Ukrajincům zaručíme vyšší minimální mzdu než Čechům, plánuje úřad. Firmy to odmítají

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 1. 2019 16:25
Hospodářská komora odmítá záměr mzdově zvýhodňovat pracovníky z Ukrajiny. Novinářům to řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. Záměr podle něj odporuje principu rovných podmínek. V návrhu na zvýšení ročních kvót pro režim zrychleného přijímání kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny se podle komory objevil návrh, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda než českým pracovníkům na stejných pozicích.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

V návrhu, který podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a odboráři, stojí, že měli pracovníci z Ukrajiny dostávat 1,2násobku zaručené mzdy nebo mzdový medián v dané profesi.

Ministryně Maláčová k tomu uvedla, stanovení mezd pro Ukrajince má bránit tomu, aby konkurovali levnou prací. Nezvýhodní je, dostanou podle ní stejně jako Češi.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že opatření má bránit zneužívání ukrajinských pracovníků.

Návrh na rozšíření programu pro přijímání pracovníků z Ukrajiny připravilo ministerstvo zahraničí. Podle záměru by mělo Česko ročně získat místo 19 600 nově čtyřicet tisíc ukrajinských sil. Materiál obsahuje i stanovení mzdy ve dvou variantách.

Podle první by zaměstnanci v režimu Ukrajina měli dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to letos mělo být podle profese minimálně od 16 020 až 32 040 korun, tedy 1,2násobek zaručené mzdy. Ukrajinští zaměstnanci by tak měli víc než čeští, uvedla komora.

"Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme, na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází," uvedl Dlouhý.

Například stavební a provozní elektrikář má zaručený příjem v páté platové třídě 19 850 korun, ukrajinský pracovník by měl ale podle komory nárok pobírat nejméně 23 820 korun, tedy 1,2 násobek zaručené mzdy. V případě uplatnění mediánu by rozdíl mezi pracovníkem z Ukrajiny a českým zaměstnancem byl ještě výraznější, činil by 7634 korun.

Odbory by upřednostnily medián v dané profesi. "Je to reakce na situaci zahraničních zaměstnanců, kteří u nás mají nízké mzdy. Dochází k jejich zneužívání. Pokud zaměstnavatelé potřebují síly, proč cizincům nabízejí tak nízkou cenu práce, která nedosahuje českých výdělků?" řekl Středula.

Poukázal na inzeráty na volná místa s velmi nízkou mzdou, na která se čeští pracovníci nepřihlásí. Posty se pak nabídnou cizincům, kteří je vezmou.

Zvýhodňování jedné skupiny zaměstnanců zavedením speciálních mzdových limitů už podle komory podpořila dopisem předsedovi vlády ministryně práce Maláčová s tím, že je chce co nejrychleji uvést v praxi.

"Nechceme, aby dovezení lidé našim lidem konkurovali levnou prací, ale ani aby vydělávali lépe," řekla Maláčová. Dodala, že pokud by byly mzdy příliš nízké, cizinci by si místo Česka mohli zvolit práci v zemích s vyšším výdělkem.

Komora se proti takovému znevýhodňování českých zaměstnanců postavila už při jednání tripartity a také jej odmítne v meziresortním připomínkovém řízení.

Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje na to, že trh práce se nachází v situaci, která v historii České republiky nemá obdoby. Zaměstnavatelé postrádají přibližně o dvě stě tisíc pracovníků více než na hospodářském vrcholu před deseti lety.

Firmám dnes podle komory chybí reálně už 440 tisíc zaměstnanců. Komora proto jedná s vládou, aby zdvojnásobila na čtyřicet tisíc roční kvótu pracovníků v Režimu Ukrajina

Navýšení kvót si vyžádá náklady sto milionů korun ročně. Podle propočtů komory se díky daním a odvodům čtyřicet tisíc pracovníků z Ukrajiny zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně, tedy o deset miliard korun ročně. "Podstatnější ale je, že ačkoliv je to kapka v moři, podniky nebudou muset tolik odmítat zakázky," podotkl Dlouhý.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy