Nová pravidla pro odchod do důchodu. Strop dlouho nevydrží

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
31. 7. 2015 6:50
Ministerstvo chce vrátit strop pro odchod do důchodu na 65 let. Uznává však, že státní rozpočet by to dlouhodobě neutáhl, takže důchodový věk by měl dále růst.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha – Lidé narození do roku 1971 zřejmě dostanou od vlády Bohuslava Sobotky jednu jistotu: Do penze nepůjdou později než v 65 letech. Na mladší ročníky se pak má vztahovat nový mechanismus automatického přehodnocení důchodového věku v pětiletých intervalech. Počítá s tím věcný záměr zákona, který poslalo do připomínkového řízení ministerstvo práce a sociálních věcí.

Návrh vychází z doporučení důchodové komise vedené Martinem Potůčkem, což už v červnu avizovala ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD). V budoucnu by lidé měli strávit v důchodu čtvrtinu života. Nová pravidla chce Marksová prosadit tak, aby začala fungovat od roku 2017.

Vrátí se strop

Dnes chodí do penze muži před 63. rokem života. Ženy zhruba o rok dříve, a pokud mají děti, tak se jejich důchodový věk ještě snižuje. Pro muže i ženy přitom důchodový věk postupně narůstá. Dosavadní pravidla počítají s tím, že se v roce 2037 pro všechny sjednotí na 65 letech a dále poroste.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní chce zastavit další automatické prodlužování věku po roce 2037. Vytvoří tak strop důchodového věku, s nímž počítá koaliční smlouva ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

"Současné nastavení automatického zvyšování důchodového věku bez uvedení jeho konkrétní limitní hodnoty je předmětem intenzivní debaty, která ve většině případů působí negativně na vnímání základního důchodového pojištění a na důvěru občanů v tento systém," uvádí ministerstvo k návrhu zákona.

Úřad ale přiznává, že udržení důchodového věku na hranici 65 let bude možné jen za cenu výrazně zvýšených nákladů státního rozpočtu v řádech desítek miliard korun ročně. Proto by se důchodový věk měl zvyšovat i po roce 2037, i když pomaleji, než jak s tím počítají dnes platná pravidla prosazená vládou Petra Nečase.

Děti narozené v roce 2010 by podle nynějších pravidel šly do důchodu až v 72 a půl letech. Podle plánů důchodové komise by se jejich důchodový věk snížil zhruba na 69 let.

Slabina: dál budou rozhodovat politici

K růstu by ale podle pravidel navržených důchodovou komisí nedocházelo automaticky. Důchodový věk by se měl každých pět let přehodnocovat podle aktuálních demografických dat a naděje dožití.

Prognózu by měl připravovat Český statistický úřad, ministerstvo může vycházet i z prognóz jiných specializovaných institucí. Z těchto prognóz bude muset ministerstvo práce vládě vždy do poloviny roku končícího číslicemi 4 a 9 předložit zprávu. Pokud by délka života stráveného v důchodovém věku měla pro následující generace být podle prognóz nižší než 24 procent celkové délky života nebo vyšší než 26 procent, muselo by ministerstvo připravit i návrh na úpravu důchodového věku. 

O navržených úpravách by pak hlasoval Parlament. Slabinou systému tedy může být fakt, že další zvyšování důchodového věku budou mít v moci opět politici, přičemž zvyšování nepatří k opatřením, která by zvyšovala voličské preference. Na druhou stranu se případné změny nebudou týkat lidí, kteří mají bezprostředně před odchodem do důchodu. Návrh zákona počítá s tím, že lidé od 55 let výše mají mít jistotu, kdy půjdou do důchodu. Na ně už se tedy případné změny vztahovat nemohou.

Ministerstvo uvádí, že pravidelná revize důchodového věku zakotvená přímo v zákoně není v Evropě úplně obvyklá. V posledních letech nicméně k zavedení podobného mechanismu, který vychází z přepočítávání důchodového věku na základě nových prognóz na naději dožití, přistoupili například v Dánsku a v Nizozemsku.

Změna u povinných odvodů

Úřad vedený Michaelou Marksovou chce od roku 2017 zavést do praxe také další doporučení důchodové komise. Lidem, kteří vychovávají děti a zároveň pracují či podnikají, by měly klesnout odvody na povinné sociální pojištění. Zároveň ale vzrostou lidem, kteří děti nemají nebo se o ně již nestarají.

Důchodová komise navrhla, aby základní sazba sociálního pojištění vzrostla z 28 na 29 procent hrubé mzdy. U jednoho dítěte by se sazba měnit neměla. Při dvou dětech by ale klesla na 26,5 procenta, se třemi dětmi na 24 procent a se čtyřmi a více dětmi na 21,5 procenta.

Ministerstvo práce chce návrh připravit tak, aby šel ke schválení do vlády už po letních prázdninách. Zároveň ještě přemýšlí o úpravě sazeb. „Chceme dát větší důraz už na dvě děti. Dnes je problém s tím, že lidé mají často jen jedno,“ řekla online deníku Aktuálně.cz v červnu náměstkyně ministryně práce Iva Merhautová.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy