stát každým rokem zvyšuje. Ale my nad tím máme nadhled.

A.cz: Na podzim jste byl s prezidentem Milošem Zemanem v Číně. Co jste tam vyjednával, týkalo se to Leo Expressu?

Já jsem v Číně byl v zájmu své investiční firmy Aakon Capital, ale neletěl jsem s prezidentem. Byl jsem pozván na některé akce pana prezidenta v Pekingu a rád jsem se jich zúčastnil. Byla to náhoda, měl jsem tam své schůzky a v tom termínu přijela celá prezidentská delegace. Takže jste si asi spojila, že Leoš je v Číně, pan prezident a jeho tým jsou v Číně, takže jsou tam samozřejmě spolu.

A.cz: Objevil jste se na seznamu podnikatelů, kteří byli součástí delegace… Každopádně můžeme se v železnici od Číny něčím inspirovat?

Pokud vidím výhodu, tak to, že stát "má majitele" - řídí ho několik málo tisíc komunistů, kteří vědí, že jsou tam na dvacet třicet let, takže se dívají více do budoucna, na rozdíl od našich politiků. Proto se Číně daří držet jeden směr, jednu strategii, například v budování vysokorychlostní sítě železnic.

A.cz: Jaké zlepšení byste tedy navrhoval v Česku, pokud se nechceme vzdát voleb každé čtyři roky?

Celé je to o pocitu odpovědnosti za budoucnost. Toho dosáhnete buď tím, že jste komunista dosazený do funkce na dvacet let. Nebo tím, že jste morální člověk, kterému záleží na budoucnosti jeho země.

A.cz: Uvažujete sám o vstupu do politiky?

Ne, ale fandím všem, kdo do ní jdou s vizí změnit věci k lepšímu.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy