Velkoobchodní cena elektřiny s dodávkou na následující rok letos v září na pražské energetické burze poprvé překonala cenu 100 eur (asi 2530 korun) za megawatthodinu (MWh). Před rokem byla přitom poloviční, vyplývá z dat středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE).
Velkoobchodní cena plynu pak meziročně stoupla ještě více, a to 2,5krát na zhruba 40 eur (asi 1020 Kč) za MWh.
Jak informovaly Hospodářské noviny (HN), kvůli bezprecedentní situaci na trzích musel přistoupit k "restrukturalizaci portfolia a reorganizaci své činnosti" například svého času jeden z největších dodavatelů energií Lumius ze Sviadnova u Frýdku-Místku. Ještě loni přitom vykázala firma při tržbách 3,9 miliardy zisk téměř čtvrt miliardy korun.
HN přitom upřesňují, že změny se nyní týkají pouze velkých odběratelů. "Snažíme se domluvit s našimi zákazníky, aby s námi za nějakých podmínek ukončili smlouvu," řekl majitel Lumiusu Pavel Miklas. Pokud na to zákazníci přistoupí, budou si muset pravděpodobně nakoupit energii na trhu za mnohem vyšší ceny, než které měli nasmlouvané. Lumius si podle HN pro své odběratele nenakoupil dostatek energií. A nemá peníze na to, aby je za současné ceny dokoupil.
V problémech jsou i další firmy. Nové zákazníky podle deníku přestal nabírat projekt Skautská energie, za kterým stojí český Junák. Ten dodává energie asi třem desítkám tisíc zákazníků. Nejde přitom o tradičního dodavatele, sdružuje skupinu zákazníků, pro které soutěží nejlepší ceny.
Situace se zkomplikovala i pro malého dodavatele plynu, firmu 123ušetři.cz. Jednatel společnosti Rafael Maurelli už zákazníkům podle HN poslal dopis, že od 23. září není firma schopná plnit své dodávky. A že všichni, pokud se nerozhodnou jinak, přechází pod firmu ČEZ Prodej.
Příští rok bude líp, míní dodavatel
Obchodní ředitel skupiny Bohemia Energy Libor Holub v úterý pro agenturu ČTK uvedl, že elektřina s dodávkou na rok 2023 se pak aktuálně prodává za zhruba 78 eur za MWh a na rok 2024 za 70 eur/MWh. Skupina tak od listopadu domácnostem zdraží plyn i elektřinu.
U elektřiny a plynu očekávají analytici na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů na trhu obecně řádově až o 20 procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.
"To, co se na trhu s energiemi událo za poslední rok, by se v čistě tržním prostředí stalo během pěti až deseti let. Proto standardní ceníky v době, kdy je cena na burze schopna za deset dní vzrůst o deset eur (asi 250 korun za megawatthodinu), nedávají smysl. Dodavatelé jsou tedy nuceni postupně zdražovat a klidně se může stát, že za dva, tři měsíce budou muset zdražovat znovu," řekl Holub.
Holub nicméně fixaci nedoporučuje. Tvrdí, že příští rok se situace uklidní a velkoobchodní ceny plynu a návazně i elektřiny klesnou. Zákazník dnes podle něj zafixuje aktuální cenu na následující tři roky a vysoká cena mu tedy po tu dobu zůstane. "V takto nestabilním prostředí je nejlepším řešením dodávka za ceny krátkodobého velkoobchodního trhu. A to i přesto, že jsou tyto ceny aktuálně vysoké. Jakmile totiž dojde k cenové korekci, pokles se nejdříve projeví na tomto trhu a profitovat z něj budou právě zákazníci s tržními cenami," řekl Holub.
Analytici jsou skeptičtí
Holubův optimismus v uklidnění situace na trhu ovšem nesdílejí všichni, někteří analytici fixaci u cen elektřiny naopak doporučují zvážit. "To hlavní zdražování na burzách už je pravděpodobně za námi. Ale na druhé straně nejde ani očekávat zlevnění elektřiny," uvedl již dříve pro on-line deník Aktuálně.cz ekonom Finlord Boris Tomčiak.
"Ceny elektřiny v celé Evropě jsou rekordně vysoké. Důvodem je obnovení poptávky na úrovně dosahované před pandemií. U producentů elektřiny sledujeme výrazný růst nákladů kupříkladu na emisní povolenky. Tyto dva faktory budou působit i v nejbližších kvartálech a ceny pro domácnosti budou postupně stoupat," vysvětluje Tomčiak.
Ani podle výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora nelze očekávat, že velkoobchodní ceny elektřiny v nejbližších letech výrazněji klesnou. "Spíše naopak," domnívá se Gavor.
Například hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň ČTK na konci srpna řekl, že neexistuje prakticky scénář, podle něhož by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala.
Místopředseda představenstva dodavatele ČEZ Pavel Cyrani naopak pro web iDnes.cz uvedl, že nad rámec současných cen na příští rok "už moc velký důvod pro další růst není". Poukázal na to, že postupně stále dominantnější obnovitelné zdroje dovedou elektřinu vyprodukovat levněji, a není tudíž důvod pro zdražování.
