O projektu informoval jako první německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Služba, o které německá média píší jako o "Lidl Pay", by měla postupně všem zákazníkům řetězce po celé Evropě umožnit platit za nákup naskenováním QR kódu u pokladny přes mobilní telefon, ve kterém má zákazník staženou aplikaci Lidl Plus a který je propojený s platební kartou Mastercard či Visa. Takto už systém funguje ve Španělsku.
Pro německý trh však bude služba umožňovat další, zdánlivě drobný zlepšovák. Zákazník si totiž bude moci nastavit strhávání finančních prostředků i přímo ze svého účtu - bankovní inkasem. Tím by se Lidlu podařilo obejít kartové společnosti i s jejich poplatky za zprostředkování plateb.
Lidl nechtěl název služby ani podrobnosti o ní zatím veřejně komentovat. České zastoupení firmy pro Aktuálně.cz existenci chystané služby potvrdilo, odmítlo však uvést další podrobnosti. "Vzhledem k relativně rané fázi projektu o možném startu mobilního platebního systému Lidl Pay v tuto chvíli nemůžeme poskytnout bližší informace," uvedla pro Aktuálně.cz tisková mluvčí řetězce Zuzana Holá.
Faktem je, že spuštěním této služby by se Lidl stal konkurentem firem, jako je Apple nebo Google. Ty totiž rovněž provozují vlastní mobilní peněženky. Službu Apple Pay spustilo 19. února letošního roku šest bank v Česku, dále pak společnost Twisto a také stravenková firma Edenred. Konkurenční Google Pay tuto službu nabídl už od 14. listopadu 2017 (tehdy jako Android Pay).
Chytrým telefonem by se v supermarketech Lidl mělo dát zaplatit od příštího roku. Řetězec už službu testuje ve zmíněném Španělsku, postupně ji chce rozšířit do celé Evropy.
Jak upozorňuje server Handelsblatt, některé další německé supermarkety Edeka a Netto už mobilní aplikace, které umožňují i platby, nějakou dobu provozují. Platit debetními kartami nebo prostřednictvím služby Paypal z mobilního telefonu se v nich dá už od roku 2013. Značka drogerií DM spolupracuje s platební službou Alipay. A přímý konkurent Lidlu - diskontní řetězec Aldi - se rozhodl právě pro spolupráci s Googlem a Applem.
Oproti Apple a Google Pay ale Lidl nemusí mít pro placení zařízení s podporou bezkontaktní technologie NFC. "Zásadním důvodem pro využití vlastního systému je fakt, že řetězec nebude muset odvádět až dvě procenta z každé transakce poskytovatelům platebních systémů, čímž dojde k nezanedbatelné úspoře nákladů. Běžně musí obchodník z každé transakce zaplatit poskytovatelům platebních systémů a terminálů určitý poplatek," připomíná odborník na technologie z magazínu inSmart.cz Lukáš Voříšek.
"Co se týče využití vlastního systému místo zavedených služeb technologických gigantů - kromě případných poplatků je ve hře i otázka vlastnictví dat, které v tomto případě zůstává na straně Lidlu a nedochází k nutnosti je nechat zpracovávat třetí stranou," dodává vedoucí datový analytik společnosti Kindred / Publicis Groupe Adam Nykles.
Lidlu totiž nový způsob placení přinese cenné informace o nákupním chování svých zákazníků - prostřednictvím služby bude sbírat konkrétní data o nákupech a odměňovat za ně slevovými kupony. "Lidl tedy bude schopný se získanými daty pracovat napříč prostředím internetu a oslovovat zákazníka s personalizovanou nabídkou například na sociálních sítích nebo zpravodajských portálech," vysvětluje Nykles.
Už minulý rok přišel Lidl se svou elektronickou kartou Naše stravenka na stravenkový trh. Zaměstnavatele na ni lákal tím, že od nich nechtěl žádné provize za její používání. Restauracím začal účtovat poplatek ve výši pouhých 2,5 procenta, což je výrazně méně, než požadují konkurenční stravenkové firmy.
A experti v tom vidí určitou souvislost. "Snahou Lidlu, stejně jako ostatních obchodníků, je dozvědět se nejvíce o chování a preferencích svých zákazníků a připravit pro ně produkty a služby, které tímto preferencím co nejvíce vyhovují," vysvětluje manažer poradenského týmu Deloitte Evžen Blagonravov.
V současnosti využívá služeb společnosti Lidl stravenky více než 4 500 firem po celém Česku, které jako benefit pro své zaměstnance nabízejí Naši stravenku v papírové i elektronické podobě.
"Společnosti se podařilo získat i velké a významné klienty, jako je například VZP, ČSOB, G4S, Diebold Nixdorf a mnoho dalších. Akceptační síť se za první dva roky fungování rozrostla na zhruba sedm tisíc restaurací a provozoven," dodává mluvčí Lidlu Holá s tím, že mezi ně patří i řetězce jako KFC, Burger King, Pizza Coloseum, Potrefené Husy, Nordsee, Fruitisimo či Country Life.
Diskont Lidl měl loni v Česku 243 prodejen a zaměstnával 6267 lidí. Patří mezi největší tuzemské obchodníky spolu s firmami Tesco, Kaufland, Ahold a Penny Market. Lidl s Kauflandem patří do německé maloobchodní skupiny Schwarz. Lidl loni Kaufland předběhl a dostal se na špici v zákaznické oblíbenosti podle takzvaného Store Equity Indexu od společnosti Nielsen.
