Mapa: Když nejdou dálnice, budou koleje. Do železnic míří miliardy, kde se má stavět?

Michael Bouška Denis Chripák Michael Bouška, Denis Chripák
Aktualizováno 19. 9. 2019 10:23
Politici se dlouhodobě zaklínají nutností investovat do dálniční sítě, jejíž zaostalost Česko dlouhodobě trápí. Mezitím se však relativně v tichosti dávají obří částky do železnice, která už v objemu peněz nad silnicemi vítězí. Stát chce do kolejišť a nádraží letos přes 30 miliard, na silnice přitom míří jen 28 miliard. V grafice Aktuálně.cz se podívejte na největší železniční projekty v Česku.
Probíhá Zahájení 2019 Zahájení po 2019

Nejvýznamnější stavby z pohledu investovaných peněz plánují železničáři na hlavních tratích. Během následujících let by správa železnic měla dobudovat zbytek železničních koridorů.

U nich zbývá modernizovat zejména velké uzly, kde se kříží několik tratí. Týká se to například Pardubic nebo České Třebové. Největší stavební ruch pak stejně jako minulých letech zavládne na jihočeských tratích. Cílem je vytvořit chybějící moderní koridor, mezi Prahou a Českými Budějovicemi mají totiž železničáři restů nejvíce.

Železniční koridory měly být podle původních plánů hotové do roku 2010. V současnosti představují páteř železniční dopravy v Česku. Na rozdíl od jiných států se Česko vydalo v devadesátých letech cestou modernizace stávajících tratí, nikoliv výstavbou zcela nových vysokorychlostních tratí. Modernizace tak umožnila zvýšení rychlosti pouze na 160 kilometrů v hodině. Vlaky však touto rychlostí nejedou ani po celou dobu, na některých místech je rychlost i poloviční.

Největší benefit pro cestující i nákladní dopravu přinesly železniční koridory mezi Prahou a Ostravou. Cesta mezi těmito dvěma městy dnes běžně trvá kolem tří hodin. Před modernizací koridoru tu jezdil nejrychlejší vlak čtyři hodiny. Běžné spoje jezdily většinou ještě delší dobu. Rychlejší koridory přilákaly i další dopravce, což vedlo ke skokovému nárůstu počtu cestujících.

Koridory krom dálkové dopravy umožnily i rozvoj příměstské dopravy, zejména v okolí Prahy. Na hlavních tratích jezdí vlaky ve špičkách v patnáctiminutovém intervalu.

Správa železniční dopravní cesty také výrazně investuje do nádražních budov. "Desítky budov jsme už opravili po převzetí od Českých drah před více než dvěma lety, další postupně přijdou na řadu. V letošním roce zahájíme opravy i velkých nádražních budov," uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Oprava čeká například nádraží na pražském Smíchově nebo v Berouně.

Správa železnic však v dlouhodobém horizontu připravuje také výstavbu vysokorychlostních tratí (VRT). Po letech dohadů, zda mají "vrtky" - jak se jim přezdívá - v Česku smysl, už železničáři připravují první úseky. Jen letos chce SŽDC dát na přípravu vysokorychlostních tratí přes 140 milionů korun. Kromě trasy z Prahy do Brna a Ostravy se budou moci cestující v budoucnu svézt i do Ústí nad Labem a Drážďan. Výstavba prvních úseků rychlotratí by měla začít po roce 2023.

Peněz na utrácení bude dost

O další peníze na stavby a rekonstrukce na železnici přitom Česko nebude mít nouzi ani v budoucnu. Správa železniční dopravní cesty v tiskové zprávě ve středu uvedla, že Ministerstvo financí uzavřelo s Evropskou investiční bankou úvěrovou smlouvu na tři miliardy korun, které poputují na na rozvoj železniční infrastruktury.

Jde o první část z celkového úvěrového rámce 11,5 miliardy korun, který schválila EIB i vláda na podzim loňského roku. 

Půjčené tři miliardy půjdou na financování dvou traťových úseků: Velim - Poříčany a Dětmarovice - Petrovice u Karviné - státní hranice s Polskem. Úvěr zajistí zhruba polovina investičních nákladů, zbývající část je financována z národních zdrojů a evropského fondu Connecting Europe Facility.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Podle Borise Johnsona stojí Írán za útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii

Teherán z útoku, ke kterým došlo 14. září letošního roku, už dříve obvinil americký prezident Donald Trump. K zodpovědnosti se mezitím přihlásila jemenská skupina šíitských povstalců, kteří jsou podporovaní právě Íránem. 

"Budeme pracovat s našimi americkými a evropskými přáteli, abychom zareagovali způsobem, který by deeskaloval napětí v oblasti (Perského, pozn. red.) zálivu," řekl Johnson novinářům na palubě letadla po cestě na klimatický summit OSN v New Yorku.

Teherán jakékoli zapojení do incidentu odmítá a varuje, že případné odvetné údery ze strany Spojených států nebo Saúdské Arábie vyústí v "totální válku".

před 42 minutami

Trump a Johnson chtějí mít do července 2020 uzavřenou obchodní dohodu

Britský premiér Boris Johnson a americký prezident Donald Trump se dohodli, že do července příštího roku uzavřou obchodní dohodu mezi oběma zeměmi, píše britský deník The Sun. Na složitá jednání by tak měli zhruba jen devět měsíců. Fungovat by dohoda začala až po skončení případného přechodného období po vystoupení Spojeného království v Evropské unie. 

Zdroj: Reuters
Další zprávy