Největšího výrobce letecké techniky v Česku Aero Vodochody má v zástavě maďarská státní rozvojová banka MFB Hungarian Development Bank, která financovala letošní převzetí Aera maďarskou firmou HSC Aerojet.
"MFB nebude nijak kontrolovat činnost Aera Vodochody v obchodním smyslu, nebude mít například vliv na uzavírání smluv se zákazníky anebo dodavateli. Souhlas banky je třeba pouze k určitým finančním transakcím, jak je v podobných případech obvyklé," sdělil mluvčí firmy.
Většinovým majitelem společnosti HSC Aerojet, která Aero ovládla, je od září maďarský finančník Kristóf Szalay-Bobrovniczky, který má podle webu blízko k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Dvacetiprocentní podíl vlastní česká skupina Omnipol. "Po změně majitelů Aera Vodochody se s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu už nepočítá. Noví vlastníci společnosti jsou přesvědčení, že letiště ve Vodochodech má sloužit zejména potřebám Aera," uvedl Tvrdík.
Aero Vodochody podle mluvčího využívá letiště pro lety při vývoji letounů a k zalétávaní letadel po generálních opravách. Na letišti také působí letecké školy a využívají ho privátní provozovatelé letadel.
Letiště Vodochody před osmi lety získalo od ministerstva životního prostředí kladný posudek dopadu svého rozšíření na životní prostředí. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí pak ministerstvo své stanovisko zrušilo. Letiště ovšem zrušení souhlasu napadlo žalobou a po zásahu justice se platnost kladného posudku v létě 2017 obnovila. Penta jako investor projektu tehdy plánovala dokončit rozšíření letiště do sedmi let.
Stížnost 12 středočeských obcí proti obnovené platnosti kladného posudku odmítl Ústavní soud. Stížností obcí se předloni odmítl zabývat Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Podle dokumentu zveřejněného v informačním systému EIA platnost posudku uplynula v pátek 26. listopadu.
Letiště mělo podle plánů Penty odbavovat ročně až 3,5 milionu cestujících hlavně na linkách nízkonákladových aerolinií a při nepravidelných a soukromých letech. Investor chtěl na rozšíření vynaložit asi tři miliardy korun.
