"S naší nabídkou jsme skrze Agrární komoru ČR či Zemědělský svaz ČR oslovili stovky farmářů. Jejich reakce byla, že děkují, ale prý o Čechy nestojí. Nemají s nimi dobré zkšuenosti a bojí se, že práci nezvládnou," sdělil pro on-line deník Aktuálně.cz Karel Mařík, spoluzakladatel projektu Grason, který na českém trhu funguje od dubna 2018.
Lidé z gastronomie jsou podle něj zvyklí na dlouhé směny i na to stát celý den na nohou. "Přijde nám za současné situace škoda nedat možnost vydělat si peníze lokálním lidem, kteří o práci díky krizi přišli," řekl Mařík.
Zemědělské firmy v Česku v současné době bojují s nedostatkem zahraničních sezonních pracovníků, kteří sem nemohli přijet kvůli preventivnímu uzavření hranic. Grason nabídl skrze mobilní aplikaci výpomoc více než 2500 ověřených lidí z gastronomie, kteří se teď ocitli bez práce a rádi by vypomohli jinde.
"Tím, že je naše aplikace pro zemědělce zcela zdarma, chceme snížit náklady na hledání pracovníků. Tato podpora by měla alespoň zčásti vyrovnat náklady na českou pracovní sílu, která bude zřejmě o něco dražší," doplnil Mařík.
Grason se obrátil například na firmu Agrokomplex Ohře. Podnik, který sídlí na severu Čech v Bohušovicích nad Ohří, pěstuje například obiloviny, cukrovou řepu nebo zeleninu. Podle Maříka ale tento podnik o českou výpomoc zkrátka nestojí.
Ředitel společnosti Ivo Kadeřábek pro Aktuálně.cz uvedl, že v současné době kromě stálých zaměstnanců z Česka ani nikoho na brigádu nepotřebuje. V dalších měsících doufá, že se sem budou moci dostat lidé ze zahraničí.
Zapojení lidí z gastronomie ale nevidí jako nejlepší řešení. "Těžko by to zvládli, je to specifická práce," myslí si Kadeřábek. Podle něj nejde jen o sklizeň, která obtížná není, ale také třeba pravidelné okopávání zeleniny.
Kadeřábek má navíc negativní zkušenost z minulosti, kdy sháněl pracovníky skrz Úřad práce. "Padesáti lidem jsem napsal, ať přijdou. Přišlo jich šest, z toho čtyři po měsíci utekli," popsal.
S vyplněním prázdných pracovních míst Grason oslovil například také statek Kydlinov nebo zemědělskou společnost Blšany, která patří do koncernu Agrofert. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka pro Aktuálně.cz uvedl, že firma žádné pracovníky v současné době nepotřebuje a má uzavřenou pracovní smlouvu již s jinou agenturou. "V žádném případě to není tak, že bychom preferovali zahraniční pracovníky. Naopak každoročně nabízíme sezonní brigády mnoha místním lidem a studentům," sdělil Hanzelka.
Také jednatel královéhradeckého statku Kydlinov Ivan Horák uvedl, že podnik v tuto chvíli až minimálně do konce května žádné brigádníky neshání. Nejdřív je bude potřebovat v letních měsících a pak také na podzim. Podnik, který produkuje například cukrovou řepu nebo cibuli, ale jinak nespatřuje problém v tom, najmout na brigádu osoby, které jsou zvyklé na práci v pohostinství. "Člověk, který je ochotný dělat, je zlatý člověk - bez ohledu na to, jestli je z gastronomie, školství, nebo třeba hornictví," řekl Horák.
Firmy doufají, že stát vstup cizinců povolí
Podle Grasonu ale drtivá většina farmářů, které platforma oslovila, touží pouze po pracovní síle například z Ukrajiny, Bulharska a dalších zemí jihovýchodní a východní Evropy. "Líbí se jim jejich pracovitost, chtíč pracovat dvanáct hodin denně, prostě sklidí a odjedou. Aktuálně zemědělci mají v plánu využít ty, co mají ještě platná víza. Nahrává jim i přerušení výroby například v automobilovém průmyslu, odkud pracovní sílu berou. Někteří věří, že stát povolí vstup cizincům a tím umožní, aby u nich pracovaly party lidí, kteří se jim na sklizeň pravidelně vrací," uvedl Mařík.
Také Jelínková ze Zemědělského svazu ČR, s kterou Grason v této záležitosti spolupracuje, přiznává, že někteří farmáři jsou k výpomoci pracovníků z jiných oborů skeptičtí. "Dost podniků má obavy z Čechů pracujících v gastronomii, že už třeba druhý den do práce nepřijdou, protože zkrátka zjistí, že je ta práce náročnější, než předpokládali," popsala Jelínková.
Ta také potvrzuje Maříkova slova, že zemědělské firmy si teď často půjčují pracovníky (například Ukrajince) z automobilové výroby, která teď v Česku kvůli nouzovým opatřením spojeným s koronavirem částečně stojí. Mimo to se podle Jelínkové ozvali i lidé, kteří mají s prací v zemědělství již zkušenost, a takové pak firmy spíš upřednostní.
Také předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík se minulý týden pro Aktuálně.cz nechal slyšet, že je otázka, jak by někteří nezaměstnaní z Česka práci zvládali a byli ochotni ji dělat. "Z 90 procent jsme závislí na pracovnících ze zemí, jako je Moldavsko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko. Je otázka, jestli potenciálně nezaměstnaní z Česka budou ochotni dělat takovouhle práci, na kterou nejsou zvyklí, která je namáhá. Je to venkovní práce, která se dělá za různého počasí a tak dále," uvedl Ludvík.
Spolupráce s chmelaři
Podle Maříka ale ochota pracovat lidem, kteří se ocitli bez zaměstnání, nechybí. To potvrzuje například i jednadvacetiletá studentka České zemědělské univerzity v Praze Eliška Švehláková, která se v databázi Grasonu nachází. Za normálních okolností brigádničí v populárním baru Cobra na Letné, ten je ale už přes měsíc kvůli karanténním opatřením zavřený.
"Když je teď omezený počet prací, přijde mi super vyzkoušet si něco, co vlastně kdysi dělali i moji rodiče, když jezdili za mlada na brigádu. Vždycky mi vypráví, jak jezdili sbírat brambory nebo chmel," uvedla Švehláková, která by ráda pomohla právě se sběrem chmelu.
Také chmelařům Grason nabízí pomoc, s některými už spolupráci navázal. "V tuto chvíli je již první spolupráce potvrzena s chmelaři, kterým 40 grasonů pomůže s navazováním chmele, aby Češi nepřišli o svůj oblíbený zlatavý mok," uvedl Mařík.
Podle středečního průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS), který se uskutečnil mezi stovkou firem v Česku, hlásí nedostatek pracovní síly hlavně doprava a právě zemědělství.
