Peníze na "loupež století" se tajně tiskly v Rusku. Bizarní tříkoruny Češi nesnášeli

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
6. 4. 2019 18:14
Po převratu v roce 1948 se začalo hlasitěji mluvit o nutnosti změnit podobu československé měny. V té době obíhaly na území našeho státu ještě bankovky připravené exilovou vládou ve válečných letech. Na nich zobrazená témata svobodné republiky tak bylo nutné vyměnit za dělníky a rolníky. Poválečným proměnám české měny se věnuje další díl historického seriálu Aktuálně.cz.
Peněžní reforma 1953 - protokol z jednání bankovní správy
Peněžní reforma 1953 - protokol z jednání bankovní správy | Foto: ČNB

Loupež století

Reforma zasáhla všechny vrstvy obyvatelstva a vyvolala v nich silný odpor. K hlavním nepokojům došlo ve výrobních závodech, hlavně v Plzni.

"V republice stávkovalo podle přehledu zpracovaného ministerstvem národní
bezpečnosti celkem 129 závodů s 32 359 zaměstnanci. Ve statistice byly přitom uvedeny pouze organizované stávky, řada případů přerušení práce v ní zaznamenána nebyla," uvádí ve svém materiálu Milan Bárta. 

Společnost reformu nepřijala a podle některých historiků v ní následně řadu let vyvolávala pocity nedůvěry k režimu. Nejhůře na tom byli ti, kteří komunistické straně věřili, že žádná reforma nepřijde, a tak své peníze neutratili. Za pár dní o ně přišli. Peněžní reforma roku 1953 se tak často nazývá loupeží století. 

 

Právě se děje

Další zprávy