Po převratu v roce 1948 se začalo hlasitěji mluvit o nutnosti změnit podobu československé měny. V té době obíhaly na území našeho státu ještě bankovky připravené exilovou vládou ve válečných letech. Na nich zobrazená témata svobodné republiky tak bylo nutné vyměnit za dělníky a rolníky. Poválečným proměnám české měny se věnuje další díl historického seriálu Aktuálně.cz.
Loupež století
Reforma zasáhla všechny vrstvy obyvatelstva a vyvolala v nich silný odpor. K hlavním nepokojům došlo ve výrobních závodech, hlavně v Plzni.
"V republice stávkovalo podle přehledu zpracovaného ministerstvem národní
bezpečnosti celkem 129 závodů s 32 359 zaměstnanci. Ve statistice byly přitom uvedeny pouze organizované stávky, řada případů přerušení práce v ní zaznamenána nebyla," uvádí ve svém materiálu Milan Bárta.
Společnost reformu nepřijala a podle některých historiků v ní následně řadu let vyvolávala pocity nedůvěry k režimu. Nejhůře na tom byli ti, kteří komunistické straně věřili, že žádná reforma nepřijde, a tak své peníze neutratili. Za pár dní o ně přišli. Peněžní reforma roku 1953 se tak často nazývá loupeží století.