reklama
 
 

Na nižší daně pro zaměstnance přispějí obce. Schillerová jim chce sebrat příjmy, které letos získaly

17. 3. 2018
Nejdříve stát přidal obcím 8,2 miliardy. Teď jim chce zase 5,3 miliardy vzít, aby měl na daňové úlevy. Pro starosty je to nepřijatelné.

Praha - Chystaný daňový balíček ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) má od příštího roku snížit příjmy obcí o miliardy. A to se starostům nelíbí.

"Svaz měst a obcí ČR zásadně nesouhlasí s dopady navrhovaného daňového balíčku v podobě snížení příjmů do rozpočtu obcí ve výši 5,3 miliardy korun," reaguje na navrhované změny výkonný ředitel sdružení obcí Pavel Drahovzal v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Takové krácení příjmů je podle něj pro existenci českých obcí zcela nepředstavitelné. "Může zásadně negativně ovlivnit jejich další rozvoj," dodává  Drahovzal, který je zároveň starostou Velkého Oseka.

Daňový balíček by měl od ledna příštího roku zrušit superhrubou mzdu a o procentní bod snížit daňovou zátěž. Celkově by změny přišly veřejné rozpočty na 22,3 miliardy korun. Ministryně Schillerová v rozhovoru pro Ekonom prohlásila, že si to stát může dovolit: "Toto je jedna z věcí, u níž jsme schopni garantovat vzhledem k prognóze výběru daní, že na ni máme," uvádí.

Jenže náklady nejdou zdaleka jen za státním rozpočtem. Ten na snižování daní musí někde najít 15,2 miliardy. O zbytek se mají podělit právě obce a kraje. Obce by přišly o 5,3 miliardy, kraje o 1,8 miliardy korun ročně.

Ministerstvo nepočítá, že by samosprávám nějak výpadek příjmů nahradilo. "Ministerstvo financí v souvislosti s daňovým balíčkem o žádné speciální kompenzaci pro územní samosprávné celky neuvažuje," říká Filip Běhal z tiskového oddělení úřadu.

Situace obcí je o to absurdnější, že stát jim od počátku tohoto roku v rámci takzvaného rozpočtového určení daní přidal přes osm miliard tím, že navýšil jejich podíl na výnosu DPH z 21,4 procenta na 23,58 procenta. Nyní jim chce zase více než polovinu z tohoto navýšení sebrat.

Podle ministerstva i tak zůstane obcím a krajům více než před rokem. "Daňová predikce ministerstva počítá s meziročním nárůstem daňových příjmů obcí o 8,2 miliardy a krajů o 2,9 miliardy. Z toho plyne, že meziročně se očekává, po zohlednění dopadů daňového balíčku, nárůst daňových příjmů obcí o 2,9 miliardy a u krajů o 1,1 miliardy," informuje Běhal.

Obce a kraje se tak na situaci ale rozhodně nedívají. A jsou naštvané.

Z dalšího obsahu čísla

Z dalšího obsahu čísla

  • Téma čísla: Lidé mění velké banky za malé - velké srovnání, jaké produkty lidem nabízejí, za kolik a co z toho mají tuzemské banky
  • Rozhovor: Babiš je nejlepší šéf v mém životě, říká ministryně financí Alena Schillerová. EET chce dotáhnout v půli příštího roku a lidem slibuje slevit miliardy korun z daní.
  • 100 dnů nové vlády: Ve znamení Babišovy personální revoluce
  • Vývojáři z STRV: Propojujeme křesťany, židy či gaye
  • Donald Trump: Jak se proclívala ocel
  • Byznys s nesmrtelností láká podvodníky i seriózní vědce
  • Ze světa práva: K podvodnému ovládnutí firmy stačí jeden zfalšovaný dokument a kolek
  • Mercedes Benz CLS: Čtyřdveřové kupé potřetí a se žraločím nosem
  • Moje technologie: Telefon zná celý můj život, říká jednatelka výživového poradenství Cambridge Weight Plan
  • Restaurace: Speciality od porotce MasterChef v Kampa Parku
  • Portfolio Ekonomu: Boj o jedničku a dvanáct nul

Zmíněné poslední navyšování rozpočtového určení daní se dělo na podnět zastupitelstva Libereckého kraje. Jeho hejtman Martin Půta (STAN) se nyní diví, že by se finance měly po zvýšení zase snižovat: "Souhlasím s tím, že v době ekonomického růstu je snížení daní na místě. Nemělo by se však dotknout příjmů obcí a měst, které by naopak měly dostávat více peněz, protože právě tady jsou tyto peníze pod nejlepší veřejnou kontrolou občanů," říká Půta.

Drahovzal je ještě ostřejší. "Samozřejmě že tato situace v pořádku není. Obce musejí být spravovány s péčí řádného hospodáře. K tomu je nezbytné, aby jejich příjmy byly předvídatelné," zdůrazňuje.

Peníze pro obce a kraje jsou předmětem politického sporu už mnoho let. Ministerstvo financí uvádí, že radnice dostávají dost. Od roky 2015 do roku 2018 se jejich příjmy navýší o 54 miliard korun (o 31 procent) a krajů o 19 miliard (o 37 procent).

Podle Drahovzala to však stejně nestačí. Nyní se obcím přiděluje především 23,58 procenta z výběru DPH a některých daní z příjmu. Obce by chtěly ještě více: "V řadě evropských států územním samosprávám z daní vybíraných státem plyne třetina. To znamená v českých podmínkách navýšit podíl obcí a krajů ze sdílených daní na tento poměr," říká Drahovzal.

autoři: David Klimeš, David Mařík | 17. 3. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama