Mimořádná zpráva

Proč Řekové nechtějí přijít o euro. Drachma by přinesla šok

Tereza Holanová Tereza Holanová
15. 7. 2015 7:28
Společnou evropskou měnu si nadále přeje 84 procent Řeků. Nová měna by mimo jiné zřejmě zdražila zboží z ciziny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Atény - Starší Řek, který se představil jako Jorgos, drží v ruce vějíř eurových bankovek. "Bylo by to hrozné, katastrofa. Opustit euro by bylo prostě špatně, my patříme do eurozóny. Vždyť vidíte, že je na těch penězích i nápis v řecké abecedě," sype ze sebe lámanou angličtinou.

S podobným názorem určitě není v Řecku osamocen. Pro zachování společné měny nejsou jen akademici či ekonomové, kteří při tom počítají výnosy a náklady. Nadále platit eurem chce 84 procent všech obyvatel, ukázal poslední průzkum společnosti Metron Analysis.

Spousta lidí přitom na zachování eura myslela i v okamžiku, kdy během nedávného referenda zaškrtávali "Ne" dalším úsporám, které po zemi vyžadují její evropští věřitelé. Ostatně o tom mluvil i řecký předseda vlády Alexis Tsipras - odmítnutí dalších tvrdých reforem nemělo podle něj s odchodem z eurozóny nic společného.

"Myslím si, že většina lidí ani skutečný Grexit (vystoupení z eurozóny - pozn. red.) nechtěla. Další úspory odmítli proto, že posledních pět let už pro nás bylo skutečně náročných," potvrzuje zhruba třicetiletý právník Kostas.

Nová drachma by vedla ke zdražení

Kromě pocitu, že bez eura už by Řecko "dost nepatřilo do Evropy", je hlavním důvodem strach. Že se rodinám sníží příjmy, že obchodníkům ubydou zákazníci, že celé Řecko spadne s vlastní měnou ještě hlouběji do chudoby.

"Pokud bychom měli mít stejnou drachmu jako v roce 2000, před vstupem do eurozóny, bylo by to fajn - ale to nejde. Nová měna by nebyla stejná, byla by to drachma bankrotující země," varuje profesor Nikos Hlepas z Katedry politických věd a veřejné správy na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách.

Jakmile by totiž Řecko odešlo z eurozóny, jeho nová měna by v nejbližších dnech pravděpodobně výrazně znehodnotila - což by vedlo ke zdražení veškerého zahraničního zboží. "Přineslo by to šok, velkou devalvaci. Řecko je podobně jako Česká republika malá země a většinu spotřebního zboží dováží, takže by se naše životní úroveň ještě zhoršila," dodává Hlepas.

Grexit by zasáhl i vývozce

Na slabší měně by ale úplně nevydělaly ani větší exportně zaměřené firmy, jichž je podle zástupců Nadace pro ekonomický a průmyslový výzkum (IOBE) v Řecku málo - zhruba deset až patnáct, například Total Cement či výrobce řeckých jogurtů Fage.

"Odchod z eurozóny by zadusil veškeré snahy našich firem držet krok se zahraniční konkurencí," varuje Michail Vassiliadis z IOBE. Půjčky na nákup kapitálu by se řeckým vývozcům významně podražily - banky by totiž řeckým vývozcům půjčovaly za vyšší úroky než konkurentům z jiných zemí. Základní důvod? Především pochyby, co bude v Řecku dál.

To se přitom podle expertů z IOBE děje už teď. Tamní vývozci podle nich mají "řeckou nálepku", a přestože přímo tyto firmy jsou zcela zdravé, musejí si připlácet za riziko spojené s řeckou krizí.

Řecko by si zavedením vlastní měny podle Vassiliadise nepomohlo, ani pokud jde o lákání zahraničních investorů. Na ty by tu čekala sice levnější pracovní síla či nižší ceny nájmů, ale také vysoká nejistota ohledně stability ekonomiky a politiky. Jak doplňuje Aggelos Tsakanikas z IOBE, Řecko by sice ve srovnání s většinou zemí EU zlevnilo, na úroveň Bulharska či Turecka by se mu náklady stlačit nepovedlo.

Euro nás nutí reformovat

Profesor Hlepas připomíná i další silný důvod, proč by si mělo Řecko euro ponechat. "Naše ekonomika nutně potřebuje reformovat a bez eura bychom ztratili důvod to dělat," říká. V eurozóně podle něj existuje velký tlak, který sice spoustě Řeků není po chuti, ale nutí je na sobě pracovat. 

"Je to jediný způsob, jak se vyrovnat dalším evropským zemím a jak rozvíjet naši ekonomiku," věří aténská studentka Konstantia Natsiou. "Nechci udělat deset kroků zpět a stát se součástí země, která bude mnohem chudší než ostatní. Pokud by Řecko opustilo euro, tak já rozhodně opustím Řecko," tvrdí.

Po pádu návrat k růstu?

Pokud někteří oslovení Řekové horují pro Grexit, tak se shodují, že by z toho země měla užitek až za nějakou dobu. "Teď by to pro naši ekonomiku mělo ničivé dopady, ale věřím, že ve středně dlouhém až dlouhém období, tedy během pěti až deseti let, by nás nová drachma mohla postrčit kupředu, protože bychom byli konkurenceschopnější," věří třeba Theodoros Tziagkidis, který pracuje ve slovenské pobočce IBM.

"Odchodu z eurozóny se nebojím. Když se vrátíme k drachmě, tak si na ni zvyknu, myslím si, že už teď jsme chudí," dodává student Panos. "Nemám rád Evropskou unii, myslím si, že Řecku by bylo lépe bez eurozóny. Podle mě chtějí instituce po nás příliš mnoho," zdůrazňuje.

Na politické úrovni nyní prosazují zřejmě nejhlasitěji odchod Řecka z eurozóny tamní komunisté. "Naše zkušenost ukazuje, že volba menšího zla vždycky vede k většímu utrpení," vysvětlil online deníku Aktuálně.cz Kostas Papadakis, který v europarlamentu reprezentuje Komunistickou stranu Řecka. Místní by se teď podle něj měli jednak spojit proti dalším úsporám a zároveň bojovat za zrušení řeckých dluhů a kompletní odchod země z Evropské unie.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Chlapík z Ottawy posílil Spartu, dohodl se na měsíc

Hokejový útočník Filip Chlapík, který dosud působil v Ottawě v NHL a na její farmě v Belleville v AHL, posílil pražskou Spartu. Dohodl se na měsíční výpomoci a bude hrát už dnes v předehrávce 19. kola extraligy na ledě Liberce. Třiadvacetiletému rodákovi z Prahy skončila se Senators tříletá nováčkovská smlouva a může se stát 9. října chráněným volný hráčem.

"Jeho hlavní charakteristika mluví za sebe - je to sparťan hrající v NHL. Navíc stále mladý kluk. Po odchodu Marka Kvapila se nám v útoku uvolnilo místo, Filip může zvýšit konkurenci v elitních formacích," řekl klubovému webu sportovní manažer Sparty Petr Ton.

před 20 minutami

Počet zásilek z e-shopů stoupl v září až o polovinu oproti předchozím měsícům

Počet doručených zásilek z tuzemských internetových obchodů se v září proti předchozím měsícům zvýšil až o polovinu. Meziročně se nárůst pohybuje řádově v desítkách procent. Vyplývá to z informací doručovatelských firem a e-shopů.

Česká pošta podle Iva Vysoudila z tiskového oddělení eviduje růst počtu doručovaných balíků jak na týdenní, tak i roční bázi. Meziroční nárůst je podle něj od začátku roku o zhruba 11 procent. Pošta kvůli tomu buduje síť specializovaných výdejních a podacích míst, tzv. Balíkoven. Ze současných 800 se chce na konci roku dostat na 1500.

"Nárůst počtu zásilek je obrovský. Rekordním dnem bylo úterý 22. září, kdy jsme za jediný den přepravili téměř 223 000 zásilek, zatímco během roku je to v průměru 150 000. V meziročním srovnání jde o 120 procentní nárůst," uvedla zakladatelka služby Zásilkovna Simona Kijonková. Důvodem je podle ní rostoucí obliba Zásilkovny, ale i růst elektronického obchodu jako celku. Celkové tržby e-shopů by podle ní letos měly přesáhnout 200 miliard Kč.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Spenglerův pohár se kvůli koronaviru hrát nebude

Letošní 94. ročník Spenglerova poháru v Davosu byl kvůli pandemii koronaviru zrušen. Nejstaršího klubového turnaje světa se na konci prosince měli zúčastnit i hokejisté Sparty. Od prvního ročníku konaného v roce 1923 se nebude hrát teprve popáté. Neuskutečnil se také v letech 1939, 1940, 1949 a 1956.

Hrát se mělo tradičně od 26. do 31. prosince. Sparta byla zařazena mezi šestici startujících vedle pořádajícího Davosu a tradičního účastníka Kanady. Dalšími měly být jiný švýcarský celek Ambri-Piotta, finská KooKoo Kouvola a ruský tým Ak Bars Kazaň.

Sparta prestižní turnaj dvakrát vyhrála (1962 a 1963) a měla na něm startovat poprvé od roku 2010. Českou extraligu v minulých dvou ročnících zastupoval Třinec, který loni postoupil do finále.

před 1 hodinou

Bývalý poslanec ČSSD Foldyna se stal členem hnutí SPD

Bývalý poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna se stal členem hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), do jehož poslaneckého klubu vstoupil v dubnu. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny to řekl předseda hnutí Tomio Okamura. Od sociálních demokratů Foldyna odešel na konci února. Za SPD také kandiduje v blížících se krajských volbách v Ústeckém kraji, je na třetím místě listiny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy