Nulová DPH na energie by měla platit už v listopadu a v prosinci. Dočasné prominutí daně dovoluje ustanovení v daňovém řádu, podle kterého může ministryně financí hromadně prominout odvod daně při mimořádných, zejména živelních událostech.
Pro následné prominutí daně na celý příští rok ovšem musí mít Česko svolení od Evropské komise. Ta už doporučila členským státům sérii opatření, která mohou pro zmírnění růstu cen elektřiny a zemního plynu využít. Jde právě o snížení DPH na energie nebo o vouchery pro konkrétní postižené domácnosti. V Česku lze v souladu se zákony dlouhodobě snížit daň na minimálně 10 procent, zvolit nulové zdanění, jak navrhuje pro rok 2022 končící vláda Andreje Babiše, ovšem nelze.
Navíc vládní návrh musí být schválen ve standardním legislativním procesu. A podle odborníků nemá velkou šanci na přijetí. Osvobození daně u energií by totiž mohlo připravit veřejné finance měsíčně o 2,08 miliardy korun. V případě samotného státního rozpočtu jde o 1,3 miliardy korun, zbylá část jde napřímo krajům či obcím.
"Nejhorším nápadem, jak řešit nejrůznější krize, byly vždy rychlé, nepromyšlené politické zásahy do daňového systému. Nejsou totiž cílené na ty, kteří jsou situací nejvíce postiženi, a navíc vnášejí do daňového systému chaos," říká daňový poradce společnosti Kodap Vlastimil Sojka.
Podle něj by se nulová sazba DPH v peněženkách spotřebitelů v příštích měsících většinou neprojevila, protože platí pevně stanovené zálohy a rozdíl na dani lidé pocítí až při vyúčtování spotřeby a záloh za zúčtovací období.
"Návrh na legislativní osvobození od DPH pro celý příští rok je vykalkulovaná politická poťouchlost. Z hlediska příjmů státního rozpočtu i systému DPH je to pro zodpovědně uvažující ekonomy nepřijatelný nápad. Vládní strana to jistě dobře ví a jen si při přechodu do opozice připravuje prostor pro populistické nálepkování svých nástupců, kteří budou po zamítnutí návrhu takové zákonné úpravy označováni za antisociální sílu," míní Vlastimil Sojka.
Navíc upozorňuje, že pokud by země přesto zvolila nulovou daň do konce roku 2022, musela by stejně do rozpočtu unie zaplatit příspěvek 0,3 procenta vypočtený podle nařízení i z této nevybrané daně.
Pomoc je třeba zacílit na nejvíce postižené domácnosti
Také podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BHS, je vládní návrh problematický, a to především tím, že platí pro všechny domácnosti.
"Na jedné straně pomáhá lidem, kteří to nepotřebují, protože mají zafixované nízké ceny energií. Na druhé straně dostatečně nepomáhá lidem, kterým se účty za energie zvýší výrazně více než o odpuštěnou daň. Efektivnější a rozpočtově odpovědnější by proto bylo, kdyby se pomoc zacílila jen na potřebné skupiny obyvatel, které jsou energetickou krizí výrazně dotčeny," uvádí ekonom.
Zároveň ovšem dodává, že taková forma pomoci by byla administrativně náročnější a její zavádění by trvalo delší dobu.
Stejný názor má i Tomáš Volf ze spořitelního družstva Citfin. "Odpuštění DPH je výrazně nesystémové, a navíc plošné řešení. Jako takové jde proti duchu trhu, který, i když to tak může na první pohled vypadat, neselhává. Vláda tímto postupem zadělává na problém v podobě nebezpečného precedentu," říká Volf.
I podle něj by pomoc měla být adresná, jinak vláda riskuje, že bude výrazně neefektivní. "Státní rozpočet si tento výpadek příjmů dovolit samozřejmě může, ale jeho robustní schodek říká, že tento postup je velkým hazardem s veřejnými financemi," dodává Volf.
Richard Bechník, hlavní analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select, říká, že je zapotřebí hledat lepší cestu pomoci. "Například skrze slevu na dani, pro poskytování pomoci v absolutně vyjádřené částce, která bude rozumná pro státní rozpočet, nebude dotovat extrémy některých dodavatelů energií a současně vykryje zvyšující se náklady sociálně zranitelných domácností," navrhuje.
Následně na půdě Evropské unie musí být podle něj vyjednáno například společné vykupování plynu do evropských zásobníků. "Evropa nesmí být rozdrobená, aby každá země ve slabší pozici byla vydána na pospas jednání s Gazpromem, kolik plynu za jakou cenu jí pošle. Nutné je také vyjednání regulace trhu s emisními povolenkami, které nesmí představovat předmět spekulace. Přístup k emisním povolenkám mají mít jenom ty subjekty, které v rámci své činnosti skutečně nevyhnutelně vypouští emise do ovzduší," tvrdí odborník.
Extrémní ceny za energie budou brzy klesat
Petr Holub ze společnosti Budovy 21, upozorňuje, že pokud se končící či nová vláda rozhodne pro plošné snížení DPH na energii, nastane perverzní situace, která sice zajistí krátkodobou úlevu všem, ale znevýhodní investice do systémového řešení, jako jsou energetické úspory, obnovitelné zdroje a renovace budov. Ty by byly nadále daněny 21% sazbou. Přitom ceny stavebních materiálů a technologií také rostou.
"Z dlouhodobého hlediska nedává smysl nabídnout závislému uprostřed odvykací kůry levnější drogu, ale naopak mu odvykání zatraktivnit. Tedy přesunout do 10% snížené sazby DPH řešení pro úspory energie a využití obnovitelných zdrojů. Krátkodobá úleva pro ty, kdo to skutečně potřebují, pak musí být adresná a administrativně jednoduchá, nejlépe přímo přes faktury dodavatele elektřiny a plynu tam, kde vypršela fixace nebo dodavatel ukončil činnost," navrhuje Petr Holub.
Řada odborníků se navíc shoduje, že extrémně vysoké ceny energie by se měly v následujícím zhruba půl roce snižovat.
"Očekávaný pokles cen elektřiny a plynu indikují i kontrakty na energetických burzách. Ceny elektřiny pro druhé čtvrtletí příštího roku jsou již poloviční oproti současným hodnotám," říká Jan Fousek, člen představenstva Svazu moderní energetiky.
Cena elektřiny (baseload) na energetické burze: nejbližší měsíce více než 5200 CZK/MWh, průměr na příští rok cca 3200. Rok 2023 2100 CZK a 2024 1760 CZK. Jinými slovy, trh čeká, že po této topné sezóně průměrná cena elektřiny postupně poklesne o 66%. pic.twitter.com/DxQ61jkCwR
— David Navratil (@DavidDnavratil) October 22, 2021
Podle něj pásmo pro celý rok 2022 oceňují středoevropské burzy zhruba 130 eury, stejný kontrakt pro rok 2023 stojí už pouze 90 eur. "Podobný trend vidíme i u plynu, kdy se v Evropě plyn do konce prvního čtvrtletí obchoduje těsně pod 100 eury za megawatthodinu, zatímco od druhého kvartálu stojí již jen okolo 45 eur. V následujících letech jsou pak ceny ještě mnohem nižší," dodává Jan Fousek.
