Ještě nedávno si zákazníci v českých obchodech mohli vybrat nejogurt či mandlové mléko. Teď už nejogurt neexistuje a z mandlového mléka je mandlový rostlinný nápoj. Označení mléko museli výrobci alternativy opustit. "Slova jako mléko, smetana, sýr či máslo se mohou používat jen u mléčných výrobků odpovídajících jasnému složení," upozorňuje Lucie Korbeliusová ze spotřebitelské organizace dTest.
Za mléko se podle pravidel Evropské unie může označovat jen takový výrobek, který tuto složku obsahuje. Jinak jde o klamání zákazníka a parazitování na jménu živočišných výrobků. U masa zatím jasno není a veganský párek či burger se stále prodávají. "S největší pravděpodobností je to ale jen otázkou času," očekává zpřísnění Andrea Voříšková z advokátní kanceláře eLegal.
Potravin z rostlinného masa, rostlinných jogurtů či sýrů se stále prodává jen malé množství oproti klasickým výrobkům. Rychle však získávají na oblibě. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Euromonitor International se jich v roce 2021 v Česku prodalo za 2,07 miliardy korun, to je o 36 procent více než v roce předchozím.
Na názvy alternativních výrobků se chce více zaměřit ministerstvo zemědělství. Koncem ledna zveřejnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce jeho stanovisko, které jmenuje několik skupin výrobků porušujících evropská pravidla. Kromě alternativ k mléčným potravinám zmiňuje i alternativy vajec, medu či tuňáka. Inspektoři budou při kontrolách posuzovat kromě názvů i celkovou prezentaci potraviny včetně grafického znázornění původu.
Přestože zmíněné stanovisko ministerstva není právně závazné, může inspekce za klamavé označení udělit pokutu. Proti ní se budou moci výrobci bránit u soudu, pokud neuspějí jejich protesty u inspekce.
V současné době inspektoři evidují 36 výrobců rostlinných produktů, na soud se obrátili tři z nich. "Vzhledem k tomu, že jde většinou o mladé kauzy, výše pokut je do 70 tisíc korun," říká tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Kontroly se podle něj dělají nejen u výrobců, ale také v jídelnách a restauracích, na internetu a v obchodech.
Stejný metr pro všechny
Nařízení má chránit nejen spotřebitele, ale i výrobce živočišných produktů. Ti mohou mít pocit, že se firmy, které alternativní výrobky dodávají na trh, přiživují na práci farmářů, díky tomu vydělávají a měly by vše nazývat pravým jménem.
"Spotřebitel předpokládá, že takový výrobek vypadá a chutná jako originál a jeho výživová hodnota bude blízká originálu. Což se neděje. Kvalita těchto potravin je různá," podotýká Hana Kavanová z Potravinářské komory ČR. V některých případech obsahují alternativy zvýšený počet přídatných látek. "Zatímco výrobky živočišného původu musí splňovat konkrétní vyhlášky, rostlinné potraviny žádné vyhlášky nastavené nemají," dodává.
Postupu ministerstva se ale výrobci brání. Upravování názvů může podle nich zákazníky ještě více zmást. "Rostlinná alternativa ke smetaně určená k vaření je věrohodný název, který jasně udává, jak produkt použít v kuchyni," říká Eva Hammerová, mluvčí organizace ProVeg. Podobné to může být u sýru čedar. "Rostlinná alternativa čedaru je snadno pochopitelná. Ale co jsou to rostlinné plátky?" dává další příklad.
"Pro lidi, kteří ze zdravotních či etických důvodů rostlinné alternativy používají, se zkomplikuje hledání produktů vhodných pro přípravu konkrétního jídla," uvedl už před časem pro Hospodářské noviny Michal Jeřábek, majitel firmy Soyka vyrábějící sójové nápoje.
Průzkum Evropské spotřebitelské organizace došel k podobnému závěru. Podle odpovědí sebraných z deseti členských států unie v roce 2020 názvy jako rostlinné mléko zákazníky nematou. Více než 68 procent dotázaných tyto názvy naopak podporuje, pokud jsou uvedené produkty jasně označené jako rostlinné či vegetariánské.
O přesné podobě pravidel si členské státy Evropské unie rozhodují samy. Přísný postoj zaujala loni v říjnu Francie, zmizet musí názvy jako vegetariánský steak či veganská klobása. Na úpravu mají výrobci čas do konce letošního roku. Místní zemědělci žádají stejné omezení v celé unii. Evropský parlament přitom v roce 2020 zmíněná pojmenování zakázat odmítl.
