"Malé nezávislé koloniály by si mohly brát desítky tisíc korun ročně," uvedl ministr. Mělo by jít o nejmenší obchody v odlehlých obcích, které si měsíčně vydělají třeba do deseti tisíc korun. Spekulanti by tedy na dotaci neměli vydělat. Stát také chce větší podporu partnerských pošt, kdy si zásilky mohou lidé vyzvedávat právě v obchodech. MPO chce mít takových míst kolem 2500, dnes je jich zhruba pětina.
Havlíček chce jednat o větším zapojení Českomoravské rozvojové a záruční banky, která by mohla malým obchodům nebo řemeslníkům poskytovat zvýhodněné úvěry, podobně jako Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond u zemědělců. Podobu těchto novinek chce resort zveřejnit na podzim.
Do budoucna hrozí, že nejmenších obchodů a rodinných firem v Česku bude ještě méně. Podle průzkumu IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) se ve většině menších rodinných firem v Česku majetek zatím nepředává. Téma otvírají majitelé - rodiče, až když uznají za vhodné. Naopak ve větších holdingových firmách jsou podíly firmy mezi členy rodiny rozděleny podle nastavených pravidel.
Z průzkumu plyne, že mnohé rodinné podniky v Česku stojí před první porevoluční výměnou generací. Podnikatelé, kteří založili firmy po roce 1989, se rozhodují, zda je nechají dětem, předají odbornému managementu, či prodají. Vláda letos rozhodla, že rodinné podnikání v Česku bude mít samostatnou definici. Díky tomu bude možné ho statisticky sledovat. V zemi je 1,2 milionu malých a středních podniků, z toho podle odhadů AMSP minimálně 600 tisíc živností, které by mohly do definice spadat.
Havlíček ještě jako předseda Asociace malých a středních podniků před rokem a čtvrt kritizoval ministerstva, že nesplnila úkoly na podporu obslužnosti venkova. Zástupce ministerstva pro místní rozvoj tehdy reagoval, že opatření neprošla připomínkovým řízením a budou zapracována do připravované strategie regionálního rozvoje.
