Společnosti, které už mají nábor nových kolegů za sebou, mluví o dlouhé a náročné cestě. Cestě, která je stojí hodně trpělivosti a dost peněz.

"Nábor cizince vyžaduje pečlivou přípravu. Od prvního kontaktu s uchazečem až po zorganizování jeho příjezdu to může zabrat i půl roku. Náklady na jednoho pracovníka odhaduji na 40 tisíc," říká Olga Kupec z firmy Abydos z Hazlova. Její firma má v současnosti 200 zaměstnanců, z toho cizinci tvoří třetinu. Většina je jich z Mongolska a Ukrajiny, část jsou Rumuni.

Dlouhé čekání na povolení od českých úřadů uchazeče často odradí, a do firmy nakonec nenastoupí. "Proces je administrativně velmi náročný, věc řeší tři ministerstva, a tím je to nepřehledné. Pro firmu to představuje značné vstupní bariéry," doplňuje Olga Kupec.

Související

Statisíce Američanů se vracejí do práce. Děsí je však vidina další krize

Hlavním důvodem náboru cizinců je nedostatek uchazečů na pracovním trhu, především v posledních třech letech. "Svou roli hraje i poloha naší firmy v blízkosti německých hranic. Mnoho potenciálních zaměstnanců dává přednost německému pracovnímu trhu. A tady nejde pouze o to, že naši sousedé nabízejí vyšší mzdy. Lidé pracující v Německu dostávají také přídavky na děti a v případě exekuce se jim nekrátí plat. To jsou oproti českému pracovnímu trhu nesporné výhody," doplňuje Olga Kupec.

Abydos nabízí cizincům především dělnické pozice v kovovýrobě a na kontrole, u kterých není neznalost jazyka bariérou. "V případě Ukrajinců, kteří jsou nám jazykově přece jen blíž, to mohou být i sofistikovanější pozice. Pokud se cizinec alespoň částečně naučí česky, má možnost se vypracovat a postupně se i stát jakýmsi průvodcem pro další cizince," doplňuje majitelka. 

A jak cizince v zahraničí hledá? Prý většinou přes takzvané styčné důstojníky, kteří s firmou v dané zemi spolupracují. "A také využíváme metody sněhové koule, kdy zaměstnanci pracující u nás na sebe nabalují další lidi ze své rodné země. Naší snahou je dostávat k nám celé rodiny," dodává Olga Kupec.

Související

Bratia? Ne, už jen běžní cizinci. Pracovní vztahy se Slováky ochladly, tvrdí průzkum

Ze sto šedesáti kandidátů zůstalo jen pár

Podobné zkušenosti má Robert Kuchar, ředitel společnosti MD logistika. Jeho firma má v současnosti 309 zaměstnanců, z toho 30 zahraničních zaměstnanců s nejvyšším zastoupením z Ukrajiny a Slovenska. Našli je prostřednictvím projektu Režim Ukrajina, který pomáhá firmám s vyhledáváním pracovníků v zahraničí. Prvního zaměstnance přijali v dubnu 2017.

"Zaznamenáváme převis poptávky po určitých službách a nedostatek lidí na vybrané profese jako jsou řidiči a skladníci, včetně pracovníků v mrazicích skladech, kde je práce velmi náročná. Přepravu potravin je navíc třeba zajišťovat i o víkendech, což mnoha řidičům nevyhovuje, proto hledáme pracovníky i v zahraničí," vysvětluje důvody Robert Kuchar.

V Režimu Ukrajina firma oslovila zhruba sto šedesát uchazečů. Z toho devadesát hned na začátku nevyhovovalo jejím představám. "Ze sedmdesáti zbývajících nastoupilo zhruba dvacet řidičů. A i z nich následně část odešla, protože schopnosti uchazečů se naplno projeví teprve při pracovním nasazení," doplňuje ředitel Kuchar.

Související

Ukrajincům zaručíme vyšší minimální mzdu než Čechům, plánuje úřad. Firmy to odmítají

Podle něj se poslední dobou celý proces náboru cizinců trochu zrychlil. "V počátcích zavádění Režimu Ukrajina kandidáti přijížděli do České republiky do 6 až 7 měsíců. V současné době po posílení kapacit došlo ke ztrácení celého procesu na zhruba 5 měsíců a celkově sledujeme zrychlení potřebné administrativy při schvalování pracovních povolení do Česka," dodává Kuchar. 

Ten je s prací zahraničních kolegů spokojený. "Vyskytují se u nich podobné problémy jako u našich tuzemských pracovníků, navíc musíme řešit jen potíže plynoucí z jazykové bariéry. Na druhou stranu jsou obvykle vděční za jistotu stabilní práce a příjmu. Získání zaměstnání u nás museli věnovat určité úsilí a proto obvykle nemají tendenci odcházet," dodává Kuchar.

Hledat za hranicemi bude více firem

Podle šéfa personální agentury Grafton Martina Ježka se zájem o pracovníky z ciziny se ještě prohloubí, protože zaměstnavatelé narazili na pomyslné dno českého trhu práce. "Nábor z nečlenských zemí unie je a bude i přes vyšší administrativní náročnost vyhledávaným alternativním řešením," míní Martin Ježek.

Související

V Česku pracuje půl milionu cizinců. Mozky z východní Evropy jdou k nám, hlásí ČSÚ

S tím souhlasí i tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. "Trh práce se nachází v situaci, která v historii republiky nemá obdoby. Podle naší analýzy predikující vývoj trhu práce do konce roku 2019 bude firmám už v červnu chybět 500 tisíc pracovníků, což poškodí nejen podnikatele, ale celou ekonomiku," říká Diro.

Podle něj sice přijímání zahraničních pracovníků není dlouhodobým řešením trhu práce, tou je reforma školství, ale krátkodobě zaměstnavatelům pomůže. "Je třeba si také uvědomit, že tito pracovníci nejsou přínosem jen pro zaměstnavatele, jsou prospěšní pro celou společnost. Podle našich propočtů každý pracovník z Ukrajiny, který dosud získal práci přes Režim Ukrajina, přispěje na důchod jednoho seniora 440 korunami za rok," dodává Diro.

S ekonomickou migrací pomáhá hned několik státem podporovaných projektů (viz infobox). Pro zařazení českých zaměstnavatelů do těchto projektů je nastavena ale řada kritérií, která musí splnit.

"U každého projektu se trochu odlišují. Obecně ale zahrnují povinnost doložit historii podnikání v Česku - minimálně 2 roky, dále povinnost mít alespoň určitý počet zaměstnanců ke dni žádosti, také vyrovnané závazky vůči státu v oblasti daní a odvodů do pojistných systém a dodržování pracovněprávních předpisů - firmě nesmí být uloženy pokuty za závažné porušování zákoníku práce a bezpečnosti práce nebo za nelegální zaměstnávání," vyjmenovává Hana Malá z ministerstva vnitra. 

Výhodou projektů je rychlost

Výhodou migračních projektů je časová úspora. Například u oblíbeného Režimu Ukrajina získává firmou vyhlédnutý pracovník automaticky termín k podání žádosti o zaměstnaneckou kartu na konzulátu či zastupitelském úřadě na Ukrajině. "Nemusí tedy o termín žádat, nýbrž je sám úřadem osloven se závazným termínem, kdy se má dostavit. Na vyřízení zaměstnanecké karty nemusí uchazeči čekat tak dlouhou dobu, jako tomu je za běžných okolností. Pracovník tak u zaměstnavatele do pracovního procesu vstoupí dříve," vysvětluje plusy Miroslav Diro.

Z časové a administrativní úspory těží i české úřady. Zaměstnanecká karta je vydávaná na dva roky jako druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, jehož účelem je zaměstnání. Místo mnoha 90denních víz vyřizují méně dvouletých zaměstnaneckých karet

Když to zkusí sami

Jsou ale i firmy, které  nesplní požadavky nutné k přijetí do speciálních projektů nebo si chtějí nábor udělat podle svého. A tak hledají cizince na volná místa samy. Některé skončí záhy u spolupráce s personální agenturou, která jim zahraniční pracovníky na potřebnou práci dodá. Další jdou dál a mají v zahraničí spolupracovníky nebo už vědí, jak celý proces zvládnout, případně si najmou firmu, která se jim o relokaci postará. 

"Ve chvíli, kdy se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat cizince, musí připravit pracovní smlouvu, registrovat volné pracovní místo na úřadu práce, vyčkat třicet dní a pak dále zajistit pro cizince všechny potřebné dokumenty, které požaduje ministerstvo vnitra. Jedním z těch dokumentů je i potvrzení o ubytování," popisuje papírování Gabriel Hakulín ze společnosti Foreigners, která zajišťuje pro firmy vše kolem náboru a přijetí cizinců do práce.

Dále je podle něj potřeba legalizovaný a oficiálně přeložený výpis z rejstříku trestů do češtiny, případně nostrifikace vzdělání. "Ve chvíli, kdy má cizinec všechny potřebné dokumenty u sebe, objedná se na českou ambasádu a podá žádost o zaměstnaneckou kartu. To může trvat dlouho. Po schválení žádosti přiletí do Česka, kde posléze musí do tří dnů přijít na ministerstvo vnitra, přihlásí se na odbor azylové a migrační politiky, obstará si biometrickou kartu a osobně proces dokončí," doplňuje Hakulín.

Nejtěžší je podle něj na celé dlouhé cestě náboru vyznat se v metodice od Českého statistického úřadu a správně zvolit pracovní pozici podle číselníku CZ - ISCO. Dále je náročné vyznat se v tom, co je přesně potřeba u ověření vyššího vzdělání. 

"Naše supervize celého procesu spolu se zařízením potvrzení o ubytování na 1 rok stojí přibližně 30 000 Kč bez DPH, 24 000 Kč stojí zaměstnanecká karta 5 000 Kč doklad o zajištění ubytování. Dále je potřeba několik tisíc na podání žádosti, ambasády se mohou měnit v částkách za poplatky v místní měně. Cena neobsahuje oficiální překlady a případnou nostrifikaci. S nimi se částka zvyšuje o dalších deset dvacet tisíc korun," vypočítává Hakulínze.

Typickému ukrajinskému gastarbeiterovi je 45 let

Na konci roku 2017 mělo v Česku zaměstnání asi 472 tisíc lidí z ciziny. Dalších 87 tisíc je podnikatelů a živnostníků. V roce 2007 jich bylo zhruba o 200 000 méně. Cizinci se tak na zaměstnanosti v zemi podíleli téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Vyplynulo to z šetření Českého statistického úřadu.

Slováci v Česku jsou hlavně mladší, převážně třicátníci. Často zůstávají po vysoké škole. Třetina slovenských pracovních sil má vysokoškolský titul. Ze skupin cizinců vydělávají nejvíc.

Foto: ČSÚ

Typickému Ukrajinci je kolem 45 let, jako českému pracovníkovi. Dvě pětiny Ukrajinců žije v Praze. Muži většinou pracují v průmyslu a ve stavebnictví, ženy v obchodu, ale i zdravotnictví a sociální péči. Ukrajinští pracovníci mají mezi cizinci naopak nejnižší výdělky.

Z Polska do Česka přicházejí většinou třicátníci, převážně vyučení muži. Soustředí se severu země. Pracují hlavně v těžbě, a to šestkrát víc než Češi. Často mívají místo přes agentury práce.

Rumuni jsou také nejvíce třicátníci. Vysokou školu má 16 procent z nich. Mimo Prahu žijí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Uplatňují se jako obsluha strojů, ale i ve vysoce kvalifikovaných profesích.

Typický bulharský pracovník je pětačtyřicetiletý muž se středoškolským či základním vzděláním. Každý druhý pracuje v Praze. Spíše mají místo přes pracovní agenturu. Měsíčně bulharští pracovníci odpracují téměř 177 hodin. Obsluhují stroje a dost se uplatňují v oboru ICT.