reklama
 
 

Jak dál s EET? Ministerstvo zveřejnilo konkrétní návrh, má ulevit části podnikatelů

16. 3. 2018 12:15
Pro zvláštní režim EET, tedy používání papírových účtenek, bude třeba podle návrhu splnit několik podmínek. Například poplatník nebude smět být plátcem DPH, mít více než jednoho zaměstnance nebo výše příjmů z evidovaných tržeb nebude smět přesáhnout za posledních 12 kalendářních měsíců 200 000 korun.

Praha - Ministerstvo financí zveřejnilo a poslalo k připomínkám návrh novely zákona o evidenci tržeb. Podle návrhu by například podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, mohli od příštího roku evidovat tržby bez připojení k internetu.

Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a jednou měsíčně poslat finanční správě údaje o tržbách. Vyplývá to z návrhu novely zákona o EET, která je k dispozici na internetových stránkách vlády. Norma tak navrhuje zavést vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb (EET).

Ministerstvo navrhuje, aby zákon byl účinný od ledna příštího roku. Třetí a čtvrtá vlna EET by tak měla začít dva měsíce poté, tedy nejdříve od března příštího roku.

Zároveň v novele zákona o DPH, která je součástí návrhů k EET, ministerstvo navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.

Pro zvláštní režim EET, tedy používání papírových účtenek, bude třeba podle návrhu splnit několik podmínek. Poplatník nebude smět být plátcem DPH, mít více než jednoho zaměstnance, výše příjmů z evidovaných tržeb nebude smět přesáhnout za posledních 12 kalendářních měsíců 200 000 korun a počet evidovaných tržeb za posledních 12 kalendářních měsíců nebude smět překročit 1000.

"Výši hotovostních příjmů jsme jako parametr pro udělení této výjimky zvolili po konzultaci s podnikatelskými svazy a komorami. Je to systémovější řešení než vyjímat podnikatele na základě celkového objemu příjmů, který není možné bez EET dost dobře prověřit," uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

V souvislosti s tím bude muset podle návrhu podnikatel od ministerstva financí získat blok účtenek, které bude mít povinnost vystavovat zákazníkům, a nebude moci použít jiné účtenky. Také bude muset jednou měsíčně informovat finanční správu o tržbách a mít v provozovně vystavené oznámení o využívání zvláštního režimu EET. Zároveň ale nebude muset žádat o autentizační údaje k EET.

Ministerstvo v návrhu novely, která reaguje i na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, dále chce zúžit okruh tržeb, které jsou předmětem evidence, a to na tržby uskutečněné na území ČR.

Ústavní soud loni 15. prosince zrušil plánovaný "náběh" třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkajících se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách.

Povinnost evidovat tržby se tak kvůli rozhodnutí soudu od letošního 1. března nevztahuje na platby kartou. Rovněž nemusí být na účtence uvedeno daňové identifikační číslo (DIČ) podnikatele.

V novele ovšem ministerstvo navrhuje vrátit povinnost uvádět na účtence DIČ. Nebude se to ale týkat případů, kdy toto číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. "Tato povinnost bude dopadat na zahraniční fyzické osoby a poplatníky daně z příjmů právnických osob. Výhodou navrženého řešení je skutečnost, že dojde-li k změně tvorby daňového identifikačního čísla prostřednictvím bezvýznamového identifikátoru, nebude nutné zákon o evidenci tržeb novelizovat," uvádí materiál.

Novela také v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu ruší ustanovení o postupném startu jednotlivých etap EET. "Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2019 s výjimkou bodu, kterým se spouští 3. a 4. fáze evidence tržeb, který nabývá účinnosti k prvnímu dni třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti navrhovaného zákona," uvádí materiál.

Dále ministerstvo přímo v novele vyjmenovává tržby vyloučené z evidence. Navrhuje tak ukotvit formou zákona výjimky z EET pro zrakově postižené podnikatele, tržby z předplacených telefonních karet, z obchodní letecké dopravy a tržby z hazardních her.

Třetí vlna EET se měla od letošního března týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci. EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Do třetí a čtvrté vlny EET by se podle odhadů ministerstva financí mělo zapojit dalších zhruba 300 000 podnikatelů.

autor: ČTK | 16. 3. 2018 12:15

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama