Ženy s vyššími příjmy mají získat lepší mateřskou než dosud, chce TOP 09. Rozhodnou poslanci

Petr Kučera Petr Kučera
14. 3. 2018 11:40
Změna by se dotkla matek, které si předtím vydělávaly zhruba nad 30 tisíc korun hrubého měsíčně. Vláda se k opozičnímu návrhu postavila neutrálně.
Musíme být solidární. (ilustrační foto)
Musíme být solidární. (ilustrační foto) | Foto: iStock

Praha - Vláda hnutí ANO nepodpořila, ale ani nezamítla návrh opoziční poslankyně Markéty Pekarové Adamové a jejích kolegů z TOP 09, aby ženy s vyššími příjmy dostávaly lepší"mateřskou" než dosud. Změna by se dotkla matek, které si předtím vydělávaly zhruba nad 30 tisíc korun hrubého měsíčně.

Nezávisle na názoru vlády nyní novelu projedná Poslanecká sněmovna, v níž kabinet nemá většinu. Prakticky stejnou změnu výpočtu mateřské už projednávala tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL před dvěma lety. Také tehdy se k návrhu vyjádřila "neutrálně" - novela na jaře 2016 zamířila k poslancům, ale ti se k ní ani za rok a půl prakticky nedostali.

Peněžitá pomoc v mateřství se nyní v zásadě pohybuje na úrovni 70 procent předchozího platu. Pokud ale žena vydělává víc než zhruba 30 tisíc korun hrubého měsíčně, tak se tato dávka čím dál výrazněji krátí - podíl k předchozímu výdělku je nižší. "Pro ženy na vyšších a dobře placených pozicích je to demotivující při zakládání rodiny, považuji to za nespravedlivé," říká Pekarová Adamová.

Peněžitá pomoc v mateřství částečně nahrazuje jednomu z rodičů, který se stará o narozené dítě, ušlý zisk po dobu mateřské dovolené. Jde o dávku z nemocenského pojištění, krácenou u vyšších příjmů podobně jako klasická nemocenská při dočasné pracovní neschopnosti.

Novela má zrušit takzvané redukční hranice u vyměřovacího základu (příjmu), z něhož se dávka počítá. Tyto stropy nyní - počínaje výdělky nad zhruba 30 tisíc - činí 60 a 30 procent. Alespoň jedno z těchto omezení se podle zastánců novely týká přibližně 30 procent příjemců dávky.

Výdaje státního rozpočtu by se podle poslanců TOP 09 zvýšily o 832 milionů korun ročně, podle vládních výpočtů to může být až miliarda. Pekarová argumentuje, že díky lepší podpoře matek dojde ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ke zvýšení příjmů státního rozpočtu díky vyššímu výběru daní a odvodů. Připomíná také, že takzvaný účet nemocenského pojištění je v dlouhodobém přebytku.

Vláda hnutí ANO však - zejména na základě vyjádření ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí - změnu nepodpořila.

Ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) při příchodu na jednání kabinetu uvedla, že by se návrh TOP 09 měl stát součástí širšího balíčku rodinných opatření. "Mateřskou, jako jiné dávky, je třeba řešit komplexně, ne jenom takhle jednotlivě. Proto připravujeme celkovou novelu všech dávek, pojistných i nepojistných," řekla novinářům.

Vláda se obává hlavně přílišné zátěže veřejných rozpočtů. "Nelze souhlasit s tvrzením, že finanční dopad bude vyvážen účinnější prorodinnou politikou, neboť lze pochybovat, že vysokopříjmové skupiny se rozhodují o založení rodiny podle toho, kolik jim bude vyplácena peněžitá pomoc v mateřství," uvádí ministerstvo financí.

Česká republika je už dnes k rodinám poměrně štědrá. Podpora ale zpravidla cílí na skupiny s nižšími příjmy, připomíná úřad. Její další rozšiřování je podle něj diskutabilní a její cílení na lidi s vyššími příjmy pak zcela postrádá smysl.

"Účelem systému nemocenského pojištění je nahrazovat pouze přiměřenou výši ucházejícího příjmu, nikoli ho zcela kompenzovat, a to při uplatnění principu solidarity. Tento princip se ostatně uplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, nejen u peněžité pomoci v mateřství," uvádí stanovisko vládních legislativců.

Pokud by se zrušila redukční omezení (stropy), nahrazovala by pak mateřská u žen, které si vydělávaly až trojnásobek průměrné mzdy, téměř plně jejich předchozí čistý příjem. "K nejvýraznějšímu nárůstu by došlo u osob s hrubou mzdou ve výši dvou a půl až třínásobku průměrné mzdy, tj. přibližně v pásmu 75 až 90 tisíc korun, u nichž by výše peněžité pomoci v mateřství dosahovala v průměru 98 procent čisté mzdy a v některých měsících by byla dokonce vyšší než čistá mzda," spočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vláda také připomíná, že předchozí koalice vedená ČSSD zavedla nové dávky z nemocenského pojištění - takzvanou otcovskou, dlouhodobé ošetřovné a také zvýšení nemocenské při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Kvůli tomu zřejmě přestane být rozpočet nemocenského pojištění v plusu.

Některé státy Evropské unie sice poskytují dávku obdobnou peněžité pomoci v mateřství ve výši až 100 procent mzdy, ovšem nepoměrně kratší dobu než v Česku, dodávají vládní legislativci v odmítavém stanovisku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy