reklama
 
 

Energie budoucnosti? Svět spoléhá na Slunce a úspory

2. 1. 2015 10:43
Ropa sice v posledních týdnech výrazně zlevnila, ale těžba už dosáhla svého maxima. Zeptali jsme se analytiků, co ji může nahradit.

Praha – Tenčící se zásoby fosilních paliv, které vydrží už jen desítky let, očekávaný pokles produkce konvenční ropy a docházející zásoby uranu pro jaderné elektrárny. To jsou hlavní důvody, proč budou muset lidé hledat nové zdroje energie pro budoucí generace. Ropa sice v posledních měsících nečekaně zlevnila, ale nevydrží dlouho.

Podle odborníků, které online deník Aktuálně.cz oslovil, není v blízké době reálný nový revoluční objev. Energie budoucnosti tak bude stát především na obnovitelných zdrojích a energetické soběstačnosti domácností, stále ve hře zůstane energie z jádra, i když v trochu jiné podobě.

„Předpokládám, že standardem bude pasivní rodinný dům se systémem na dešťovou vodu, v němž prakticky není potřeba vytápět a spotřeba vody je poloviční,“ říká k nepříliš daleké budoucnosti analytik portálu CenyEnergie.cz Petr Woff.

Ropa zlevnila o téměř polovinu

Aktuálním tématem jsou hlavně ceny ropy, která od června 2014 zlevnila už téměř o polovinu. V současnosti je barel k dostání za podobnou cenu jako před téměř šesti lety, návrat k trojciferným částkám se jen tak nečeká.

„Těžební společnosti patrně odloží další projekty na rozvoj těžby, zejména ty nákladnější. U některých možná vzniknou potíže s financováním provozu,“ komentuje situaci analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz.

Levná ropa netlačí dolů jen ceny pohonných hmot, ale má vliv na veškerá konkurenční paliva, například na mezinárodně obchodované černé uhlí. „Nízké ceny ropy tlačí dolů také tržní hodnoty dalších energií, a tak nepřímo nutí k akci například elektrárenské giganty. Velkoobchodní cena elektřiny je nyní asi třikrát nižší než v roce 2008 a pravděpodobně do roku 2017 bude ještě mírně klesat. Velkým výrobcům elektrické energie z konvenčních zdrojů tedy klesají příjmy,“ říká Petr Woff.

Podle jednatele poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora nemůže aktuální pokles cen ropy a následné zmrazení investic do těžby vyvolat nic jiného než pokles nabídky. „A proto po prudkém poklesu bude následovat nevyhnutelně růst cen ropy,“ předpokládá Gavor.

Až dojdou zásoby

Těžba ropy už ale dosáhla svého maxima, což také potvrzuje Mezinárodní agentura pro energii IEA. Do budoucna očekává pokles těžby, a to každý rok o skoro sedm procent až do úplného vyčerpání.

Jaké alternativy se pak najdou pro hlavní ropné produkty, jako je benzin a nafta? Podle expertů přichází v úvahu stlačený zemní plyn (CNG), elektřina nebo vodík. "Mám ale za to, že se ropa jen tak nevyčerpá, stále se nalézají nová ložiska. Ještě za padesát let budou podle mě převažovat automobily na benzin a naftu," domnívá se Vladimír Rybecký z portálu Autoweek.cz. Alternativou k benzinu a naftě bude podle něj CNG, zejména v nákladní dopravě pak zkapalněný zemní plyn (LNG).

"Někdy po roce 2020 očekávám zásadní rozvoj elektromobility, a to jak ve formě čistých elektromobilů, tak plugin hybridů. Velký potenciál naopak nepřikládám kvůli obtížné manipulaci a nákladné výrobě vodíku," představuje svůj výhled Petr Soukup z portálu Hybrid.cz.

Podle Rybeckého je ale právě vodík technicky nejperspektivnějším alternativním palivem budoucnosti. Jelikož lze kombinovat jeho výrobu s výrobou obnovitelných zdrojů. "Nutné ale bude vybudovat infrastrukturu," zdůrazňuje.

Na desítky let se při současné energetické náročnosti lidstva počítají také zásoby uhlí, ale také uranu. „Pokud by současné typy jaderných elektráren měly v roce 2050 pokrývat čtvrtinu celosvětové výroby elektřiny, dojdou podle závěrů takzvané Pačesovy komise konvenční zásoby uranu v roce 2050,“ říká expert na energetické zdroje Bronislav Bechník.

Tři velké sázky

„Poměrně často se objevují zprávy o údajných průlomových technologiích. Při bližším pohledu se však často ukáže, že se jedná o pouhý koncept nebo prototyp, jehož uvedení do provozu může zabrat ještě hodně času, pokud se vůbec podaří,“ říká Bechník. Budoucnost energetiky proto vidí v již objeveném.

Pro budoucí generace jsou tak nyní podle Bechníka k dispozici jen tři možnosti. „Obrazně je lze označit jako velké energetické sázky. Jedná se o jadernou fúzi, rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva a obnovitelné zdroje energie ve spojení s energetickou efektivností. Problém je, že každá z těchto možností má nějaké ale,“ dodává.

Systém jaderné fúze nepotřebuje uran, je postaven na sloučení dvou stejně nabitých jader. Díky rozdílu mezi jejich klidovými hmotnostmi před a po sloučení se uvolňuje energie. Této fúze lze dosáhnout pomocí vysoké teploty a tlaku. Zatím se hovoří o dvou metodách, jak tlak a teplotu vyvolat, a to pomocí výboje v magnetickém poli, nebo pomocí zapálení laserem.

„Pokud by se podařilo zvládnout jadernou fúzi, získalo by lidstvo v podstatě nevyčerpatelný zdroj energie,“ říká Bechník. Zatím však v tomto případě existuje jen koncept a mezi odborníky zaznívají určité pochybnosti, zda je tento způsob vůbec realizovatelný.

Druhá možnost – rychlý množivý reaktor – je postaven na tom, že vyrobí více paliva, než spotřebuje. Vystačí si proto sám. V současné době se testuje řada takových reaktorů, v provozu je ale jen jeden v Rusku. „Chybí však technologie pro přepracování vysoce radioaktivního paliva, aby bylo možné palivový cyklus uzavřít,“ vysvětluje Bechník.

Obnovitelné zdroje jsou podle něj jediné, o nichž lze prohlásit, že jsou technicky dořešeny. Jejich problémem však je, že nejsou schopny pokrýt současnou spotřebu. Ta se tedy bude muset postupně výrazně snížit.

Domácí elektrárny jako samozřejmost

Obnovitelné zdroje zahrnují široké spektrum od fotovoltaických panelů přes větrné elektrárny až po bioplynové stanice. Nemusí jít o několikamegawattové elektrárny, ale i o malé zdroje o výkonu v řádu stovek wattů.

„Nejpozději do pěti let očekávám masivní rozvoj kompaktních, sériově vyráběných a nabízených fotovoltaických systémů bez jakéhokoliv nároku na státní dotace,“ hledí do blízké budoucnosti i Jiří Gavor.

Celkově se budou spotřebitelé osamostatňovat a odpojovat od centrálního zásobování teplem i centrální distribuční soustavy elektřiny a zemního plynu. Podle Petra Woffa tak bude naprosto běžný model domácnosti, bydlící v pasivním rodinném domu s fotovoltaickými panely a se systémem na dešťovou vodu, kde v podstatě není potřeba vytápění. Domácnosti i firmy přejdou k vlastním malým elektrárnám.

Přesto podle Woffa centrální distribuční soustavy úplně nezaniknou. Budou patrně sloužit pro případné přebytky energie, vyrobené obnovitelnými zdroji.

Běžnou součástí energetických zařízení budou chytré sítě a chytré elektroměry, které lépe sledují a regulují spotřebu.

Plyn z břidlic: bublina, nebo revoluce?

O trochu méně starostí budou mít podle některých energetických specialistů USA, které budou moci čerpat energii z břidlicového plynu. „Technologie těžby plynu a ropy z břidlic způsobila bezpochybně velmi významné změny v energetice, které budou pokračovat,“ předpokládá Jiří Gavor z ENA.

Podle Bechníka způsobil rozvoj těžby břidlicového plynu v USA převis nabídky nad poptávkou a zapříčinil pokles cen. Tento stav je tudíž pro těžařské firmy likvidační, v současné chvíli dokážou vydělat jen díky prodeji těžebních práv. „To je udržitelné jen dočasně,“ předpokládá Bechník.

Podle něj je proto zatím velmi odvážné tvrdit, že plyn z břidlic způsobil revoluci v energetice. „Stále silněji navíc zaznívají hlasy, že se jedná pouze o další investiční bublinu,“ dodává.

autor: Kateřina Vokurková | 2. 1. 2015 10:43

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama