Schillerová zvažuje neproplácet sociální dotace předem. Fatální, brání se sdružení

ČTK ČTK
13. 8. 2019 14:25
Ministerstvo financí zvažuje změnu ve vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu, po roce 2021 by podle ní žadatelé mohli čerpat na projekty peníze pouze zpětně. Nyní příjemce dotace nejdřív obdrží z národních peněz zálohu, kterou utratí a vyúčtuje. Až poté žádost o proplacení odesílá ministerstvo do Bruselu, evropské peníze pak putují do státního rozpočtu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: MMR - Michal Novák

O záměru informuje server iRozhlas.cz. Kritizují ho podle něj neziskové organizace i resorty, které peníze rozdělují, tedy ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí.

Na stole je podle iRozhlasu také možnost, že by se příjemci evropských peněz ze sociálního fondu v nadcházejícím programovém období na financování projektů podíleli víc než dosud. I to je problém především pro neziskový sektor, u něhož jsou náklady hrazeny vesměs ze sta procent.

"Je to opatření, které fatálně postihne neziskové organizace. Ani my bychom to nebyli schopni utáhnout, natož většina dalších neziskovek," řekl serveru Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Změny by se podle něj týkaly služeb veřejného zájmu, které jsou principiálně nevýdělečné. "Doučujeme děti ze sociálně slabších rodin, poskytujeme poradenství lidem v dluhové pasti, sociální služby. Nemáme finanční zdroj, který by nám umožňoval podílet se na financování. A rozhodně by na to nemohli přispívat příjemci té naší pomoci, protože na to nemají," uvedl Hůle.

Ministerstvo financí argumentuje snahou o snížení tlaku na státní rozpočet. "Důvodem pro omezení tohoto typu poskytování finančních prostředků je nepoměrně velký převis výdajů státního rozpočtu, které se vynakládají na předfinancování evropských prostředků, nad souvisejícími příjmy," řekla serveru Anna Fuksová z tiskového odboru resortu. Pro zachování současného systému je ministerstvo školství, příjemci by si podle něj měli brát půjčky, což by mohlo záměry ohrozit. Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi příjemci dotací by změna zásadně snížila jejich zájem o čerpání.

Nová pravidla mají platit pro programové období 2021 až 2027, aktuálně o nich diskutuje Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy, uvádí server.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

V centru Bagdádu došlo ke dvěma útokům. Během výbuchů zemřelo nejméně 28 lidí

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Británie odmítá udělit zastoupení Evropské unie v Londýně diplomatický status

Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Británie opustila EU loni na konci ledna a na konci loňského roku skončilo i přechodné období, během kterého ještě dodržovala většinu unijních pravidel.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis britskému ministrovi zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil "hluboké znepokojení".

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

"Poskytnutí recipročního zacházení na základě Vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit," řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemí, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy