reklama
 
 

Mapa: Když nejdou dálnice, budou koleje. Do železnic míří miliardy, kde se má stavět?

8. 4. 2019 6:04
Politici se dlouhodobě zaklínají nutností investovat do výstavby dálniční sítě, jejíž zaostalost Česko dlouhodobě trápí. Mezitím se však relativně v tichosti dávají obrovské částky do české železnice, která už v objemu investovaných peněz nad silniční dopravou vítězí. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) chce do kolejišť a nádraží letos investovat přes 30 miliard korun, na silnice přitom míří jen 28 miliard. V grafice Aktuálně.cz se podívejte na největší železniční projekty vznikající v Česku.
Probíhá Zahájení 2019 Zahájení po 2019

Nejvýznamnější stavby z pohledu investovaných peněz plánují železničáři na hlavních tratích. Během následujících let by správa železnic měla dobudovat zbytek železničních koridorů.

U nich zbývá modernizovat zejména velké uzly, kde se kříží několik tratí. Týká se to například Pardubic nebo České Třebové. Největší stavební ruch pak stejně jako minulých letech zavládne na jihočeských tratích. Cílem je vytvořit chybějící moderní koridor, mezi Prahou a Českými Budějovicemi mají totiž železničáři restů nejvíce.

Železniční koridory měly být podle původních plánů hotové do roku 2010. V současnosti představují páteř železniční dopravy v Česku. Na rozdíl od jiných států se Česko vydalo v devadesátých letech cestou modernizace stávajících tratí, nikoliv výstavbou zcela nových vysokorychlostních tratí. Modernizace tak umožnila zvýšení rychlosti pouze na 160 kilometrů v hodině. Vlaky však touto rychlostí nejedou ani po celou dobu, na některých místech je rychlost i poloviční.

Největší benefit pro cestující i nákladní dopravu přinesly železniční koridory mezi Prahou a Ostravou. Cesta mezi těmito dvěma městy dnes běžně trvá kolem tří hodin. Před modernizací koridoru tu jezdil nejrychlejší vlak čtyři hodiny. Běžné spoje jezdily většinou ještě delší dobu. Rychlejší koridory přilákaly i další dopravce, což vedlo ke skokovému nárůstu počtu cestujících.

Koridory krom dálkové dopravy umožnily i rozvoj příměstské dopravy, zejména v okolí Prahy. Na hlavních tratích jezdí vlaky ve špičkách v patnáctiminutovém intervalu.

Správa železniční dopravní cesty také výrazně investuje do nádražních budov. "Desítky budov jsme už opravili po převzetí od Českých drah před více než dvěma lety, další postupně přijdou na řadu. V letošním roce zahájíme opravy i velkých nádražních budov," uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Oprava čeká například nádraží na pražském Smíchově nebo v Berouně.

Správa železnic však v dlouhodobém horizontu připravuje také výstavbu vysokorychlostních tratí (VRT). Po letech dohadů, zda mají "vrtky" - jak se jim přezdívá - v Česku smysl, už železničáři připravují první úseky. Jen letos chce SŽDC dát na přípravu vysokorychlostních tratí přes 140 milionů korun. Kromě trasy z Prahy do Brna a Ostravy se budou moci cestující v budoucnu svézt i do Ústí nad Labem a Drážďan. Výstavba prvních úseků rychlotratí by měla začít po roce 2023.

Peněz na utrácení bude dost

O další peníze na stavby a rekonstrukce na železnici přitom Česko nebude mít nouzi ani v budoucnu. Správa železniční dopravní cesty v tiskové zprávě ve středu uvedla, že Ministerstvo financí uzavřelo s Evropskou investiční bankou úvěrovou smlouvu na tři miliardy korun, které poputují na na rozvoj železniční infrastruktury.

Jde o první část z celkového úvěrového rámce 11,5 miliardy korun, který schválila EIB i vláda na podzim loňského roku. 

Půjčené tři miliardy půjdou na financování dvou traťových úseků: Velim - Poříčany a Dětmarovice - Petrovice u Karviné - státní hranice s Polskem. Úvěr zajistí zhruba polovina investičních nákladů, zbývající část je financována z národních zdrojů a evropského fondu Connecting Europe Facility.

autoři: Michael Bouška, Denis Chripák | 8. 4. 2019 6:04

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama