Už teď má ministerstvo dopravy plán, jaké vlaky budou po nových tratích jezdit. Nejrychlejší takzvané expresní rychlovlaky mají podle ředitele drážního odboru ministerstva dopravy Jindřicha Kušníře jezdit rychleji než 300 kilometrů v hodině a vyrážet budou v pravidelných intervalech. Stát by na jejich provoz nepřispíval. Měl by ale uzavřenou smlouvu, aby vlaky jezdily i v období mimo špičky. Tyto vlaky budou určeny k propojení hlavních aglomerací a zastaví jen v nejvýznamnějších stanicích.
Kromě nich ale mají po těchto tratích jezdit i rychlíky nové generace, které budou jezdit 200 až 250 kilometrů za hodinu. Na ty na rozdíl od expresů bude přispívat stát. Ministerstvo počítá, že nové rychlíky budou schopné sjíždět z vysokorychlostních tratí a pak pokračovat po tratích stávajících.
Plány zahrnují i další spoje. Například spoj typu "sprinter" by měl stavět tak málo, aby mohl konkurovat letecké dopravě. V některých aglomeracích, zejména kolem Prahy, by také mohly jezdit vysokorychlostní příměstské vlaky.
Pilotní úseky už se chystají
Zavádění rychlovlaků ale v Česku proběhne postupně. První by měly být hotové takzvané pilotní úseky, do kterých ministerstvo zařadilo například trať z Prahy do Poříčan, z Přerova do Ostravy nebo z Prahy do Lovosic. Ty nejen že zrychlí dopravu, ale pomohou také vyřešit nedostatek kapacity na stávajících tratích.
Na těchto pilotních úsecích mají v prvních letech jezdit stávající vlaky. Státní České dráhy i soukromý Regiojet totiž mají vozidla, která umožňují jezdit 200 i více kilometrů v hodině, přestože současný limit na českých kolejích je 160 km/h.
Mimo výstavbu zcela nových rychlých tratí dojde i k modernizaci těch stávajících. Například mezi Poříčany a Kolínem má modernizovaná trať pro rychlost 200 kilometrů v hodině plynule navázat na novou rychlotrať.
Páteří vysokorychlostních tratí ve střední Evropě se má do budoucna stát trať Via Vindobona z Berlína přes Prahu do Vídně a Bratislavy. Tím se Česko vrátí na mapu nejrychlejšího spojení těchto metropolí, ze které nedávno zmizelo, jelikož se ho kvůli nekvalitním tratím časově vyplatí objíždět přes Bavorsko.
Mezi Drážďanami a Prahou mají vlaky jet 26 kilometrů dlouhým tunelem pod Krušnými horami. Z Prahy do Brna mají vlaky jet takzvanou severní větví přes Poříčany. Trať tak nebude projíždět Benešovem ani Jihlavou.
Minulý týden začala Správa železniční dopravní cesty spolupracovat na přípravě vysokorychlostních tratí s francouzskými státními drahami SNCF, které dodají potřebné normy. SNCF má s výstavbou a provozem vysokorychlostních tratí bohaté zkušenosti. Provozuje je více než 30 let a aktuálně umožňují rychlost až 320 km/h.
Pro Česko bude podle expertů ze SŽDC nákup hotových norem výhodnější i jistější. Vývoj vlastních standardů by byl totiž dražší a trval by déle. Ministerstvo zároveň chce, aby nové tratě vydržely i na dlouhou dobu do budoucna. "Nechceme opakovat chybu, kdy koridory byly nadimenzovány na tehdejší poptávku," uvedl Kušníř.
