Atény - Řecko se v roce 2015 na poslední chvíli vyhnulo odchodu z eurozóny, tamní banky na začátku července na tři týdny zavřely a z křehce budovaného růstu se během pěti měsíců levicové vlády stalo balancování na hraně bankrotu.
Nová vláda na začátku roku odmítla pokračovat v dosavadní spolupráci se zahraničními věřiteli, kterým Řecko dluží přes dvě stovky miliard eur. O peníze se obě strany dohadovaly tak dlouho, až reálně hrozil odchod Řecka z eurozóny, bankám kvůli hromadným výběrům došly peníze a vláda musela požádat o další finanční injekci.
Náročný bude i rok 2016. Další "antická tragédie" sice zřejmě nepřijde, obrat k lepšímu ale zatím také ne. Kromě dalších úspor se lidé obávají také pádu vlády.
Miliardy pro Řecko
Od roku 2010 schválili zahraniční věřitelé už celkem tři "řecké záchranné programy". První běžel v letech 2010 až 2011 a Řecko díky nim dostalo celkem 73 miliard eur - z toho 20,1 miliard od Mezinárodního měnového fondu a zbytek od zemí eurozóny.
Další program běžel od roku 2012 do konce června 2015. V rámci něj Řecko nakonec získalo 130 miliard eur od zemí eurozóny, zhruba 14 miliard eur od MMF. ECB mu půjčila 27 miliard, odhaduje analytik Kamil Boros.
Díky třetímu programu, na němž se s věřiteli dohodlo v létě 2015, má Řecko dostat půjčku do 86 miliard eur.
Zadlužená země navíc musí řešit migrační krizi. Podle evropské agentury Frontex přišlo od ledna do listopadu do Řecka 715 tisíc uprchlíků.
Vyšší ceny i nezaměstnanost
"Řekové jsou na tom viditelně hůř než před půl rokem. Mohou za to hlavně vyšší daně, dražší doprava a růst cen potravin nebo nápojů kvůli vyšší dani z přidané hodnoty,“ shrnuje profesor Nikos Hlepas z Národní a Kapodistriasovy univerzity v Aténách.
"Obrovským problémem je nezaměstnanost. Vypadá to, že vláda není schopná najít žádné řešení, všichni to tu vnímáme vážně špatně," popisuje čtyřiadvacetiletý psycholog Christos Kaspersky. Zároveň si stěžuje, že kvůli zvýšení DPH z 13 na 23 procent platí víc za aténskou MHD.
"Přijde mi, že je to pořád horší. Moje mzda je neuvěřitelně nízká vzhledem k tomu, že mám dvě vysoké školy a mluvím třemi cizími jazyky," dodává mladá právnička Konstantia Natsiou. V části Atén, kde bydlí, podle ní kvůli potížím zavře každý měsíc několik obchodů.
I půl roku poté, co se na poslední chvíli povedlo odvrátit takzvaný Grexit, zůstává Řecko velice zranitelné. V roce 2015 zůstane tamní HDP na nule, v dalším roce by měl klesnout o 0,7 procenta. Míra nezaměstnanosti bude v roce 2015 podle tamního statistického úřadu činit 24,6 procenta, ve skupině mladých lidí do 24 let by to mělo být 49,5 procenta.
Řecké banky se sice ve druhé polovině července opět otevřely, i teď se ale místní setkají se spoustou omezení. Z účtů lze vybrat stále maximálně 420 eur týdně, stejně tak platí restrikce na přesun peněz do ciziny. Běžných Řeků se to většinou dotýká jen při nákupu na e-shopech, podnikatelé ale mají problém s placením za suroviny či zboží z ciziny - denní limit pro ně činí 100 tisíc eur.
Podle tamního ministra financí Georgise Chuliarakise by kapitálové kontroly měly trvat do poloviny roku 2016. Rušit je chce vláda postupně. "Mám ale strach, že to bude trvat déle," předpokládá profesor Hlepas.
Další volby? Stát se může cokoliv
Oslovení Řekové zároveň nevědí, co čekat dál. "S touto vládou se jednoduše necítím jistě. Ministrům nedůvěřuji a možné je u nich úplně cokoliv," tvrdí právnička Natsiou.
"Jedna z věcí, které jsou teď pro Řecko nejvíce typické, je politická nestabilita,“ souhlasí psycholog Kaspersky. Nemá ale strach, že by podobně jako před půl rokem hrozil odchod Řecka z eurozóny. "Jsem si ale poměrně jistý, že v dalších měsících dojde k nějakým politickým změnám," říká.
V roce 2015 šli Řekové k předčasným volbám dvakrát. Guvernér tamní centrální banky Janis Sturnaras přitom před další politickou nejistotou varuje. "Pokud se má Řecko vrátit k normálnímu ekonomickému vývoji, tak je základní podmínkou udržet klima politické stability a shody," uvedl podle listu Financial Times. "I kdyby se ale současná koalice rozpadla, vznikne zřejmě bez problémů nová vláda," doufá ale profesor Hlepas.
Levicová vláda Alexise Tsiprase má v současné době v parlamentu 153 poslanců ze tří set. Jejich úkol vypadá na první pohled jednoduše - žádná kreativita, ale prosazování přesně zadaného seznamu reforem.
Nejtvrdší reforma? Škrty v důchodech
K reformám se řecká vláda zavázala výměnou za další miliardové půjčky. Tyto peníze nutně potřebovala na splátky starších dluhů a na pomoc tamním bankám, z nichž lidé kvůli hrozícímu Grexitu vybrali rekordní množství peněz.
Země eurozóny Řecku v létě slíbily, že mu postupně půjčí až 86 miliard eur. Za to ale musela vláda zvýšit DPH, snížit penze nebo posunout věk odchodu do důchodu. Jen na důchodech chce kabinet v roce 2016 uspořit 1,8 miliardy eur.
"V Řecku je v posledních letech běžné, že důchodci finančně podporují i své nezaměstnané děti či vnuky," připomíná přitom profesor Hlepas. Peníze, o které se pokrátí důchody, budou tedy podle něj v řeckých rodinách citelně chybět.
Reforma penzí je ale podle ekonoma společnosti Partners Pavla Kohouta nezbytná. "Od roku 1990 se s ní různé řecké vlády potýkaly a přehazovaly si ji jako horký brambor. Stalo se, že náklady na penze dosáhly obrovské hodnoty 15 procent HDP (v Česku je to osm procent HDP – pozn. red.) a nyní je třeba sáhnout do těchto výdajů," říká.
"Pokud jde o opatření, které Syriza zavede i bez tlaku Bruselu, tak to budou většinou vyšší daně," dodává analytik společnosti X-Trade Brokers Kamil Boros. V rozpočtu pro rok 2016 vláda počítá s tím, že na nich vybere o dvě miliardy více.
Další drama zatím nehrozí
Ekonomové neočekávají, že by odchod Řecka z eurozóny začal být stejně pravděpodobný jako byl v létě 2015. "Není to úplně vyloučeno, ale spíše ne. Ze zkušenosti víme, že evropská řešení řeckého problému fungují tak na dva až tři roky," předpokládá Kohout. Další pokračování tak podle něj lze čekat spíše až v roce 2017.
"Mohlo by se to stát v případě, že by nové reformy poslaly zemí do hluboké recese a opět by vznikl tlak na další pomoc. Pokud by pak věřitelé vnutili Tsiprasovi další úsporná opatření, nelze vyloučit novou rebelii," říká Boros, podle něhož teď ale jde jen o málo pravděpodobnou alternativu.
Pro připomenutí. Levicová Syriza loni vyhrála parlamentní volby na začátku ledna 2015 právě díky slibům, že skončí "diktát" věřitelů, část obřího řeckého dluhu bude odepsána a Německo naopak Řecku doplatí zhruba 280 miliard eur, které mu podle tamních politiků dluží za druhou světovou válku. Zároveň Syriza ve svém Soluňském programu slibovala obnovení státu blahobytu, vyšší příjmy i důchody či zvýšení minimální mzdy na předkrizovou úroveň.
Kvůli hrozící ekonomické katastrofě ale Tsipras v červenci většinu těchto slibů vyměnil za dosud nejtvrdší plán reforem. Že by se něco ze Soluňského programu podařilo prosadit v dalším roce, je podle ekonomů nereálné.
Miliarda a půl na imigranty
Další utahování opasků přitom není jediný problém, který musí Řekové řešit. Kromě vratké ekonomiky se od léta potýkají i s přílivem imigrantů, pro které je Řecko většinou vstupní branou do Evropy. V roce 2015 dala vláda na jejich záchranu, základní ubytování, jídlo a zdravotní péči okolo 1,5 miliardy eur, uvedl tamní ministr pro imigrační politiku Janis Mouzalas.
"Jinak nás ale letos migrace zatím nijak výrazně neovlivnila," doplňuje profesor Hlepas. "Cestovní ruch nijak výrazně neutrpěl, dokonce ani na ostrovech, které se nacházejí blíž Turecku," říká. Lidé by podle něj přestali do Řecka jezdit až ve chvíli, kdy by tu došlo k teroristickým útokům, nebo v případě, že by stovky tisíc migrantů už nemohli pokračovat dál do Evropy a uvízli by v Řecku.
Není ale pravděpodobné, že by teď Evropská unie kvůli migrační krizi nějak zmírnila tlak na řecké reformy. Podle Kohouta by to ani nebylo správné. "Je to něco jako úleva při léčbě rakoviny. Když budete onkologický pacient a dostanete úlevu v chemoterapii, myslíte, že by vám to pomohlo?" zdůrazňuje.
