Praha – Konec takzvaného druhého pilíře penzijního systému, hlavní části důchodové reformy prosazené Nečasovou vládou, potvrdili definitivně poslanci. Souhlas senátorů a prezidenta republiky, k nimž zákon teď zamíří, se očekává.
Necelých 85 tisíc lidí, kteří do systému od roku 2013 vstoupili, se tak už mohou rozhodovat, co s naspořenými penězi udělají. Dostanou se k nim na konci příštího roku.
Rušení druhého pilíře rozdělila vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL do dvou kroků. V tom prvním už od poloviny letošního roku zamezila spekulativnímu vstupu nových zájemců. Druhým krokem je dnes schválený zákon, který řeší samotné ukončení systému.
Klienti dostanou na výběr
Lidé, kteří do druhého pilíře vstoupili, mají přispívat na svůj soukromý účet u penzijních společností do konce letošního roku.
Penzijní společnosti pak do konce března 2016 musí klientům poslat vysvětlující dopis, v němž jim dají na výběr, jak s penězi na účtech naložit. Možnosti stanoví zákon.
První variantou je vybrat si naspořené peníze převodem na bankovní účet včetně tří procent z hrubé mzdy, která by jinak povinně odváděli státu. V budoucnu se ale lidem kvůli tomu nepatrně – zřejmě o desítky korun měšíčně – zkrátí důchod. Nebo si tyto peníze mohou převést do takzvaného třetího pilíře, tedy na bývalé penzijní připojištění, kde k nim mohou čerpat státní příspěvek a daňové výhody.
Další variantou je, že "vyvedenou" sumu, tedy částku odpovídající jinak povinným odvodům do státního důchodového pojištění, lidé vrátí zpět do tohoto průběžného systému. V takovém případě se jim sice v budoucnu nesníží důchod, ale nyní dostanou jen dvě pětiny naspořené částky. Do druhého pilíře totiž klientům chodily tři procenta z hrubé mzdy z průběžného státního systému (tedy část povinných odvodů, která by jinak připadla státu), další dvě procenta z výdělku pak lidé přidávali ze svého.
Vybranou variantu musí klienti nahlásit penzijním společnostem do konce září příštího roku. S výplatou peněz pak zákon počítá nejdříve v půlce října a nejpozději do konce roku 2016.
Vyšší odpovědnost? Ne, jen výhody pro bohaté
Ve druhém pilíři spoří podle statistik Asociace penzijních společností ČR celkem 84 550 lidí. Na konci první poloviny letošního roku měli na svých účtech celkem 2,475 miliardy korun - z toho 1,485 miliardy jsou peníze, které by jinak směřovali do státního rozpočtu. Průměrná výše naspořených peněz na jednoho účastníka druhého pilíře tak dosahovala necelých 30 tisíc korun.
Druhý pilíř Nečasova vláda zavedla, aby v důchodovém systému zvýšila princip zásluhovosti, tedy aby příjmy v důchodu více odpovídaly předchozím příjmům ze zaměstnání či podnikání. Chtěla také zvýšit osobní odpovědnost lidí za budoucí důchod. Přes počáteční prohloubení deficitu takzvaného důchodového účtu měl druhý pilíř za několik desítek let státnímu rozpočtu naopak ulevit. Lidé, kteří si spořili ve druhém pilíři, by totiž dostávali nižší státní důchody. To ovšem předpokládalo, aby do druhého pilíře vstoupilo násobně více lidí, než jaký byl skutečný zájem.
Na nízkém zájmu o spoření v druhém pilíři se - vedle nesrozumitelnosti systému - zřejmě velkou měrou podepsalo, že sociální demokracie jako pravděpodobný vítěz příštích voleb už při vzniku druhého pilíře jasně varovala, že ho zruší. Podle ČSSD je totiž výhodný jen pro majetnější občany a zbytečně oslabuje systém státních důchodů. Sociální demokraté slibují, že místo toho teď zatraktivní třetí pilíř, tedy bývalé penzijní připojištění.
Pravicová opozice (TOP 09 a ODS), která stála u zrodu druhého pilíře, nyní vládě vytýká, že ruší její pokus o reformu důchodů, ale sama nenabízí žádnou alternativu, jak bojovat s budoucím demografickým vývojem, který výrazně zvýší podíl důchodců na aktivní populaci.
Další změny od roku 2017
Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se už v koaliční smlouvě zavázavala, že od roku 2017 prosadí výrazné změny důchodového systému. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní podle návrhů důchodové komise chystá několik novinek, které by měly platit od roku 2017.
Jde například o návrh, aby výše povinných odvodů na důchodové pojištění mírně vzrostla lidem, kteří nevychovávají děti, a naopak se snížila těm, kteří se o děti starají (podrobněji zde). Ministerstvo také dokončuje zákon, který má postupně zpomalit růst důchodového věku (systém prosazený předchozím ministrem Jaromírem Drábkem z TOP 09 jej nijak neomezuje). Mluví se také o tom, že by manželé sdíleli vyměřovací základy pro výpočet důchodu, což by mělo pomoci zejména ženám vychovávajícím děti.
Část změn už od roku 2016
Některé změny v dřívějším penzijním připojištění - nyní třetím pilíři neboli doplňkovém penzijním spoření - budou poslanci schvalovat už v příštím týdnu. Tyto novinky by platily už od roku 2016.
Pokud vládní návrh projde, mohli by rodiče spořit na důchod i dětem. Opět jde o doporučení důchodové komise. Vláda chce také podpořit dlouhodobý výběr peněz z penzijního spoření a proto navrhuje osvobodit od daně výnosy na spoření v případě, že se lidé rozhodnou pro minimálně desetiletou výplatu peněz. Dnes totiž lidé v drtivé většině vybírají peníze jednorázově.
Vláda také navrhuje růst poplatků, které musí lidé v nových účastnických fondech ve třetím pilíři platí penzijním společnostem. Zde přitom jde nad rámec toho, co doporučila důchodová komise.
Vládou schválený materiál počítá s růstem poplatků ze současných 0,8 procenta na celé procento. Poplatek se strhává každý rok a vypočítává se z celkové naspořené částky. Zvednout se má i odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 10 na 15 procent. V prvních letech spoření by tak lidé na poplatcích zaplatili o desetikoruny ročně více než nyní. Postupem času, jak by na účtu přibývaly úspory, by rozdíl v poplatcích rostl do řádů několika set korun. A u lidí, kteří spoří nadprůměrně vysoké částky, by nakonec dosahoval i několika tisíc korun ročně.
Změna má platit pro všechny účastnické fondy v "novém" třetím pilíři s výjimkou fondů s konzervativní investiční strategií. Nedotkne se tedy zhruba 4,5 milionu lidí, kteří před rokem 2013 uzavřeli penzijní připojištění.
Nad rámec změn připravených ministerstvem financí pak navrhují další úpravy předseda rozpočtového výboru Václav Votava s předsedou výboru pro sociální politiku Jaroslavem Zavadilem (oba ČSSD). Návrhy odpovídají tomu, jaké změny si ve třetím pilíři přejí penzijní společnosti.
Chtějí například zvýšit hranici pro daňovou úlevu pro příspěvek zaměstnavatele na pojištění a penzijní produkty z 30 000 na 50 000 korun, lidé by si pak mohli odečíst od základu daně až 24 000 korun místo dosavadních 12 000. Chtějí také snížit věk pro nárok na dávky z 65 na 60 let. Navíc lidé by si po dovršení osmnácti let věku mohli vybrat 30 procent částky, kterou jim rodiče dosud naspořili. Mezi pozměňovacími návrhy je i růst provizí pro prodejce spoření na penzi na dvojnásobek současné výše, která je zhruba na úrovni 880 korun.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
---------------
Tip: Jak výhodně spořit na stáří? Porovnáme vám nabídky na investování.
