Praha - Další dramatický den zaznamenaly ve čtvrtek světové akciové trhy. Klíčový index S&P 500, který sleduje vývoj kurzu akcií nejvýznamnějších amerických korporací a bank, zaznamenal propad o 3,75 procenta. Tedy téměř tolik jako v pondělí.
Od 26. ledna, kdy index dosáhl svého historického rekordu, již odepsal zhruba deset procent. Na vývoj v USA reagovaly tento týden poklesem i trhy v Evropě či Asii.
Hlavní analytik BH Securities Martin Vlček upozorňuje, že současné výkyvy na trzích nejsou historicky zas tak nic neobvyklého. "Současná situace je návrat do normálu a extrémní byla spíše předchozí doba, kdy akcie skoro každý den rostly a pohybovaly se velmi poklidně bez větších poklesů," říká Vlček.
Podle Vlčka nicméně bylo nezvyklé, že se trhy propadly velmi rychle a extrémně rychle se zvedla volatilita (kolísání kurzů akcií) na trzích.
Také podle Štěpána Tvrdého, investičního stratéga fondu NWD Global Multi-Asset, jsou podobné korekce běžnou součástí dění na finančních trzích. To, zda se jedná pouze o krátkodobý výkyv směrem dolů, nebo začátek dlouhodobějšího klesajícího trendu, se však podle něj teprve ukáže.
"Následný vývoj bude záležet na mnoha dalších faktorech, jako jsou hospodářské výsledky firem, data z ekonomiky či kroky nejvýznamnějších centrálních bank," dodává Tvrdý.
Každopádně současná situace na trzích je odlišná od předchozích velkých propadů, například v roce 2015, kdy se objevily mezi investory obavy z celosvětového hospodářského zpomalení.
Nyní je situace opačná - světová ekonomika solidně roste, a to napříč všemi regiony, ať už v Americe, Evropě, či Asii. A například zisky amerických firem jsou na rekordních úrovních a analytici jejich odhady posouvají směrem nahoru.
Současnou vlnu výprodejů akcií zahájily podle analytiků obavy z rychlejšího růstu inflace v USA, kde statistiky zveřejněné minulý pátek ukázaly příznivý vývoj na trhu práce a také to, že mzdy rostou více, než se čekalo.
Zvyšující se příjmy amerických domácností by se mohly následně přes vyšší útraty projevit na větším růstu spotřebitelských cen. Na to by tamní centrální banka FED reagovala rychlejším zvyšováním úrokových sazeb. A to by se projevilo i na úrokových sazbách u firemních úvěrů.
"Vedlo by to ke zpomalení současného růstu firem, které těží z nízkých sazeb a 'vesele' si půjčují a investují do podnikání," vysvětluje možné negativní dopady vyšších úrokových sazeb analytik Komerční banky Jiří Kostka.
"Mělo by to dopad samozřejmě na ziskovost firem - a to je to hlavní, co investory děsí. Nižší zisky, nižší výnosy z jejich investic - to znamená, že ohodnocení společností bude klesat," dodává.
Svou roli mohlo sehrát také to, že rostou výnosy z dluhopisů vydávaných americkou federální vládou. Například u desetiletých obligací se již výnos začíná blížit třem procentům (v porovnání s necelými 2,5 procenta v prosinci). Pro část investorů tak může být výhodnější vložit volné peníze do nich, zvláště když vzhledem ke důvěryhodnosti americké vlády je taková investice takřka bez rizika.
