Nejnižší místo Česka se stále prohlubuje. Na severu Čech se těží přes 600 let

Nejnižší místo Česka se stále prohlubuje. Na severu Čech se těží přes 600 let
První písemná zmínka o dobývání hnědého uhlí v Čechách je z 16. března roku 1403. V městské knize města Duchcov je záznam o tom, že místní měšťan Stisla prodal svůj podíl v uhelném dole čtyřem osobám z Míšně. Hnědé uhlí se na severu Čech dobývá dodnes, jedním z největších dolů je Bílina.
Rozloha těžebního prostoru je 44 kilometrů čtverečních a patří společnosti Severočeské doly, spadající pod státní energetický gigant ČEZ.
Za rok se tu vytěží okolo devíti milionů tun hnědého uhlí a spolu s tím 50 milionů kubíků zeminy.
Roční těžba uhlí v Česku klesá od sametové revoluce, a to o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, v roce 2021 to bylo 29,3 milionu tun. V roce 2022 těžba sice překonala výsledky z „koronavirových“ let 2020 a 2021, hodnoty z roku 2019 (37,5 milionu tun) však nedosáhla. Zobrazit 36 fotografií
Foto: Jakub Plíhal
Ekonomika Ekonomika - za podpory: ČEZ logo
Aktualizováno 22. 3. 2023 9:20
Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035, o pět let déle než dosud. S pokračováním hornické činnosti souhlasili loni zastupitelé Mostu a dalších dotčených obcí. Záměr počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun hnědého uhlí. Podívejte se, jak se v Bílině těží hnědé uhlí.
 

Právě se děje

Další zprávy